Čím vás strana SPOZ přesvědčila ke spolupráci?
Je to jedna z mála stran, kde dokáží i v budoucnu směřovat rozumné názory k agendě, kterou dnes zaštiťuji jako ministr, tzn. jak otázku evropských fondů, tak i venkova. Žádná strana se tomuto cíleně nevěnuje a typickým příkladem je dnešní situace, kdy ČR může ztratit alokovanou částku až ve výši 30 miliard korun. Žádná z předchozích vlád se navíc nezabývala nápravou. Zemanovci v tomto umějí naslouchat a problémy posouvat dál. Za druhé se mi líbí jejich apel na přímou demokracii. A za třetí, jelikož jsem středově uvažující člověk, hodnotím kladně snížení u DPH na potraviny a léky i navázání vyplácení dávek na aktivní přístup nezaměstnaných.

Jak vnímáte vnitrostranickou třenici okolo pana Šloufa?
Netěší mě, pokud se některé věci řeší mediálně, místo aby si chlapi sedli, vyříkali si to a potom šli ven s jednotným názorem. Zde se někdo jako chlap nezachoval a neunesl realitu, která tady je. Členská základna dala panu Šloufovi sice mandát k tomu, aby byl jedničkou, ale u kandidátů do sněmovny je třeba vidět dva aspekty – subjektivní a objektivní. Aby byl akceptovatelný, musí mít právě i onu objektivní způsobilost, kdy ho někdo bude za poslance chtít. U pana Šloufa se obávám, že to v tomto širším smyslu nelze naplnit. Pokud vnímá SPOZ jako svou stranu, musí pochopit, že pro zemanovce je nyní vhodnější, aby pomáhal z hlediska svých schopností, ale aby stranu přímo nezastupoval. Budí obrovské vášně. Pokud to myslí upřímně, tak to pochopí, pokud mu jde pouze o jeho vlastní prospěch, bude dále kopat a bude to takto postupovat dál.

Pro vás osobně je nepřijatelný?
Nechci se pana Šloufa nijak dotknout. Osobně ho neznám a bohužel ho můžu posuzovat jen podle mediálních výstupů, které nemusí být vždy objektivní. Budu-li ale vycházet z informací, které mám, tak pro mě není vhodným kandidátem na lídra Prahy. Určitě je daleko víc přínosnější jako expert, ne však jako ten, který by měl zastupovat nějaký segment strany.

Novináři častokrát poukazovali na to, že Rusnokova vláda je vlastně jen bezplatnou předvolební kampaní SPOZ, vnímáte to tak?
V žádném případě na začátku. V době, kdy mě pan Rusnok oslovil, neměl jsem žádné vazby na SPOZ ani na prezidenta. Samozřejmě to, že je člověk dnes jako ministr veřejná osoba, je pro stranu jistý benefit. Nejen SPOZ, ale i ČSSD či KDU-ČSL si vylovily z ministrů této vlády své kandidáty a kdyby to jiným stranám nebylo žinantní, asi by po některých kandidátech rovněž sáhly. Nemyslím si ale, že by to bylo prezidentem takto prvoplánovitě plánováno.

Překvapilo vás, že se premiér Rusnok stal nejoblíbenějším politikem?
Vůbec ne. Je to typický příklad toho, že národ vnímá některé věci naprosto přesně. K některým rozhodnutím nepotřebujeme zastupitelskou demokracii, protože sami lidé to cítí tak, jak to je. Jiří Rusnok je velmi lidský, člověčenský, neskutečně přísný. Není emocionální, že by nechal prchlivost cloumat svým majestátem, ale tu svou přísnost dokáže vyjádřit gestem, a to nám potom tuhne krev v žilách. Je pro mě velkým vzorem profesionality, kolegiality i autority, která k premiérovi patří.