Hýkat nad tragédií a vyslovovat soustrast nic nestojí a dobře to vypadá na internetu nebo v televizi. Asi jako statečný pochod evropských politických šašků vedených Merkelovou v Paříži po Charlie Hebdo a následná podpora masové ilegální migrace. Proto bych stejně, jako jsem v minulém článku připomněl soudruhu Filipovi komunistickou morálku, připomněl našim politikům tentokrát slib poslance a senátora: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Naše ministerstvo obrany dodnes nezveřejnilo, kolik stojí v průměru nasazení jednoho vojáka v Afghánistánu ročně. V případě americké armády je to 2,1 milionu dolarů. U naší armády to bude možná trochu méně, ale stejně bych uvítal spíš patrolu našich vojáků na našich hranicích, včetně kontrol autobusů z Mnichova, než kdesi v zasmraděném Afghánistánu. Od roku 2002 vyházené miliardy, padlí a zmrzačení vojáci v nesmyslné válce, pozitivní výsledek veškerý žádný, ilegální migranti, stále více drog, lži v médiích. K tomu vyvolávání válečného napětí na hranici s Ruskem, odkud se žádní teroristé nehrnou, zato hranice pro ilegální migranty otevřené a naprostá absence politické zodpovědnosti v touze podlézat Berlínu a Bruselu. Kolik zastavili naši vojáci ilegálních migrantů a narkomafiánů, případně teroristů táhnoucích do Evropy? To má být věrnost republice a zájem všeho lidu?
Fotogalerie: - Loučení s vojáky
Naši politici by měli na kolenou prosit o odpuštění za to, že poslali naše vojáky zemřít do nesmyslné války pro cizí prachy. Řeči o tom, že musíme proti teroristům bojovat na jejich území, už dávno neplatí, a jsou dobré tak pro absolventy socialistických inkluzivních škol při poslechu propagandy v ČT. To by naši vojáci museli bojovat někde v Izraeli proti palestinským teroristům a jejich kamarádům z Íránu a podobným umírněným teroristům. Tam by to možná mělo hlavu a patu a výsledek. Pokud to našim politikům a kdejakým televizním komentátorům a vojenským odborníkům či samozvaným analytikům ještě nedošlo, válka s islámským terorismem a jeho narkomafiánskou finanční základnou v Afghánistánu je prohraná. Bojiště se přeneslo do Evropy.
Především nelze přehlédnout řadu evidentních rozporů. NATO provádí v Afghánistánu nebojovou misi Rozhodná podpora, včetně účasti našich vojáků. Ti však byli zabiti zcela evidentně na bojové patrole. Kromě toho, NATO v Afghánistánu vlastně není, především americká armáda. Vždyť prezident Obama přece s velkou slávou intervenci v Afghánistánu ukončil a americké vojáky stáhl domů. Přesto byl na patrole s našimi americký voják. Naši vojáci prý byli zabiti ve válce proti terorismu. Jak je možné, že evropští i naši politici organizují masovou ilegální migraci do Evropy včetně naší republiky, z afroislámských zemí včetně Afghánistánu, jestliže se to tam hemží teroristy? Tak bojují proti terorismu? Neměli by naši vojáci spíš bojovat proti teroristům na hranici Evropy, případně u nás, proti těm, kteří již pronikli a proti islámskému organizovanému zločinu včetně politických neziskovek? Proč vojáci nechrání hranice a nepročesávají pražská, brněnská a další sídliště, kde se ilegálně ubytovává stále více afroislámských migrantů z Německa, o nichž nic nevíme?
Jste zatím spokojeni s prací 2. vlády Andreje Babiše? (hlasování od 7.8.2018)Anketa
Samozřejmě jde o peníze. Export drog z Afghánistánu vzrostl v období 2001 až 2015 oficiálně minimálně pětkrát. Jen za období 2016-2017 narostl o 100 %! Většina drog směřuje do Evropy včetně Ruska a část do USA. Na čištění miliardových zisků se podílejí šedá ekonomika po celém světě, islámské bankovnictví se svými převody hotovosti a samozřejmě i americké a evropské banky a jiná finanční pracoviště. Jedná se o miliardy dolarů. Stačí si přečíst Robinsonovu knihu Pánové z prádelny špinavých peněz. Už je pár let stará, takže situace je podstatně horší. Většina špinavých peněz pochází z obchodu s drogami. Obchod s drogami je zároveň označován jako hlavní finanční základna islámského terorismu. Afghánistán je globální velmocí v produkci opia a tím i heroinu. Do tohoto byznysu jsou zapojeny rodiny tamních nejvyšších politických reprezentantů a vládních úředníků. Většinu profitu však sebere distribuce za hranicemi Afghánistánu.
V uvedené knize se píše, že každý dolar, který vytiskl americký FED, se minimálně jednou otočil při praní špinavých peněz. I drogy napomáhají přežití americké ekonomiky. O tom, že narkomafie uplácí evropské politiky a úředníky, především policejní, si štěbetají vrabci na střechách.
Fotogalerie: - Loučení s čínskou velvyslankyní
Z hlediska zisků samozřejmě profitují výrobci zbraní. Za sedmnáct let války se už spotřebovalo něco výzbroje, munice, pohonných hmot, baterek i dalšího materiálu a rovněž všemožných dalších služeb, od komunikací po výrobu potravin a dopravu vojáků a materiálu. Jenom ty stovky zničených obrněných vozidel. Takže, kdo má vlastně zájem na ukončení války v Afghánistánu, která se zcela vymyká logice? Totéž můžeme konstatovat o Iráku a dalších bojištích NATO, kde slavný Západ bojuje proti terorismu a zároveň ho podporuje, jako v Sýrii. Politici nejsou proti, mají se čím ohánět před volbami, hrát si na bojovné vlastence a pobírat úplatky od zbrojařů a od kdekoho dalšího. Banky rovněž ne, pračka vynáší. Zbrojaři, výrobci uniforem, bot, neprůstřelných vest, vysílaček a dalšího vybavení, stejně tak. Příživníci z neziskovek starající se o migranty a jejich pašování do Evropy rovněž ne. Šiřitelé islámu, kteří mají zájem na islamizaci Evropy, přímo jásají. Různí povaleči z profesionálních humanitárních skupin OSN se skvělými platy, kde by hledali práci? A největší profit mají narkomafiáni, obchodníci se ženami, a drobty se dostávají i politikům a některým policistům. Stačí si připomenout útok na sestru v nemocnici Afgháncem, podivnou sebevraždu české holčiny třinácti ranami nožem v bytě libanonského narkomafiána s podivnými kontakty, íránského narkomafiána propuštěného na kauci a další, méně známé případy.
Afghánská válka vojensky a bezpečnostně
Válka v Afghánistánu má řadu přídomků. Té bývalé, kde bojoval SSSR s teroristy, se říká „ruský Vietnam“. Jenže to je prolhaná propaganda. Pokud obě války srovnáme, tak Rusové bojovali podstatně lépe a efektivněji. Američané bojovali na zemi na zhruba polovině Vietnamu, což je cca 160.000 km², zatímco Afghánistán má rozlohu 647.500 km². V době největšího nasazení bojovalo v Afghánistánu 115.000 sovětských vojáků (na čtyřikrát větší ploše než Vietnam), zatímco Američanů ve Vietnamu 500.000. Prakticky na celém území Vietnamu se dá v přírodě přežít několik dnů po celý rok. V Afghánistánu jsou mnohá území zcela bez vody a v horách takové horko, jinde mrazy, že se nedá přežít ani den. Rusové tedy navíc bojovali v podstatně horších podmínkách. Přesto, podle některých západních vojenských specialistů, byli blízko k vítězství, kdyby nasadili víc vojáků a Gorbačov nezačal likvidaci státu.
Za války s Ruskem bylo v Afghánistánu pobito daleko víc obyvatel, než možná v současné americké válce. Ve válkách od sedmdesátých let zahynuly zhruba tři miliony a víc Afghánců. Přestože v roce 1950 tam žilo 8 milionů obyvatel, roku 2000 to bylo již 21 milionů a v roce 2015 počet bez ohledu na války vzrostl na 35 milionů. V roce 2020 to bude kolem 40 milionů lidí, pro něž není práce. Podobně se množí i v jiných islámských zemích. Evropa je – v souladu s deklarací z Marrákeše, s Kompaktem OSN a s Dublinem IV, které podepsali za svého šéfa Babišovi lokajové – radostně zve k bezplatné celoživotní dovolené a páchání beztrestných zločinů. Podle uvedených dokumentů je totiž právo na migraci lidským právem. Každý má právo se stěhovat jinam, když se mu někde nelíbí. Takže pokud bychom afghánskému narkomafiánovi bránili se přistěhovat do naší republiky, dopouštíme se porušování lidských práv a hrozbě sankcí OSN a EU! V Afghánistánu umí číst a psát 28 % obyvatel, takže migranti budou přímo pilířem naší ekonomiky čtvrté průmyslové revoluce. Zato podle policie patří Afghánci a kosovští Albánci k nejhorším a nejnebezpečnějším islámským mafiím u nás, a nejen u nás.
Výsledkem války v Afghánistánu a Iráku je zaměření evropských armád na koloniální mise, což se projevilo především v oblasti nákupů výzbroje a v zaměření výcviku. Proto jsou evropské armády nedostatečně připravené z hlediska války v Evropě, ať již klasické, nebo občanské, či teroristické. Do značné míry se rezignovalo na ochranu občanů a státu proti teroristickým útokům.
Především je třeba zdůraznit, že válku v Afghánistánu nelze vojensky vyhrát, pokud se bude bojovat tak jako doposud. Bojový povyk o navyšování vojáků NATO o 3000 je k smíchu. Už několik let je situace taková, že vojáci NATO ovládají prostor do čtyř kilometrů kolem základen, tedy na dostřel zbraní z vozidel a minometů. Dál je území nikoho, které v případě potřeby ovládají teroristé. Těm pomáhá, většinou dobrovolně, místní obyvatelstvo, které v tom utvrzuje mešita. Bojují přece proti intervenci cizáckých neznabohů. V zemi, kde je 70 % negramotů, má taková argumentace velkou váhu. Většina obyvatel je navíc poslušná příkazům kmenových náčelníků. Ti většinou obchodují s drogami, takže spolupracují s teroristy, kteří mají celostátní síť transportu drog, potravin a dalšího materiálu. Teroristi ani náčelníci nemají zájem na zavedení pořádku, protože by přišli o peníze, a imámové je samozřejmě podporují. Od nevěřících hlupáků si klidně vezmou potraviny a léky, ale stejně proti nim budou bojovat.
Teroristů je díky spolupráci s obyvatelstvem poměrně málo, tvoří jen organizační jádro a skupiny specialistů na různé druhy boje. Jedná se o motivované bojovníky, kteří neváhají zemřít pro víru, a takto je indoktrinováno i obyvatelstvo. Islám, kmenoví náčelníci a peníze z drog dokážou přesvědčit i mnohé afghánské vládní vojáky a policisty. Tím pádem je realitou velký počet dezercí se zbraněmi a vysoká nespolehlivost. K tomu je třeba připočíst historickou nenávist mezi různými kmeny a sektami. Díky narkomafiánům klesla autorita kmenových starších. Jejich svolávání na velkou radu, loju džirgu prováděli už sovětští velitelé, ale stejně to nepomohlo. O více než třicet let později se o totéž pokoušejí Američani. Stejné je to z hlediska mírových jednání s Tálibánem. Kolik jich už bylo… a jaký byl výsledek.
Důležitým faktorem je využití momentu překvapení ze strany teroristů. Jen výjimečně bojují přímo. Většina útoků se děje různými výbušnými nástražnými nebo dálkově odpalovanými systémy. Ty byly dovedeny k takové dokonalosti, že britský kontingent odešel z Afghánistánu proto, že jeho pyrotechnici, mimochodem pravděpodobně nejlepší na světě, společně s ruskými a izraelskými, prohlásili, že nedokážou zvládnout situaci.
K tomu můžeme přidat sebevražedné útočníky, proti nimž v terénu a městě v podstatě neexistuje včasná a účinná obrana. Představa, že může být zabit negramotným nafetovaným blbečkem vyškoleným v mešitě, musí být pro vojáka NATO opravdu motivující. Z taktického hlediska motivovaný sebevrah, stejně jako použití nových technologií v přípravě výbušných nástrah, vytvářejí jednoznačnou výhodu na straně teroristů. Oni brání svoji vlast a svoji víru, i když vlast chudou a víru primitivní a středověkou. Proti nim nemá takzvaný Západ co postavit. Vojáci NATO a EU pomalu nebudou mít vlast, identitu ani pohlaví.
Navíc zůstává zásadní otázka. Proč naši vojáci bojují v Afghánistánu? I kdyby pobili všech 36 milionů Afghánců, tvrdé jádro teroristů se přesune jinam. Viděli jsme to v Iráku i v Sýrii. Islámský stát je po smrti, islámský terorismus žije dál.
V Afghánistánu jsou cenná ložiska vzácných surovin. Proto nechtějí USA odejít. Jenže místní náčelníky nic nemotivuje k zavedení pořádku, jestliže bohatnou na obchodu s drogami a tomu se daří v nepřehledném válečném nepořádku. Kdo a s kým tam vlastně obchoduje, je nejasné. Stačí vzpomenout na společnost CIA Air America, která obchodovala s drogami ve Vietnamu a Laosu. Je nepochybné, že některé tajné služby se obohacují na obchodu s drogami a neváhají spolupracovat i s nepřítelem. Koneckonců, zdrogované, případně opilé národy se nejlépe ovládají. Zakáže se kouření a zlevní se drogy – a Evropa bude poslušnější.
Fotogalerie: - Tváře Krymu
Existuje jediná reálná cesta k vyřešení problémů Afghánistánu. Odejít – a nechat Afghánce, ať si svoje problémy vyřeší sami. Zároveň zastavit veškerý přísun potravin a humanitární pomoci a uzavřít neprodyšně hranice. Potom se dohodnout s vítězem a bezohledně minimalizovat transfer drog ze země. Afghánistán se sám nedokáže uživit a hospodářství tam prakticky neexistuje. Všechno nakupují za peníze z drog a slavný Západ jim to toleruje, protože ty peníze získává on. Náčelníci si budou muset najít jiný zdroj financí, aby uživili obyvatelstvo, jinak je jejich bandy ozbrojenců, kteří nikdy nepracovali, pobijí i s rodinami a narazí jejich hlavy na kůly. Budou se muset dohodnout například na otevření dolů. Ale kdo má zájem na mírovém Afghánistánu? Dokladem je fakt, že politici EU se bránili americkému plánu na chemickou likvidaci makových polí.
Proto je třeba nepolevovat ve výnosné komedii zvané válka proti terorismu a posílat naše vojáky na smrt. Na tom se kupodivu naši politici shodují. Za vším hledej peníze.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Koller
_profil_top.jpg)
