Směrem k naší vládě zaznívají z některých stran stále větší výčitky, že se prý dostatečně nestará o občany ČR. Vy jste na svůj facebook napsala: „Ministr vnitra Rakušan v Událostech komentářích mluvil o pomoci s ubytováním pro uprchlíky z Ukrajiny. Zaujala mě jeho věta, že za nejtěžší úkol těchto dnů ministr považuje snahu přesvědčit české občany postižené energetickou chudobou a žijící v horších finančních podmínkách, že na ně vláda nezapomněla a neupřednostňuje jednostranně ukrajinské běžence.“ Co by měla vláda konkrétně v těchto dnech dělat?
Jestli vláda neví, co má dělat a co trápí občany, pak je naprosto nekompetentní. Každopádně, stačí se podívat do zahraničí. V podstatě v EU není vláda, která by k brutálnímu zdražování energií, PHM i zboží nebo k rekordní inflaci mlčela.
Francie připravila balík pomoci občanům v hodnotě několika stovek miliard, v rámci něhož dostanou domácnosti přímou finanční pomoc, maximální zdražení energií bude 4 % a motoristé se mohou těšit rovněž na přímé finanční injekce. Nizozemsko regulovalo ceny energií, podobně i Německo a Itálie. Norsko vyčlenilo přes 20 miliard na dotace za účty za elektřinu. Nedaleké Maďarsko pak zastropovalo ceny PHM nebo snížilo cenu u základních potravin.
Nic z toho česká vláda nedělá a neudělala. Jediné, s čím přišli, je „pomoc“ prostřednictvím příspěvku na bydlení. Vyplňování fasciklu papírů je ponižující, zdlouhavé a s nejistým výsledkem. Ministr Jurečka z KDU-ČSL i s celou vládou by se měli stydět.
Cesta premiéra Fialy a premiérů Polska a Slovinska na Ukrajinu vyvolala velkou reakci. Někteří je označují za hrdiny, ale z Bruselu také zaznělo varování ohledně rizika třetí světové války. Kritikou nešetřila ani bývalá diplomatka Magda Vašáryová. Jak vy tento počin českého premiéra hodnotíte?
Jako naprosto, ale naprosto zbytečné gesto. Ostatně nepochopil ho ani Brusel, který jinak podobným krokům velmi rád tleská. Á propos když mohou předsedové vlád zemí EU do Kyjeva, proč by nemohl ukrajinský premiér do Bruselu, kde by mohla proběhnout jednání za účasti všech – tedy států EU, prezidentů Bidena, Putina i Zelenského?
A co říci na to, že se pro tuto cestu rozhodl právě český premiér a premiéři Polska a Slovinska? Překvapilo vás složení této „delegace“?
Překvapilo mě, že se neobtěžovali tuto svou cestu konzultovat s EU, kam si jinak velmi často chodí pro rady a pro instrukce.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder se setkal s Putinem. Na jeho hlavu se ale z některých míst kvůli dávnému přátelství s Putinem i kvůli lukrativní pozici v ruských státních firmách snáší kritika ve smyslu, že je kolaborant, zaměstnanec Kremlu. Co vy na setkání Putina se Schröderem říkáte, a co říci na zmíněnou kritiku?
I kdyby to měl být čert, kdo se zaslouží o konec války na Ukrajině, tak bychom měli být rádi, a ne to kritizovat.
Celkově, jak hodnotit postoj Německa a Francie k situaci na Ukrajině a k Rusku? A jak se bude, podle vás, situace v nejbližších týdnech a měsících vyvíjet?
Já si vážím toho, že jsou v Evropě politici, kteří nemají ukrajinskou vlajku před očima a přes ni nic jiného nevidí. Ukrajinský konflikt – stejně jako kterýkoli jiný válečný konflikt – s sebou nese neskutečné utrpení, a já i KSČM si přejeme, aby co nejrychleji byl nastolen mír. Není možné ale pro to zapomenout na problémy vlastních občanů a všude se vymlouvat na Ukrajinu. Přesně to dělá v posledních týdnech vláda. Ta si třeba tak nevšimla, že už 16 % (!) lidí je pod hranicí chudoby. Že patříme k zemím s nejrozšířenějším fenoménem levné práce a nízkých mezd…
Psali jsme:
V minulém rozhovoru jsme hovořili mj. o tom, že Německo odmítlo zákaz dovozu ruské ropy a plynu s tím, že se bez těchto dodávek Evropa neobejde. Naši politici k nám v tomto směru mají trochu jiné vzkazy. Vy sama jste ve svém pořadu Bez obalu zmínila výzvu pirátského poslance Michálka ke ztlumení topení v bytech. „Benzín je drahý, naše svoboda je ale cennější,“ napsala předsedkyně TOP 09 Pekarová Adamová na sociální sítě. Jak toto podle vás na lidi působí?
Myslíte tu předsedkyni Pekarovou, která si odletí v neděli vládním speciálem okouknout EXPO v Dubaji? Nebo ten Michálek, který od elektrického přímotopu v Poslanecké sněmovně – tedy placeného lidmi – radí občanům, aby si ztlumili topení? Tady ty papalášské manýry jsou ostudné.
Miroslav Kalousek ještě přitvrdil a na svém twitteru se zeptal přátel a bývalých kolegů z Německa, Maďarska a Nizozemska, zda pokládají opravdu za nevyhnutelné, aby v každé válce, první i druhé světové a teď i na Ukrajině, „vraždil plyn“? „Je ve vašich silách to vraždění zastavit. Ptejte se svého svědomí a jednejte,“ vzkázal. Je takové přirovnání namístě?
To jsou takové hraběcí rady zajištěných multimilionářů. Já i KSČM řešíme problémy lidí. Tady a teď! Kalousek a jeho TOP 09 jsou velcí obdivovatelé Green Dealu, který je postaven na zemním plynu jako přechodném palivu, takže Kalouskovy věty jsou jen pokrytectvím. Mimochodem problémy, které by možná celá řada občanů neměla, kdyby se Kalousek ve vládních funkcích nechoval jako obrácený Jánošík – tedy bohatým dával a chudým bral.
Ing. Kateřina Konečná
Když jsme narazili na toto smutné téma, právě tento týden jsme si připomněli 15. březen 1939. Z některých míst ale zaznívají výčitky, že média tento tragický den nezmiňovala tak, jak by měla, že události roku 1968 jsou připomínány mnohem výrazněji. Máte také ten pocit? A pokud ano, jak si to vysvětlit?
To není pocit. To už je bohužel realita. 15. březen 1939 – jeden z nejtemnějších dnů v dějinách naší země – důsledek zrady Francie a Velké Británie, se z veřejného prostoru vytratil. Zažíváme znovu systematické ničení soch a pomníků osvoboditelů. Nevím, jestli si to ti, kteří po nich hrdinsky sprejují, uvědomují, ale sprejují i po památce právě Ukrajinců, kteří byli spolu s dalšími národnostmi součástí Rudé armády!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: David Hora
