Milan Kohout, prezidentský kandidát: Česko je rasistické. Konvičkovští trotli s fanglemi. Nenávistné hovno by se mělo odpálit do úplně jiných ksichtů

Anketa

Zajdete o Vánocích do kostela?

41%

59%

hlasovalo: 5250 lidí

Jak vnímáte Česko, je to rasistická země, či ne?

To je otázka, která dává na vybranou jen černobílé odpovědi. Takže si z vaší „pestré nabídky“ vybírám tuto: Ano, je rasistické. Když jsem sem před pár lety po dvaceti osmi letech života v USA neplánovitě přijel pečovat o moji těžce nemocnou mámu, tak mě rasistické a xenofobní ovzduší úplně přidusilo a šokovalo.

Teď je ovšem potřeba se otázat, proč tomu tak je? Určitě to není tím, že v této kotlince žije nějaký speciální druh zlých lidí, kteří chtějí žrát všechny jinak vypadající a jinak se chovající a jinak přemýšlející lidi. Je to samozřejmě hlavně dáno tím, že se odtud, shodou historických chyb, vyplísnila spousta „jinostránců“, zejména ty tři miliony německých občanů po druhé světové válce, a také je to způsobeno nesmyslným rozdělením Československa. I já jsem ještě vyrůstal v daleko vícenárodnostním státě než dnešní mlaďoši. Ostatně státní televize byla bilingvní a všichni jsme uměli jak česky, tak slovensky a sem tam dostali na vandru po puče od maďarské menšiny v Podunají. Dnešní dětičky na slovensky mluvící dítě zírají jako na neznámého tvora, mluvícího jakousi „hatmatilkou“.

Toto zúžení pestrosti občanů je samozřejmě živná půda pro vytváření jakýchsi mýtů o čistém národě, který bojuje svým vlastenectvím za zachování sebe sama. A hysteričtí národovci mávají nad hlavami fanglemi, zpívají připitomělé, slavíky ověnčené písně a řvou Čechy Čechům a podobná nesmyslná hesla, aniž by si uvědomovali, že kategorie Čech je naprosto uměle vytvořená, že je to zhoubný konstrukt historického období vyhlašování „etnicky čistých“ národnostních států minulých století, který vedl až k „národům“ nacionalistickým, pak nacistickým a pak už je jen krůček k pálení do národa se nehodících lidí.

Ostatně si stačí přečíst komentáře týkající se romského zpěváka Bangy. Už by zase „vlastenečtí“ národovci chtěli Romy posílat do koncentráků. A přitom se Romové dělí s ostatními místními národy o toto území už více než tisíc let a jsou jeho nádhernou a nesmírně obohacující součástí. A pořád opakuji, že si Romové od nás zaslouží vedle úcty i obrovskou finanční odměnu za to, že po generace svojí přítomností připomínají „českému národu“, že někdo může být jiný. Jinak by byla situace možná ještě tragičtější.

Český stát není a nesmí být synonymum pro jakýsi jeden zakyslý a zakomplexovaný národ. Doufám, že se z Česka stane zase veřejně přijatý mnohobarevný a mnohokulturní stát a nebude tím „Vaterlandem“. Zvláště v dnešní době již nezastavitelné globalizace veškerých světových názorů je nutné bořit hranice mezi různými, ale naprosto rovnoprávnými lidmi, a ne v zoufalé a marné snaze o oddálení nevyhnutelnosti takové hranice stavět.

Kolik se podle vás do Česka vejde migrantů?

Každý nově narozený člověk je vlastně migrant do našeho světa. Prostě se narodí a musíme ho přijmout mezi sebe, i když by možná někdo mohl držkovat, že nám sem přišel ujídat z našeho „tvrdě vydřeného koláče“. Každý na zeměkouli narozený človíček má právo na přijetí do společnosti, neb za své narození nikdo nemůže. A jestli je okolí jeho narození smrtelně nebezpečné, tak mají rodiče povinnost ho přemístit tam, kde může bezpečně začít svůj život.

V dnešním globalizovaném světě – kde západní civilizace násilně vykořisťovala a vykořisťuje téměř celý zbytek světa a způsobila a způsobuje tam šílené masakry, od válek až po západní civilizací způsobené globální oteplování vytvářející obrovská sucha – je povinností každého rodiče přemístit své děti do oblastí světa, kde se dá přežít. A to jsou paradoxně právě země západní civilizace, které exodus těchto lidí způsobují.

A i kdyby se obyvatelé západní civilizace posrali, tak je musí přijmout, jinak dokážou, že jsou jejich řeči o lidských právech jen pokrytectvím a je jim lidský život naprosto ukradený a radši budou šlapat po dětských mrtvolkách při cestě do jejich „národních divadel“, kde budou vzdychat nad svojí speciální vyvolenou kulturou plnou nesmyslných konstruktů a odporných sebeservírujících ozdobiček.

Na území českého státu se hravě vejde milion uprchlíků přicházejících z těch nežitelných oblastí. A pořád doufám, že většina lidí na tomto území žijících je s láskou přijme a nakope už konečně prdele těm fašizujícím sobeckejm skupinkám hlásajícím nesnášenlivost a bezcitnost, sdružujícím se kolem těch různých konvičkovsko, okamurovsko, samkovsko, bartošovských trotlů, kteří se snaží zastavit protrženou přehradu několika xenofobními dlaněmi či pěstmi.

Nebudou z toho problémy?

Už z toho jsou problémy. Samozřejmě, že kapitalistický ekonomický systém není nastaven na ideje dělení se o naší planetu, ale je jen naprosto logickým historickým projevem filozofie západní civilizace postavené na sobectví a individualismu čili vosírání někoho druhého.

Samozřejmě, že je v něčem kolektivistický, a to ve shodě celku vykořisťovat společně po staletí zbytek světa. Ale jakmile sem dostaneme nakradené věci, tak se tady o ně porveme a budeme si šlapat jeden druhému na hlavy. Ostatně to nedávné pálení milionů našich spoluobčanů v pecích koncentráků je toho rovněž projevem.

A jelikož je kapitalismus o hyenismu mezi lidmi, tak samozřejmě vytvářel a vytváří vždy třídu lidí, kteří jsou zuboženi i uprostřed nakradené „prosperity“. A co mě vždy šokovalo – že si tito chudí vylévají vztek na ještě chudších, na lidech, kteří jsou ještě ve větším srabu, na lidech utíkajících i s dětmi z válek a jiných katastrof, na místních menšinách a tak dále. Jakýsi zákon padajícího hovna. Přitom by měli to hovno odpálit nahoru do ksichtů těch bakalů, babišů, kellnerů, vítků, komárků, tykačů a já nevím, jak se jmenují ti dnešní zazobanci, kteří svým kradením utvrzují kapitalistický ekonomický systém.

Stačí vlézt do jakékoliv hospody a vyslechnete si tolik nadávek na Romy, jako by těm tlachalům sloužili jako hromosvod jejich vlastních frustrací a byli jejich uměle vnucenou příčinou. Ale žijeme v době, kdy si chudí pěstují a hýčkají své boháče, protože pořád sní o tom, že se mezi ně jednou vyhrabou. A až budou mezi boháči, tak by přece nechtěli, aby na ně pak někdo nadával a říkal, že enormní bohatství je vždy krádež, jak říkají anarchisté.

Jak vnímáte prezidenta Miloše Zemana?

Byl jsem rád, že byl zvolen, neb se k té funkci ještě dral symbol bývalé šíleně třídní a vykořisťovatelské feudální společnosti. Pražská omladina tenkrát propadla úplné hysterii a cpala tam svého, za pomoci zabedněných umělců „očírovaného“ šlechtice, což je mimochodem stoprocentní oxymóron, neb pankáči vždy naopak fakovali své anglické „aristokraty“.

Zeman pro mě představoval člověka se sociálním a nikoliv s „aristokratickým“ cítěním. Takže jsem si říkal, že se obyčejní lidé z vesnic nenechali až tak zmanipulovat naprosto zaujatými médii, hájícími svého šlechtice. Ale pak se pan Zeman začal projevovat jako xenofob a rasista, který se, pro mě z neznámých důvodů, postavil do čela vzteklé chudiny, která si právě začala vylévat zlost z nezaměstnanosti na ještě zbídačenějších lidech přicházejících do našich evropských zemí a bezpodmínečně potřebujících naši pomoc.

Snad měl hrůzu, že by ztratil podporu našich obyčejných lidí, tak jim vlezl na lopatu. Dovedu si představit, že to musí být šílený záběr na lidskou psychiku, když vám skoro celá Praha nadává a umísťuje vám fakováky před okna vašeho kanclu umístěného uprostřed té Prahy. Ztráta podpory lidí z vesnic by asi pro něj byla úplně devastující.

Očekával jsem, že pan Zeman bude přemýšlet internacionalisticky a v kontextu dnešního totálně západní civilizací rozesraného světa, ale není tomu tak. Ale ještě má šanci vše napravit a vstoupit do historie jako mezinárodní humanista, nebojící se vzteku zaslepených, ba naopak hrdinně čelící nevyhnutelně kruté realitě dnešního světa a podílející se na jejím zlidštění.

Berete svou kandidaturu na českého prezidenta vážně?

Samozřejmě, že beru a jsem přesvědčen, že je v tomto státě pořád spousta lidí s otevřenými mozky, kteří si uvědomují, že svět se nezadržitelně mění a boj za zachování xenofobně vlastnecké zaprděnosti nemá dlouho šanci přežít. Lidí, kteří si uvědomují, že pro dobro této kotlinky je potřeba udělat revoluci v myšlení, protože na tom dnes závisí naše přežití na zeměkouli.

Věřím, že od těchto lidí dostanu hlas. Lidé si přece uvědomují, že když se oblohou žene kouř ze spálenišť, tak je neochrání plůtkem obehnaná zahrádka, a že je potřeba uhasit ohnisko i vzdáleného požáru.

Proč tedy prodáváte své auto s tím, že byste chtěl vycestovat a žít v cizině?

Vidím, že vám neunikne, nic z mého soukromého života. Ale máte štěstí, neb můj soukromý život je veřejnou doménou a kdyby to bylo možné, tak bych vyměnil stěny našeho bytu za skleněné a průhledné, aby se každý mohl přijít podívat, co každou vteřinu dne dělám.

Rozdělení lidí do oddělených prostor je jedna ze zrůdností, kterou si vymyslely nedávné civilizace. Přitom jsme naprosto drtivou část času naší existence na zeměkouli žili v tribálních společnostech, kde se o všechny „intimnosti“ podíleli všichni členové kmene. Samozřejmě tuto zrůdnost „soukromí“ s nadšením propagovalo v našich oblastech zhoubné křesťanství – a islám a judaismus ve svých – a pomocí ní kontrolovalo své duševní otroky, zpovídající se z každé hříšné masturbace či šoustání a tím pádem se třesoucí před „bičem božím“.

Ale zpátky k autu. Ano prodávám ho, protože jsem dostal nabídku učit jeden semestr na bostonské TUFTS Universitě angažované umění, takže se na tuto dobu přesouváme do USA a tady před domem zůstat nemohlo. Mimochodem, asi potěším některé čtenáře informací, že mě konečně na příkaz z nejvyšších míst vyhodili ze Západočeské univerzity.

Jak mi bylo důvěrně sděleno, tak na katedru i rektorát chodily hory dopisů žádajících, aby takový zrádce národa neučil jejich děti. Ano, Konvička jest vhodným učitelem, toho si budeme hýčkati, říkají ti samí. Padesátá léta hadr, jak se říká.

Může se Evropa změnit v anarchii, tedy dle Michaila Bakunina a Petra Kropotkina ve spravedlivou zemi?

Asi nevíte, že jsem pojmenoval svoji čtyřletou dceru po vůdčí americké anarchistce Emmě Goldmanové, že? Teď jsem zrovna dočetl její pětisetstránkovou biografii, kterou mi poslala její newyorská autorka Karen Avrich. Je to vlastně dvojbiografie pojednávající i o jejím soudruhovi Sashovi Berkmanovi.

Celé anarchistické hnutí tehdejší doby je naprosto fascinujícím příběhem touhy po sociální spravedlnosti, bojem za lidskou důstojnost, za lidskou svobodu. Anarchisti už tenkrát přicházeli s převratnými změnami v různých oblastech života společnosti, od pokrokových změn v jejím řízení, školství, zrovnoprávnění žen a lidí různých etnik a ras, v přístupu k přírodě, až po alternativní vlastnictví výrobních prostředků, vyloučení moci náboženství, odmítání všech válek a tak dále. Byli to úžasní lidé.

Já vím, v současné společnosti a propagandě zůstal jen obraz anarchistů jako někoho, kdo klade bomby a chce místo „diktovaného pořádku“ nastolit společenský bordel a bezvládí. Což je naprosté nepochopení anarchistické filosofie. Je neuvěřitelné, že se buržoazní kapitalistické propagandě skutečně podařilo vygumovat odkaz anarchistů, kteří v té době měli miliony následovníků a věřili, že lidé nejsou jen otroky žijícími pod obušky policajtů a vojska najatého úzkou vrstvou „vůdců“ či majitelů výrobních prostředků.

Mezi českými následovníky byl třeba i nejoblíbenější spisovatel Jaroslav Hašek a řada dalších. V Americe třeba Mark Twain, který napsal předmluvu k jedné z Berkmanových knih. Kéž by se zase oprášila jejich filosofie a současní aktivisté znova nehledali základy, které už byly vybudovány, ale stavěli na těch anarchistických, kapitalisty cílevědomě z historie vygumovaných a vystřídaných žvaněním o „demokracii“ a blahodárnosti drogové závislosti na náboženství.

Zvláště v naší době bychom měli oživit myšlenky anarchie, protože jsme nedávno s naivním nadšením zavrhli socialistické společnosti a dobrovolně napochodovali do spárů sobeckého a bezcitného kapitálu.