Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že aktuálně schválené kvóty na přerozdělení 120 tisíc uprchlíků jsou pouze prvním krokem. EU podle ní „potřebuje dlouhodobý mechanismus pro spravedlivé rozdělování uprchlíků mezi členské státy“. Co si o tom myslíte?

Obávám se toho, že je to bohužel opravdu první krok. Posledním krokem bude, že se Afrika přestěhuje do Evropy a to bude samozřejmě znamenat podstatnou změnu demografické a sociální struktury Evropy a vlastně zánik Evropské unie jako takové.

Co se týče onoho názoru na přerozdělování uprchlíků mezi jednotlivé členské státy EU, citoval bych zde ministra vnitra Milana Chovance, který prohlásil, že nikdo nemůže uprchlíka v dané zemi členské země EU držet za nohu a když se ten uprchlík poté, co není vyhoštěn, ale naopak dostane azyl, vydá jinam, tak má právo pracovat v jakékoli členské zemi Evropské unie a pozor, právo pobírat sociální dávky v jakékoli členské zemi.

I když u nás žije nezanedbatelná menšina lidí, kteří žijí právě ze sociálních dávek, tak bych chtěl upozornit, že v Německu nebo ve Švédsku jsou ty sociální dávky daleko vyšší.

A co se týče toho stabilního mechanismu, který měla Merkelová na mysli, tedy, že by se vytvořil klíč pro všechna další rozdělování uprchlíků, na jehož základě dnes přijmeme pět tisíc lidí a třeba za rok už 50 tisíc lidí?

To je ta známá pohádka o jezinkách, které strkají do tepla ty dva prstíčky. Je nejasná interpretace té poslední bruselské dohody. Jedna interpretace říká přesně totéž, co vy. Druhá, že o dalších kvótách se bude jednat na samostatném zasedání. Já pokládám myšlenku kvót za omyl od samého počátku bez ohledu na to, jak vysoká ta kvóta je. Samozřejmě, že Česká republika kdyby byla stejně tak odvážná jako například Robert Fico, tak by minimálně řekla, že si uprchlíky bude vybírat a já mnohokrát opakoval, že bych se naprosto nebránil přijetí uprchlíků z Ukrajiny, protože jsou nám kulturně blízcí a protože umějí pracovat.

Česká vláda čelí politické i občanské kritice, že i přes negativní hlasování v Bruselu ve věci kvót nakonec ustoupila a nebude se bránit soudně, jako třeba Vámi zmiňované Slovensko. Myslíte, že se naše vláda měla zachovat stejně tvrdě, případně čím si vysvětlujete změkčení českého postupu?

Já budu zítra (rozhovor se uskutečnil ve čtvrtek 24. 9. večer – pozn. red.) telefonovat Robertu Ficovi, abych vyjádřil obdiv nad jeho odvahou a statečností. To je moje odpověď.