Miloš Balabán: Cizina zdražuje jídlo, to teď vidíte. Proč nemáme maso, zelí, petržel? Dovoz se omezí

28. 5. 2020 9:04

POTRAVINOVÁ SOBĚSTAČNOST A SUVERÉNNÍ STÁT Seriál rozhovorů PL o potravinové soběstačnosti a suverénním státu je zatím veden především z pohledu odborníků na zemědělskou výrobu. Dnes jsme se ale ptali bezpečnostního analytika Miloše Balabána. Zabývá se především problematikou české a evropské bezpečnostní politiky, otázkami globálního politického, ekonomického a bezpečnostního vývoje a rolí „nezápadních aktérů“ ve světové politice. Potravinová soběstačnost totiž i podle něj významně přispívá k bezpečnosti a suverenitě státu. Každá nadměrná závislost je riziko pro bezpečnost státu, tvrdí mimo jiné.

Miloš Balabán: Cizina zdražuje jídlo, to teď vidíte. Proč nemáme maso, zelí, petržel? Dovoz se omezí
Foto: Archív M. Balabán
Popisek: Bezpečnostní analytik Miloš Balabán
reklama

Jak nebezpečná je podle vás nesoběstačnost státu ve výrobě potravin? 

Začnu trochu šířeji. Myslím, že koronakrize ukázala na některé momenty zranitelnosti státu. Hodně pozornosti se věnovalo závislosti na výrobě ochranných pomůcek v Číně. Ale máme zde i léky. Osmdesát procent léčiv v ČR pochází z dovozu, hodně jsme zde závislí na Indii. V případě globálních krizí, jako byla pandemie koronaviru, je každá nadměrná závislost na dodávkách ze zahraničí rizikem, každý dodavatel může preferovat své národní zájmy – a spoléhat se na nějakou solidaritu či altruismus je ošidné. A jistota, že se to dnes nemůže týkat potravin, není namístě.

Už nyní, po opadnutí prvního náporu krize (a s druhou vlnou epidemie musíme stále počítat), je nutné brát v úvahu některé znepokojivé reálie na globálním trhu s potravinami. Vidíme, že pandemie např. vedla k výpadkům dodávek agrární produkce, došlo ke zdražení transportu potravin, např. cena nákladů při přepravě přes Tichý oceán vzrostla jen v březnu trojnásobně. 

Anketa

Podporujete návrh, aby se v českých obchodech povinně prodávalo až 85 % českých potravin?

91%
9%
hlasovalo: 11148 lidí

Nesoběstačnost při výrobě potravin je pak znát i na cenách v obchodech? Někdo si myslí, že to s tím nesouvisí a že potraviny z dovozu budou vždy levnější...

To si nemyslím. Řada zemí kvůli pandemii omezila export potravin. Je jasné, že to bude negativně ovlivňovat globální i evropský trh a ceny potravin. Právě to se nyní projevuje na pultech našich obchodů.

Varující je pak míra české soběstačnosti např. v masu: podle statistik je to dnes u vepřového masa méně než čtyřicet procent, u drůbežího okolo šedesáti procent a u vajec též okolo šedesáti procent. A třeba v zelenině je to ještě mnohem horší. Proč má Česko nacházející se v mírném pásu třetinovou soběstačnost v zelí nebo necelou pětinovou v petrželi?  V takových, chtělo by se říct až „banálních“ komoditách. 

Vrátí se někdy doba, kdy jsme byli velmocí v pěstování brambor? 

Ta doba, kdy Česko bylo bramborářskou velmocí, je už pryč. Nyní musíme dovážet brambory z Egypta, Alžírska a Turecka. Představuje to i dost rizikový faktor. Nedávno např. bývalý britský ministerský předseda Tony Blair na stránkách prestižní Project Syndicate uvedl, že pandemie těžce dopadne především na rozvojové země a na jejich agrární sektor, což povede i k omezení zemědělské produkce.

Souhlasíte s navyšováním podílu českých potravin v obchodech?

Souhlasím – zvláště pak s ohledem na všechny uvedené souvislosti nepovažuji za nelogické, pokud se více prosazuje výroba českých potravin a razantní zvýšení jejich podílu na prodeji v maloobchodu. 

Chci též poznamenat, že pokud byli výrobci léčiv zařazeni vládou do režimu kritické infrastruktury, přičemž tato změna má zajistit dostatek léků i v krizové situaci – je důležité uvažovat o vpravdě strategickém významu potravinové bezpečnosti, což si ale jistě vyžádá i změnu přístupu k zemědělství a k zemědělské výrobě.  

Fotogalerie: - Tvrdá rána ekonomice

Předseda ČSÚ Marek Rojíček
Koronavirus zasadil ekonomice tvrdou ránu
Koronavirus zasadil ekonomice tvrdou ránu
Předseda ČSÚ Marek Rojíček
Koronavirus zasadil ekonomice tvrdou ránu
Koronavirus zasadil ekonomice tvrdou ránu

V případě strategických zásob ochranných prostředků na boj proti epidemiím jsme zažili velké zklamání. Na skladě prostě nebyly. Nečeká nás stejné rozčarování i při případné nutnosti použít potraviny ze státních rezervních zásob? 

Aby k tomu nedošlo, musí stát navýšit zásoby potravin ve svých strategických zásobách. Dnes jich má Správa státních hmotných rezerv na 1,3 dne, optimální jsou tři dny. Nicméně i podle vyjádření předsedy SSHR Pavla Švagra se plán navyšování zásob dlouhodobě nedaří plnit a stát Správě nepřerozděluje dostatečně vysoké zdroje. I z toho vyplývá potřeba celostního pohledu a celostní strategie pro zajišťování potravinové bezpečnosti státu. 

Materiál je publikován pod patronací prezidenta Agrární komory ČR Ing. Zdeňka Jandejska, CSc.
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Josef Richter
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ty nejhorší sny Lipovské. Modlete se. K ČT s ženou, která si tam zažila své

6:08 Ty nejhorší sny Lipovské. Modlete se. K ČT s ženou, která si tam zažila své

ROZHOVOR Takže jednoduše a prostě! „Ta komise stála za starou bačkoru, nepracovala pro Radu ČT a v p…