Místopředseda výboru pro obranu Chalupa: Americkému úderu na syrské letiště bych nepřikládal takový význam, protože...

09.04.2017 0:01

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Nezabráním tomu, kdo mi chce ublížit, ale mohu udělat vše pro svoji obranu a jeho odrazení.“ Tak vidí současnou situaci poslanec za ANO a místopředseda výboru pro obranu Bohuslav Chalupa. Podle něj je také potřeba české muže znovu učit střílet a zapracovat na branné výchově. Když neznám, nevím, neumím, dostanu strach, který mne ochromí, tvrdí v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Místopředseda výboru pro obranu Chalupa: Americkému úderu na syrské letiště bych nepřikládal takový význam, protože...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bohuslav Chalupa

S jakými pocity přijímáte zprávy o dalších teroristických útocích, třeba v Petrohradě?

Potvrzují zvyšování teroristických útoků ze strany Islámského státu, potažmo radikálního islámu. Je logické, že se to nevyhnulo Rusku, když operuje v Sýrii. Pro nás to znamená jediný úkol, musíme těm věcem věnovat pozornost, připravovat se, zdokonalovat výcvik policistů i integrovaného záchranného systému a věnovat se branné přípravě obyvatel a věcem, které s tím souvisí.

V našem posledním rozhovoru jste mi řekl, že je na nás, jak se s terorismem vyrovnáme. „Jak se s ním vyrovnáme jako společnost, je problém náš, nikoliv teroristů.“ Útoky přibývají, budeme se více bát, nebo se snad dokonce staneme vůči dalším podobným tragédiím imunní?

Jednak společnost obecně trošku otupí. Až toho bude více, stane se to velmi negativním koloritem našeho způsobu života. Já to beru tak, že činům toho, kdo mi chce ublížit, nezabráním. Mohu ale udělat vše pro to, abych se lépe bránil nebo ho odradil, a o to se musíme snažit. Nevyřešíme konflikty v arabském světě, mezi šíity a sunnity a tak dále. Můžeme jen být tak vybavení, že se k nám migranti vůbec nedostanou, nebo narazí na velké problémy, takže se jim ani nevyplatí uvažovat, že by se chovali podobně v našem prostředí.

Liší se od nás nějak Rusové? Po útoku začali ještě více používat metro a hromadnou dopravu, aby tak ukázali, že se nebojí. Naopak v západní Evropě se lidé bojí shlukovat. V čem je rozdíl, v čem jsou Rusové jiní?

Nemám rád slovo strach, je třeba být ostražitý a být ve střehu. Ono to souvisí i s tím, o čem se bavíme na výboru, když porovnáváme, kdo kolik investoval do zbrojení a technologie, ale zapomíná se na hodnotu lidského potenciálu. Vlastenectví, ochotu bránit svoji zem, obětovat nějaké věci, to mají Rusové zabudované už několik generací a naposledy to prokázali v druhé světové válce. Oni mají zápal v sobě. Podobným věcem se u nás dvacet pět let nevěnovala pozornost, takže důsledkem je, že když neznám, nevím, neumím, dostanu strach, který mne ochromuje.

Je to tedy v nátuře ruského národa?

Je to něco, co ten národ buď má, nebo nemá.

A Rusové to, zdá se, mají.

Já se podle všech příznaků domnívám, že to mají v sobě zabudováno lépe, než západní společnost.

Chvíli to vypadalo na lepší vztahy mezi USA a Ruskem, když prezidentské křeslo obsadil Donald Trump. Vladimir Putin se ale po chemickém útoku na město Chán Šajchún v syrské provincii Idlib a následném pátečním útoku USA na syrskou vojenskou základnu ozval s kritikou, že Trump nejdříve hlásal, jak chce s Islámským státem bojovat, ale není tomu tak a Rusko je tedy připraveno podpořit Asada…

Doufal jsem v to také, ale jednak skutečně mám problém s tím, že pokud nejsou důkazy o použití chemických látek, tak ukazovat konkrétně na někoho prstem se mi nezdá úplně správné. Ale nevylučuji, že jsou zpravodajské služby, které mají informace, jež my neznáme. Druhou věcí je, že se situace minimálně verbálně zhoršuje, ale já bych tomu americkému úderu na syrské letiště nepřikládal takový význam, protože ruská strana byla varována, aby nedošlo na její straně k citelným škodám. Nemyslím, že by šlo o útok proti ruským zájmům, ale o útok na syrskou stranu a na to, že chemické zbraně nemají používat. Je otřesné vidět v televizi, jak lidé umírají. Na druhou stranu v té zemi umírají desítky lidí různými způsoby smrti, které nejsou přijatelné. Zbytečně umírají lidé. Útok sarinem je odsouzeníhodná věc, ale stejné jsou i jiné smrti, ke kterým tam dochází.

Takže nedojde ke zlepšení rusko–amerických vztahů?

To může být hra, které moc nerozumíme. Situace se znovu uklidní a osobně se domnívám, že Sýrie jako státní útvar nemá do budoucna šanci přežít, protože podle včerejších diskusí je tento národ tak rozbitý a mezi tamními lidmi panuje tolik nenávisti, že ve srovnání se rozpad Jugoslávie jeví jako sranda.

Minule jste mi také na otázku o řešeních migrační krize řekl, že by politici měli založit něco jako národní gardu, zavést výchovu obyvatelstva, výchovu k ochraně za krizových situací do škol, musíme přistoupit k ochraně Schengenu se Severoatlantickou aliancí, jednat s OSN a radou bezpečnosti a na území na pobřeží Libye postavit tábory a řešit azylovou politiku na jejich území. Na můj dotaz, zda bychom měli učit naše muže zase střílet, jste jednoznačně souhlasil. Jak se v této souvislosti díváte na snahu Evropské unie o přísné regulace držení zbraní obyvateli?

Chodím na střelnice, jsem v kontaktu s držiteli zbraní i s jejich asociací. Znovu říkám, že ta ústavní změna není ideální a není zárukou ochrany, nicméně jsem dospěl k závěru, že přijetí novely vlastně není úplně problém. Přesvědčil jsem kolegy poslance, aby zvedli ruku pro, ale samozřejmě to není samospasitelný krok. Měl by být doprovázen výcvikem brannosti, branných sportů a střelectví, modernizací střelnic. Budeme to navrhovat dle našeho volebního programu, abychom byli schopni nejen vědět, co dělat, když vedle mne dostane člověk inzulinový záchvat, ale abychom byli schopni mít zbraň, umět s ní zacházet a trefit se s ní.

Libye si chce stejně jako Turecko dojednat miliardové finanční dotace z Evropské unie, aby zachytila migranty na svém území. Měla by Evropská unie spolufinancovat jejich opatření?

Ty migrační vlny budou vznikat z několika důvodů. První jsou válečné konflikty, ať už způsobené jimi mezi sebou, nebo vnějším agresorem, dále následky klimatických změn, chudoby a tak dále. Pokud my jako bohatá Evropa budeme více přispívat na to, aby se lidem v Africe žilo lépe, budeme nevojensky podporovat demokratický systém, tak ano. Rozhodně ale nepomohou celní bariéry, aby se na evropský trh nedostávalo zboží z Afriky. Na jednu stranu říkáme, že chceme pomoct, na druhou stranu se zavíráme. Pokud jim nevojensky nepomůžeme v průmyslu a soběstačnosti, tak v této oblasti chudoba zůstane.

Poslanci schválili přísnější podmínky pro pobyt cizinců v Česku. Umožní například přerušit řízení o povolení k pobytu, pokud budou cizinci lhát, předkládat padělané doklady, nebo se nedostaví k jednání. Je to jeden z kroků, který nám pomůže?

Ano. Přispěje k tomu, že Česká republika není a nebude v zaměřovači pašeráků a lidí, kteří chtějí emigrovat. Stáváme se zemí, která dodržuje mezinárodní právo a přísně nakládá s nelegálními uprchlíky. Nevytváříme xenofobie, jen trváme na tom, aby se v naší zemi dodržovala naše pravidla.

Ještě k domácí politice. Jak se díváte na dění kolem Andreje Babiše. Jde o hon na Babiše, jak říkají jeho příznivci, nebo ministr financí není tím, za koho se vydává?

Já osobně Andreje Babiše respektuji. Už jsem v hnutí ANO zhruba pět let. Babiš je tvrdý, má své představy, jak se věci mají dělat a řídit, ale nikdy jsem nezažil, že by dělal věci za oponou, nebo se choval nekorektně. Je tvrdý, ale korektní. Nebudu řešit, co se dělo v devadesátých letech, to bychom museli zavřít třetinu národa. To vůbec neberu v úvahu. Je to hon na Babiše, respektive na hnutí ANO, protože jak se ukazuje v průzkumech veřejného mínění, všichni mají obrovský strach, že ANO získá větší politickou moc a bude mít ještě větší páku na to, aby se věci změnily. Už se začaly měnit, ale na můj vkus příliš pomalu. Svět uhání a kdo chvíli stál, stojí opodál.

Koukám jako blázen, když strana, která jednoho člověka kritizuje, že špatně optimalizoval daně, sama někomu dluží tři sta šedesát milionů a nemají s tím problém. Zaráží mne nulová sebereflexe, kdy káží vodu, ale sami pijí víno. Buď tedy padni, komu padni, a musí jít všichni od válu, ale jejich prohřešek proti morálce je mnohem horší, než optimalizovat daně, což tehdy dělali všichni. A bude to asi ještě horší. Skutečnost je taková, že tradiční strany nepočítaly s něčím, jako je hnutí ANO, které bude vrtat do jejich dlouholetých praktik a narušovat jejich systém moci, provázanost ekonomiky, soudů a podobně.

Čeští i zahraniční politici končili s kariérou i kvůli menším prohřeškům. Čím to je, že Babiš se stále drží? Jak to dělá?

Kdybych nebyl politik, vnímal bych to stejně jako občan. Pokud Kalousek, poslanci, někteří z ODS a mnoho dalších ukazují prstem na Babiše a ve shodě útočí jen na něj, tak samozřejmě vyvolávají oprávněné podezření, že to nemá co do činění s podstatou věci a Babiš se stává ještě více populární.

Ing. Bohuslav Chalupa

  • BPP
  • velmi nespokojený občan
  • kontrolní výbor

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Zuzana Koulová

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Dvě loutky. Páprda a...“ Vyoral pustil peklo na Bidena s Fialou

15:00 „Dvě loutky. Páprda a...“ Vyoral pustil peklo na Bidena s Fialou

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA – Po návštěvě premiéra Petra Fialy v Bílém domě se z řad jeho podpo…