Řecko čelí na hranicích náporu desetitisíců migrantů, kteří se snaží dostat z Turecka do Evropy. Šlo o očekávaný vývoj a kde vidíte hlavní příčinu?
Migrační vlna nevznikla sama od sebe a nejde pouze o otázku války na Středním východě. I když sdělovací prostředky stále referují o tom, že se přesunují desetitisíce migrantů, tak už také bylo oznámeno asi 130 tisíc pochodujících migrantů směrem k řeckým hranicím. To, co se momentálně odehrává na řecko-turecké hranici; a tyto skupiny, tito migranti přicházející do tohoto prostoru nejsou z větší části Syřané, ale jde o Afghánce, Pákistánce, Bangladéšany a také Syřany, ale není tomu tak, že najednou přišla obrovská vlna syrských utečenců, kteří utíkají před ofenzivou vojsk Bašára Asada v regionu Idlib. Jednoduše migrační vlna je podle mého názoru samozřejmě podporována částečně vlnou uprchlíků z prostoru bojů, ale je zároveň uměle tvořena Tureckem.
Je to tedy právě Turecko, které přestalo bránit snaze migrantů v cestě na evropský kontinent. To tamní prezident Recep Tayyip Erdogan avizoval. Myslela svá slova tedy evidentně vážně…
Za prvé je myslel vážně. A za druhé je dokonce vidět, že Erdogan už delší dobu dělá kroky, které jsou víceméně vedeny v soupeření Turecka a Evropské unie. On je dlouhodobě nespokojen a musím říci, že i zklamán z toho, že některé státy, mezi něž patří například Francie, byly proti zahájení přímých vstupních rozhovorů Turecka do Evropské unie. Erdogan dnes už nevidí v Evropské unii hlavního partnera a budoucího spojence při řešení tureckých problémů a zároveň i při naplňování tureckých ambicí. A já bych řekl, že se zcela zřetelně Evropě mstí a využívá všechny možné prostředky, jak to zdůvodnit.
Psali jsme:
Koneckonců to, co se začalo odehrávat po invazi tureckých vojsk do oblastí Sýrie a odpor některých evropských států – Francie, Velká Británie, Německo a podobně, kteří je nepodpořili a naopak Erdogana a invazi kritizovali – on nyní v podstatě Evropě vrací zpátky. A není v tomto smyslu vůbec férový a situaci uměle vyhrocuje.
Domníváte se, že přichází další vlna migrační krize?
Je to další vlna, kterou se pokouší prezident Turecka Erdogan nějakým způsobem iniciovat, rozjet, aby vyřešil svoje vlastní ambice. To je zcela evidentní. Otázka zní, zda Evropa bude tak neschopná, jako byla v roce 2015 a 2016, nebo je schopna proti tomu zakročit. Zatím se zdá, že Řecko přistoupilo k těm problémům, které vidíme na hranicích, poněkud jinak. Už avizovaly i jiné státy, že nedovolí, aby se opakoval rok 2015, už to bylo Bulharsko, Maďarsko a Rakousko, takže to bude mít nějaký průběh a bude asi jednodušší především pro Řecko, aby uzavřelo a výrazně omezilo pronikání migrantů přes pozemní hranici. A postupně se bude – až se zlepší povětrnostní podmínky – především používat cesta přes moře, protože některé zásahy, které v rámci uplatňování mezinárodního námořního práva musí Řekové také respektovat.
Fotogalerie: - Nekšeftujte s rouškami!
Podle mne toho Turci zneužijí a budou posílat velké množství migrantů na těch chatrných a málo únosných lodích směrem na Řecko a Řekové budou muset udělat něco, aby je zachránili. Přivezou je na vlastní ostrovy, na kterých je dnes už strašně přelidněno a je tam další poměrně výbušná situace. A to samozřejmě zase bude vyhovovat Erdoganovi, protože Řecko je jeho dlouhodobý rival. Turecko a Řecko ukazuje, že ač oba členové Severoatlantické aliance, dosud nevyřešili své vzájemné vztahy.
Psali jsme:
Evropská unie přislíbila pomoc Řecku s tím, že hranice Řecka jsou i hranice Evropy. Je tedy logické, že se jedná o problém, se kterým musí Evropská unie Řecku pomoci? Navíc Řecko samo nemůže odolávat věčně.
Poslední vyjádření předsedkyně Evropské komise mluví o tom, že Řecko dostane 700 milionů eur na pomoc při řešení této situace. Jenomže existuje také spousta dalších otazníků. Uvedla, že má informace, že turečtí státní úředníci organizují proud utečenců směrem na turecko-řecké hranice, což je pochopitelně velmi špatné. Pokud se bude zvyšovat počet lidí na hranicích, tak momentálně je tam deset patnáct tisíc lidí… Ale co se stane, až těch lidí bude třeba padesát tisíc? Ani Řecko nebude moci neustále čelit konfliktním situacím, které pravděpodobně nebude jednoduché řešit.
Bude muset dojít k zásadnímu kroku, který sníží napětí, a nástroj, který Turecko dnes používá v boji proti Evropské unii a Řecku, se tím otupí a bude se postupovat alespoň nějak racionálně. A nestane se to, co bylo v roce 2015, ale bude se to řešit nějakou násilnou cestou. Jestliže informovali migranty o otevřených hranicích, tak spousta lidí odešla v naději, že se do Evropy a toho svého budoucího lepšího žití dostanou, čímž se vytváří obrovský díl frustrace. Z toho následně, lze předpokládat, se budou rodit radikálové, kteří pak používají – protože nemají jiné prostředky – teroristické útoky jako jednu ze zbraní, kterými mohou bojovat proti těm špatným, kteří je nechtějí pustit do vysněného ráje, do Evropy, zpravidla do Německa.
Jak tedy vnímat slova eurokomisařky Ylvy Johanssonové: „Potřebujeme určitý mechanismus povinné solidarity, v Evropské unii by solidarita neměla být ničím na výběr.“ Co říkáte na spojení povinná solidarita? Je možné být do solidarity nucen?
Jenomže jde o problém, který už byl diskutován nebo, lépe řečeno, v diskuzi gradoval a zdál se jako nerealistický. Za prvé není možné, aby Evropa neustále nasávala tisíce a tisíce migrantů a formou povinného přerozdělování umísťovala migranty do všech států v Evropské unii rovnoměrně, což by se teoreticky dalo nějakým způsobem akceptovat, ale prakticky to bude znamenat i to, co se odehrávalo i v České republice v minulosti. Tedy, že jsme umístili některé migranty, kteří sem přišli, dokonce jsme jim dali všechny možnosti, aby se u nás internovali, a stejně utekli do Německa. Takže to stejně nemůže fungovat, to je špatně. Evropská unie musí najít mechanismus, který je v duchu těch zásad OSN, které v podstatě říkají, že k akceptaci migrantů musí být důvod. Musí se jednat o lidi, kteří utíkají z ohrožených území a budou se dočasně rozmísťovat do nejbližších bezpečných států, ale pak se zase vrací zpátky.
Zase další ekonomičtí migranti, kteří proudí jak z Asie, tak z Afriky do Evropy, a kteří se netají tím, že tam, kde byl jejich domov, se jim špatně žije, a proto chtějí žít v lepším, a tak jdou do Evropy... Ale to je vždycky špatné rozhodnutí. I kdyby v tomto roce prosadila Evropská unie nějaké násilné přerozdělování, tak jednou se Evropa naplní. Jednou se narazí na hranice a bude nutné použít jiné mechanismy, jak tyto lidi vracet zpátky. Tady nefunguje zaprvé mechanismus na prosívání migrantů, kteří mají právo vstoupit z hlediska bezpečnosti na naše území, a oddělit je od těch, kteří jsou ekonomičtí migranti, protože nechtějí žít ve státě či na území, které pro ně není ekonomicky příznivé, a chtějí jít do lepšího, tedy do Evropy. Ti přeci nemají právo do Evropy vstoupit. Pouze za určitých podmínek. A tohle je první krok.
Druhý krok musí být připravené mechanismy, jak tyhle lidi vrátit do jejich původních států, a to jsme dosud nevyřešili.
Česko hlásí pět nakažených koronavirem. Jaká opatření jsou přiměřená, potřebná, a jaká naopak přehnaná? A co říkáte na vykupování potravin v českých obchodech?
Za prvé si myslím, že český stát cestou ministra vnitra a ministra zdravotnictví dělají věci, které jsou úplně standardní a jsou správné. Mám dojem, že těžko můžeme dělat něco víc. Pochopitelně se ukázal problém, kdy někteří lidé začali vykupovat potraviny. Myslím, že je to skutečně přehnané. Já mohu chápat, že mnozí třeba mají strach, aby se neocitli bez potravin někdy v budoucnosti, ale kvůli koronaviru to zatím nehrozí. Vývoj situace není tak dramatický a věřím tomu, že se najde účinný lék proti koronaviru… Já to chápu tak, že potraviny vykupují lidé, kteří nejsou schopni řádně vyhodnotit reálnost a účelnost situace.
Není tedy namístě uvažovat o uzavření škol, rušení veřejných setkání? A co bychom tedy měli ještě pro zajištění bezpečnosti v tomto ohledu udělat?
Měli bychom – a to se děje a mělo by to být děláno s větší důrazností – dělat kontroly přes hranice, ale také omezit pohyb z těch států, kde má dnes koronavirus mnohem větší rozšíření. U nás se velmi často mluví o Itálii, tam bychom měli přehled, kdo k nám přichází, a pokud možno omezit pohyb, aby naši občané necestovali do těchto států a aby z těchto států necestovali lidé třeba pracovně k nám. Příhraniční styk je nutné třeba nějak upravit a sledovat ho. Stačí nějaké nebezpečnější fotbalové utkání, nebo větší událost v sousedních státech a třeba Němci a Rakušané kvůli tomu uzavírají hranice. Takže nastala doba, abychom se připravili na kontrolu těch, kdo přijíždí do České republiky a kdo odjíždí, podobně, jako je tomu na letištích. Z tohoto pohledu si myslím, že bychom se ještě mohli připravit. Jinak, opakuji, ta situace zatím není tak dramatická, jak je někdy sdělovacími prostředky prezentována. Dnes celý den běží v televizi případ koronavirus. Nic jiného se téměř nedozvíte, než co se děje ve světě a v Čínské republice kolem koronaviru. To už je zkrátka přehnané, tím se zvyšuje nervozita lidí, kteří jsou možná trochu labilnější povahy, a tak v tom cítí svoje ohrožení. Měli bychom být poněkud mírnější a dívat se na celou situaci realističtěji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
_profil_top.jpg)
