Rozdíly v kvalitě výrobků, které se prodávají ve stejném obalu, prokázala studie zadaná Ministerstvem zemědělství ČR. Země V4 požadují řešení po Evropské komisi (EK). Premiér Fico bude v následujících dnech o tom jednat s předsedou EK Jean-Claudem Junckerem. Je to dobrý nápad?
Příliš dlouhodobý nápad. Než se cokoli schválí na evropské úrovni, trvá to tři až pět let. Jednoduché řešení, které se může stát realitou během měsíce nebo dvou, je, aby se například český ministr zemědělství vrátil k tomu, co bylo v historii – tj. jasně dané normy. Ve chvíli, kdy si dáme do právních předpisů, že nebude možné vozit ovocný nápoj s ovocnou složkou nižší než 20 procent, tak k nám nikdo – a schválně nechci jmenovat značky – takový nápoj nedoveze. Stejně tak, když si řekneme, že rybí prsty musí mít 60 procent obsahu masa, prostě budou takový mít, protože to bude naše nařízení. V tom nás Evropská unie nijak neomezuje. Máme právo si dát podmínky v rámci kvality potravin, jaké chceme – tak, jak to má například Rakousko.
Chápu pana ministra Jurečku, že lidovci s jejich preferencemi a strachem z porážky udělají cokoli. Ale měl čtyři roky na to, aby situaci řešil. Vytáhl problém čtyři měsíce před volbami, a pokud půjdeme pouze po evropské úrovni, tak vám garantuji, že dřív než za čtyři roky to nevyřešíme. Když jsem si četla zakládající smlouvy, evropská legislativa ani nemá moc možností jak postupovat. Chráníme kvalitu, aby zboží neobsahovalo zdraví škodlivé látky, kontrolujeme, aby byl spotřebitel informován, aby bylo na výrobcích napsáno, kolik čeho obsahují, ale kolik, to už je podle mého názoru věc národní legislativy. Ministr Jurečka selhal a svádí situaci na Evropskou unii.
Kolik například vepřovka bude obsahovat masa, to si může určit stát. Nevím, proč jdeme složitější cestou, když můžeme jít jednoduchou, i když chápu, že některé koncerny by asi nebyly nadšeny a možná se ptejme, proč k tomu do této chvíle nedošlo a kdo vládne na ministerstvu nebo ve vládě ČR.
Dokážete si představit stanovení normy třeba pro každý výrobek?
Je to složité, ale je to o vůli chtít. Ptám se, proč to jde v Rakousku? Asi se nemusíme zabývat každým výrobkem, ale mělo by být zaručeno, že masné výrobky budou obsahovat nějaké procento masa a ne jen nějaké substráty. Na celé kauze mi vadí, že hledáme složité a dlouhodobé řešení. Já neříkám, ať nehledáme evropskou cestu, ale to nemůže být jedna jediná odpověď, kterou dáme občanům České republiky.
Máme řešení i v národních rukou, tak ho použijme a pojďme s tím něco dělat i doma a přestaňme se bát nadnárodních společností a prostě jim to přikažme. Je populární nadávat na Evropu. Když se něco nepovede, je fajn říct: hnusná Evropa, koneckonců to někdy používá každý z nás politiků, ale v této konkrétní věci ministr Jurečka nejen, že měl čtyři roky ve funkci na to, aby jednal i s Evropskou komisí, to je problém, o kterém se bavíme minimálně osm let...
Kdyby pan ministr Jurečka nebyl ješitný chlap a poslechl si kolegyni Sehnalovou, která na tom tématu dělala už v předchozím volebním období v Evropském parlamentu velmi intenzivně, možná některé kroky mohl činit hned po volbách v roce 2013 a nemusel by si teď kasat triko a sbírat volební body v roce 2017. Olga Sehnalová si zadala několik studií na Vysoké škole chemicko-technologické dřív, než to napadlo Jurečku.
Celá tahle kauza je absolutní neschopností Ministerstva zemědělství České republiky v této věci jakkoli kompetentně rozhodovat. My jsme o tom věděli, Olga Sehnalová testy dělala x-krát a jako poslankyně právě ve výboru pro vnitřní trh měla možnosti, jenže zůstávala v boji osamocena. Pan ministr Jurečka si teď vzpomněl, že lidovcům chybí předvolební téma. Kromě toho, že jsou srabi a nemají odvahu jít ani do koalice, kterou slíbili.
Psali jsme:
Ještě co se týká situace v Polsku. Dostávají se k nám informace o tom, že dochází „k bezprecedentnímu útoku na nezávislost polského soudnictví“. To píší ve společném prohlášení čeští soudci. Pokud by došlo k výměně soudců v Polsku, soudy by pak mohly rozhodovat podle toho, co jim řekne stranický sekretariát. Do jaké míry je situace opravdu zásadní?
Vždycky je problém, pokud se začne spojovat moc zákonodárná, výkonná a soudní. Proto máme v ČR nějakým způsobem nastavené kontrolní mechanismy, aby byly odděleny. Co se dnes děje v Polsku, nepovažuji za šťastné, je to velký zdvižený prst. Ať by to udělala jakákoli vláda, není správné, když se snažíte ovládat soudní moc politickými cestami. Vede to jen k větším problémům a vůbec se nedivím, že se Poláci brání.
Když si vzpomenu na polské ženy, které bojovaly v Evropském parlamentu za právo rozhodovat o svém těle, když jsme se bavili o nezávislosti médií a teď hovoříme o nezávislosti soudnictví... Jsou to velmi vážné ústavní kroky, které bychom neměli vnímat tak, že je nebudeme komentovat a že jsou nám jedno.
Česká eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová vyslala přes německý tisk varování Polsku. Připomněla vládě ve Varšavě, že evropské dotace, které Polsko čerpá ve velkém, pocházejí z kapes občanů demokratických států. A ti rozhodně nebudou platit přechod Polska k diktatuře. Hovoří se také o možnosti zbavit Poláky volebních práv v rámci schvalovacích procesů Evropské unie. Co vy na to?
Nepovažuji to za šťastné řešení. Jak vyhrožovali zbavením dotací nám, Maďarsku... Přijde mi dost hloupé, když Evropská komise vyhrožuje. Měli bychom více jednat a hledat společná řešení. Ve chvíli, kdy polská vláda přestane všechny poslouchat, je to samozřejmě složité. Ovšem, já sama, když se podívám na schvalování evropské legislativy, není silnější lobbistická skupina než jsou Poláci a vždycky se Polákům nakonec ustupuje. Mají výjimky z čistoty ovzduší, vypouštění imisních látek, téměř ze všeho. Úplně by pro začátek stačilo, kdybychom si srovnali noty a chtěli po Polácích vymáhání stejných pravidel jako chce Evropská komise v rámci evropské legislativy po Češích. A i to by byl dostatečný políček k tomu, aby se Polsko možná zamyslelo nad tím, v jaké EU chce být.
Na úrovni vyhrožování pozastavením dotací nebo hlasovacích práv ještě nejsme, to by mělo přijít až naposled. Evropská komise bohužel tento nástroj poslední dobou používá příliš často a bude ji to stát velkou míru kredibility, protože samozřejmě ho bude mít velký problém použít. Poláci mají velmi silnou komunitu, drží při sobě takovým způsobem i v Evropském parlamentu, že jim to můžeme jen závidět, jsou velmi silnými lobbisty.
K ničemu dobrému ale situace v Polsku nevede. Čím kdo zachází, tím také schází. Jako politici si musíme uvědomit, že nikdo není u moci navždy. A to, co používáme proti svým politickým oponentům, se jednou může obrátit proti nám. To reálně hrozí v Polsku. Mají demokratické volby a za dva roky může dojít k obrácení situace a pak se ti, kteří zákony schvalovali, budou divit.
Psali jsme:
_635936240820164861.jpg&id=111284)
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Daniela Černá
