Pane předsedo pražských důchodců. Jak byste charakterizoval situaci lidí, kteří v České republice žijí z důchodu?
Pojmenoval bych to svým způsobem jako tragédii a osud. Slyšíme kolem, jak se přidává tu tři, onde pět procent. Ale to jde třeba o čtyřicetitisícové platy a výše. Pokud blahosklonně důchodcům přidáte i devět set korun jednorázově za rok, pak za použití matematiky zjistíte, že se jedná měsíčně o sedmdesát korun. Neboť je to příplatek k důchodům, které jsou převážně v rozmezí sedmi až deseti tisíc. Přitom důchodci chodí nakupovat do stejných obchodů jako lidé v produktivním věku a jsou zcela dozajista častějšími návštěvníky lékárny.
Důchody jsou dnes pod kuratelou pana Babiše. Existuje reálná možnost s ohledem na ekonomiku, že by došlo k jejich podstatnému zvýšení?
Kam zmizely za bývalých vlád peníze rezervované pro důchody? Ať odpoví ti, kteří za to byli zodpovědní. Miliardy se začlenily do státního rozpočtu, ale důchodců se nikdo neptal. Ani dnes se neptá.
V jakém stavu je Svaz důchodců ČR, respektive pražská odnož?
Podívejte, ani z mé pozice předsedy pražských důchodců není situace jednoduchá. My sdružujeme třicet organizací v rámci Prahy. Je to 3 tisíce důchodců, kteří jsou registrováni. Myslím, že chráníme i ty ostatní a svým způsobem jim zabezpečujeme trošku důstojný život. V hlavním městě je jich 257 tisíc. Z nich třicet procent není z nejrůznějších důvodů v ideální situaci. Na druhé straně mohu říci, že sociální služby v Praze - Domovy důchodců mají dobrou úroveň. Ovšem neuznává se, že vedle nás vznikly stovky organizací privátních, které si vzaly do názvu jméno Seňor. Ti z 80% co dostanou, užívají na své náklady a slabých 20% dostávají sami důchodci. Ale proč se neoddělí finance pro důchodce, které patří skutečně jim, aby oni sami zabezpečovali své služby? No, protože dneska děti a důchodci - to je obrovský byznys.
Takže vy přicházíte s myšlenkou, aby ty prostředky chodily přímo na Svaz důchodců ČR?
Já bych si to přál a věřím tomu, že i Magistrát hlavního města Prahy bude nakloněn tomu, aby finance chodily přímo na důchodce hlavního města. A oni sami si budou vybírat, jak ty peníze utratí. Koho si třeba najmou, aby jim zabezpečoval služby. Myslím, že i pro finanční úřad je dobré, aby ty peníze šly do jednoho místa a byl naprostý přehled, jak se s nimi nakládá. Pokud si budou moci důchodci vybrat sami, koho chtějí, tak si budou vybírat kvalitněji a podle potřeb.
Připadá mi, že máte politické ambice. Důchodci už jednou aspirovali na to, aby zasedli v Poslanecké sněmovně. Víme, jak to v roce 1998 skončilo. Pětiprocentní hranice překročena nebyla a tehdejší důchodcovský předseda Kremlička si pochutnal v rámci sázky na brouku potemníkovi...
Podívejte, rozumný důchodce, za kterého se pokládám i já a dívám se na Českou televizi, tak takový rozumný důchodce vidí, že sněmovní důchodci tam nejenom sedí, ale dokonce i spí. To nechceme. Každý z nás by si měl říct, že tam nepatří...
A patříte kam?
Nechte mne domluvit. Stárneme všichni stejně a všechny ty politické strany s dynamickými lidmi ve středním věku by se měly spíš starat o to, jak zabezpečit lehčí život pro stárnoucí generaci.
No dobrá, ale přeci jen žijeme v parlamentním systému a v parlamentu se tvoří zákony. To přece víte, ne?
To máte pravdu. Na druhou stranu vám chci říct jednu věc. Důchodci se mohou dát dohromady i jinak. Vždyť seňoři jsou ve všech sférách. Ať je to u myslivců, policie, armády, jsou důchodci v sociálních službách, školství - prostě kamkoliv se podíváte. Ale náš problém je ten, že se nezkoušíme dát dohromady. Pokud by se to podařilo, pak své zájmy můžeme prosadit.
Zaslechl jsem u vás opakovaně slovo seňor. To mi zavání na první pohled třeba Španělskem. Vy se titulujete za seňora?
Seňor je důstojnost. Člověk, který si zasluhuje obecnou úctu. Prošel nějakou životní cestou, vzděláním, ale i pády či zklamáními. Prostě máme za sebou krásné i zlé. Myslím, že čeští důchodci jsou seňoři. O tom jsem přesvědčen. Slovo důchodce nemá vzlet. Vezměte si třeba Poláky. Tam jsou rentisté. Byť je to slovo německé, Poláci jej přijali. My buďme seňory. Je to melodičtější a důstojnější než důchodce.
Dovedete si představit spolupráci českého seňora a polského rentisty?
No, to jste mi asi nechtěně nahrál. Ta spolupráce se tvoří. Letos jsem byl v Berlíně. S Bratislavou již smlouvu máme. Koncem tohoto roku chci ještě navštívit Moskvu, byť ta do středoevropského kontextu nepatří. Nechť to nezní moc pyšně, ale rád bych spojil Berlín, Vídeň, Bratislavu, Bukurešť a Varšavu. Jsem přesvědčený, že pokud těchto pět měst ve střední Evropě bude spolupracovat, tak to bude ten nejužitečnější pokrok pro důchodce v těchto zemích.
No dobře, budete se navštěvovat, vyměňovat zkušenosti... Co s tím?
Dneska víme, že rakouští důchodci, ale i ti němečtí - koneckonců i slovenští mají lepší podmínky, než jsou u nás. Tak třeba bezpečnost. Nedávno se o tom bavili s naším ministrem vnitra Chovancem. Ten říkal, že není potřeba mít ohledně důchodců takové zákony jako na Slovensku. A jaké tam mají zákony? Seňor důchodce je chráněn. Pokud by ho někdo třeba napadl, pak se to posuzuje jako útok na veřejného činitele. Pan ministr má zřejmě dojem, že takové věci u nás nejsou potřeba. Kdo zná situaci konkrétně v Praze, tak ví své o úctě k seňorům.
Vaše úvahy o - řekněme visegrádské spolupráci mezi lidmi staršího věku - přesahuje středoevropský kontext. Vládne se ovšem zatím z Bruselu. Co s tím?
Já vám děkuji za tuhle otázku. Víme, jak naše země dokáže hospodařit s evropskými projekty. Jsem přesvědčený o tom, že než bych žádal ministerstvo práce a sociálních věcí anebo jiné ministerstvo v této zemi o jakoukoliv pomoc, tak pro mne je pořád lepší a svým způsobem i přijatelnější - pokud zažádám v Bruselu. Pokud by výše zmíněných pět měst spojilo síly, tak nepochybně dosáhneme více než kdokoliv jiný.
Závěrem. Pane předsedo, český důchodce - seňor, má mnoho volného času. Vy řešíte středoevropskou spolupráci důchodců, ale co těm našim chcete nabídnout?
Vezmu to z jiné strany. Média vyřadila seňory ze sféry svého zájmu. A to včetně České televize. To je dost neuvěřitelné. I ti mladí dramaturgové budou jednou také staří. Hodnotné pořady z Kavčích hor pro starší generaci vymizely. Chystáme ve spolupráci právě s Českou televizí na závěr letošního roku program, který je nazván Seňor roku. Chceme vyzdvihnout stáří jako velkou hodnotu pro českou společnost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tan
