Spolupráce, ať již přímá či nepřímá formou tiché podpory s miliardářem, oligarchou, je pro levicové strany přinejmenším zvláštní, ba přímo unikátní. Je to proto, že jde o tak specifický případ, jakým jistě ANO i Andrej Babiš jsou, nebo jde o to, „být viděn“ mnohdy za každou cenu?
Že by šlo o snahu o zviditelnění jednotlivců, to si nemyslím. Jde spíše o odvážný krok, který má bezpochyby určitá rizika, ale na druhé straně jde zcela jistě o výrazné připomenutí spoluobčanům, jak důležitá je ČSSD a její snahy v současné politické situaci.
Co když už se do současnosti ČSSD odchýlila od „otců zakladatelů“, od názorů Battěka a dalších a je jen jakousi středovou stranou s občasnými sociálními aspekty?
ČSSD se stále drží základních zásad, jejichž plnění slouží většinové společnosti. Usiluje vždy o zachování sociálního státu a demokracie.
Do vedení ČSSD se opětovně dostává poněkud problematický exhejtman Hašek, není to jen kauza s (ne)existující mluvčí a svéráznou osůbkou, paní Mrencovou z Mariánských Lázní. „Populární“ jihočeský Zimola, byť navenek očištěn od řady skandálů týkajících se pozemků na Lipně nebo fakultní českobudějovické nemocnice. Jsou to podle vás „noví a neokoukaní lidé“, nemá strana problém s novými tvářemi?
Nejde ani tak o „nové tváře“ jako spíše o „osvědčené tváře“. O jedince, kteří mají schopnost sdružovat poctivé lidi a hovořit k nim tak přesvědčivě, že „za ním jdou“. A pokud někdo zklame, tak zpravidla skončí v propadlišti dějin.
JUDr. Michal Hašek
Jak se díváte na aktivitu, či spíše upozadění exhejtmana a exministra vnitra Milana Chovance?
I když je Milan Chovanec mým krajským předsedou (ČSSD), nejsem informována o všem, co se kolem něho děje. Kromě senátního mandátu nezastávám žádnou stranickou funkci, která by mě vázala k povinné účasti na jakýchkoliv stranických jednáních. Neznám detailně situaci ani v poslaneckém klubu.
Kdyby vám – čistě teoreticky – byl nabídnut post ministryně zdravotnictví v nové vládě jakožto člověku oboru znalému, váhala byste, či byste rovnou řekla ne? A proč?
S návratem na Ministerstvo zdravotnictví jsem nikdy nekalkulovala, i když mě těší, když mi někteří jeho zaměstnanci na potkání říkají, „kdy už se vrátím“? Toho si nesmírně vážím. Skutečnost, že když jakoukoliv poctivou spolupráci oceňují ti takzvaní obyčejní lidé, je jasným „ukazatelem“, že jsme „srdcaři“, kteří konají v zájmu všech. Bez podpory jakéhokoliv premiéra a celé vlády však na tomto odpovědném a horkém postu nevydrží nikdo!
autor: Václav Fiala