Jak je podle vás v současných médiích prezentován Václav Havel? Nejde již o určitý kult osobnosti?
Nejde. Kult osobnosti je naprostý nesmysl. Tak, jak je prezentován médii, to je vždy na úrovni daného hodnotitele, žurnalisty, takže není.
...zdá se, že jeho kritika je v mainstreamu zapovězena...
Není mi jasná otázka, co se týká mainstreamu. V České republice se chaotická vyjádření kohokoliv navzájem tlučou, takže nevím, kdo tady cokoliv řídí v rámci onoho mainstreamu nebo vzájemného společného myšlení. Každá kritika není zapovězena, naopak si myslím, že hodnocení Václava Havla od leva do prava, od shora dolů a propírání jeho eskapád a různých vyjádření je čím dál větší hobby kohokoliv, místo aby se soustředili na hlouposti těch, kteří jsou momentálně u moci.
Která první dáma plnila svou roli nejlépe?Anketa
Václav Havel je brán jako podporovatel multikultury, „zelených“ myšlenek, proamerického stylu života; a naopak se velmi vyhraňoval proti Rusku, komunistům a nacházel vstřícná témata se sudetskými Němci. Jak to vidíte vy?
On nebyl podporovatel kultury zelených myšlenek a proamerického způsobu života. Měl vlastní teze o slušnosti a mezilidských vztazích. Bohužel mu to nevycházelo, mnohokrát se mýlil; v cizině byl (někdy až příliš) adorován, protože nastavoval svým postojem a svými názory zrcadlo tehdejšímu světovému establishmentu. Co se týče tvrzení, že měl zelené myšlenky, to bych neřekl, ono se mu prostě pouze jako běžnému člověku mnoho věcí nelíbilo, jako se nelíbí každému z nás. Od znečišťování, které bylo v tehdejší České republice značné – a teď se to zlepšilo. A co se týče podporování multikulti, nevím, nevím, těžko hodnotit. Ale myslím si, že to tak není. A že by byl proamerický? To bych neřekl. Pouze asi vzpomínal se slzou v oku na své mládí, kdy byl ve Spojených státech. V tehdejším režimu ve vězení to nebylo pro něj nikterak příjemné a málem jej to stálo život. A vymezování vůči Rusku? No, pánbůh zaplať, že byl takový, jaký byl, a že se podařilo, aby tehdejší sovětská vojska odešla a to byla jeho zásluha včetně rozpuštění Varšavské smlouvy. A co se týče vstřícných témat se sudetskými Němci. Tři miliony spoluobčanů bylo odsunuto. Jestli to v tehdejší době bylo správné nebo nebylo, to dnes z hlediska historie je samozřejmě obtížné hodnotit, ale z hlediska faktického šlo o řešení, které umožnilo vytvořit jistou homogenitu tohoto území za to, že Němci v tehdejší době zradili Československo. Ale proč jej zradili? Protože byla nezaměstnanost, protože Československo bylo budováno jako národní stát česko-slovenský. To se jednalo nejen o německou národnost, ale o Maďary, Poláky, Rusíny a další. Prostě tehdy se vládnoucí garnituře nepodařilo vytvořit multietnickou kantonální správu, tak jako je to ve Švýcarsku, a to byl bohužel začátek konce republiky, protože jakmile začnete něco stavět jenom na národnostním principu, tak to vždycky vede ke konfliktu. Ať je to v Srbsku, Chorvatsku, Rusku; vždy, když dominuje jeden národ, tak ten druhý se staví na odpor stejně, jako to vyvolávalo odpor za Rakouska-Uherska a z toho důvodu vzniklo v Čechách naše kulturní obrození.
Na jedné straně „pražská kavárna“, na druhé „nová média“, často osočovaná z rusofilství, ne-li dokonce z podpory směrem od putinovskému režimu. Je to tak vážné?
No fuj! Za prvé fuj fuj fuj, protože: Co je to pražská kavárna? Pokud bych vycházel z definice pana Ovčáčka, tak to by bylo opravdu ošklivé slovo. Co se týče nových médií, pravděpodobně myslíte internetová média. Nejsou rusofilská nebo jakákoliv, sbírají prostě body takové, jaké sbírají, a proto jsou čtenější. Samozřejmě mohou podléhat tomu, že vycházejí z toho, kolik mají „kliků“ a přihlášení na internetu, tedy čtenosti na internetu, a tím pádem možnosti prodeje reklamy, že v určitých ohledech prezentují některé názory těch lidí, kteří na internetu „visí“; a přiznejme si, že na internetu opravdu někdy je značná jaksi, jak bych to řekl slušně, spodina, kde se každý může vyjádřit, často takovým způsobem, až je to s podivem. Na jedné straně je to, co říká pan Ovčáček, a na druhé straně nová média. Existuje intelektuální rozdělení a to vždy kolísá. Názory intelektuálů vůči masám byly rozdílné za první i druhé republiky. Za Rakouska-Uherska, to byly půtky mladočechů a staročechů a to pořád funguje. Samozřejmě občas vyplavou na povrch vášně, které, řekněme, jsou velmi ošklivé.
Jde o to, aby novináři psali fakta, pravdu a nevymýšleli si, což bohužel je velmi časté. Vycházejí pouze z toho, co kde slyšeli, a pak říkají – to je v rámci novinářských informací, které nesmíme prozradit.
Na „hlavu“ České televize se snáší kritika snad každým dnem. Je jí mimo jiné vyčítán nekritický postoj k Václavu Havlovi. Je to tak vážné?
Samozřejmě Česká televize aby nezakopla, tak má v mnoha ohledech velmi nekritický ohled k Václavu Havlovi, ale spíše pluje na povrchu a je to dáno, jak její redaktoři jsou mladí, nevzdělaní a jejich informace jsou poněkud podivné. Uvedu příklad: Jestliže na Wikipedii – a teď se vracím do historie, nedávno jsme slavili svátek svatého Václava – je odkaz a je tam vysvětlováno, že za svatého Václava vládla jeho babička, tak to je pustá pitomost; a takových pitomostí se samozřejmě dopouští mladí lidé, kteří se domnívají, že vše, co je na internetu, je pravda a nejsou schopni si některé věci ověřovat; a to se týká i Havla i postoje k tomu, zda-li jeho vyjádření o „humanitárním bombardování“ tehdejšího Srbska bylo správné nebo nebylo.
Díky Havlovi není v Čechách prezidentský režim, protože on se o to výrazně zasloužil, což je jeho obrovská zásluha, že je onen pětiletý mandát, že prezident nemůže odvolávat ministry, tak jak je to v Rakousku nebo kdysi u nás, že má pravomoci omezené. Takže pánbůh zaplať, že toto zavedl, protože představa současného představitele státu plus předchozího prezidenta, že by tu mohli vládnout neomezeně a současně způsobem, jaký dovolovala ústava před tím, tak mne mrazí. Takže i kdyby udělal jen toto, tak klobouk dolů.
Český rozhlas, ČT a ČTK jsou veřejnoprávní média. Nijak znatelně jsme však od nich třeba nezaznamenali výročí okupace našeho pohraničí, vyhnání Čechů ze Sudet atd. Jak je podle vás správné zamlčovat nebo tiše přecházet nedávné české dějiny?
To je velmi jednoduché. Opět se k tomu vracím – ti lidé jsou málo vzdělaní a málokdy jdou do podstaty věcí. Je to nezajímá. Je zajímá něco rychle vyjádřit, a to je všechno. Je smutné, že školy chrlí spoustu novinářských rychlokvašek, přijímají se stále nové a nové krásné mladé tváře, jejichž znalosti jsou, řekněme, poněkud nízké. A shánějí informace, kde se dá. A ti, co jim materiály připravují, tak jsou zase na povrchu. Je to úrovní vzdělání i celkově ve společnosti. Pro tyto lidi je vše, co je vzdáleno víc jak dvacet let, už taková historie, kterou vůbec nechápou. Včetně vzniku Československa a České republiky a těch peripetií, proč to vzniklo, jak to vzniklo. Takže ono stačí se podívat na odpovědi a otázky různých „VIP“ osobností. Když se těch děvčat a mládenců ptají na události staré patnáct let, tak jsou úplně mimo. Ví o tom, kde si co jaký trouba oblékal, ale základní znalosti o vlastní historii nebo o blízké historii, kterou prožili jejich rodiče, nemají.
Pojďme ještě zpět k nedožitému výročí prvního českého prezidenta. Oligarcha Bakala, sponzor Knihovny Václava Havla, je jedním z podporovatelů prohavlistického myšlení. Je Bakala takovým „českým Sorosem“?
Pan Bakala je lupič. Člověk, kterému se podařilo dobře zbohatnout, má čuch na peníze, určitě není Sorosem. Soros upozornil na to, že své jmění vydělá útokem na libru. Nikdo tomu nerozuměl a všichni říkali, že se zbláznil. On dokázal, že se nezbláznil a povedlo se mu to. A varoval předem. Bakala zbohatl tím, že peníze zaprvé získal na akciích, které prodal, a pak vyvedl prostředky z OKD včetně těch bytů; a to se nedá srovnávat. To, že Havel s ním spolupracoval... spolupracoval s mnoha lidmi a byl v mnoha věcech intelektuál a naivní. To se týkalo nejenom Bakaly, ale Chemapolu, Junka a dalších lidí. A na tom dokonce sám prodělal. Vůbec, Bakala platí Havlovu knihovnu a platí proto, aby si mohl vybudovat svoji vlastní image. To je spíš otázka na lidi, kteří ji vedou, na ředitele Havlovy knihovny. Je to ostuda, nic jiného k tomu nemohu říci…
Stejně tak je to přece se sametovou revolucí, kdy si komunista Marián Čalfa náramně rozuměl s dramatikem Václavem Havlem. Nikdy jsme se vlastně nevypořádali s komunistickou minulostí, jako to bylo v Německu. Nebylo to právě „díky“ Havlovi?
Pozor! Německo bylo obsazeno americkými, britskými a francouzskými vojsky, pravidla určovali skutečně Američané a okupační síly. Přes všechno toto, bývalí fašisté, lidé, kteří evidentně sloužili nacistickému režimu, policisté, vojáci, tak ten stát fungoval dál a využíval služeb těchto lidí. Pouze byli souzeni ti, kteří byli na špici, a jinak nic. Teď je otázka, jestli to bylo špatně, nebo dobře, protože když se podíváme na postup Američanů v Iráku, kde rozprášili iráckou baasovskou armádu, tak to byl základ průšvihu. To, že Havel věřil Čalfovi, to by se někdy novináři museli zeptat jeho proč. Možná to bylo proto, že Čalfa tehdy velmi elegantně přesvědčil jako legislativce nejzarytější komunisty, aby volili v tehdejší době Havla. A volili jej téměř jednomyslně. Myslím si, že je dobře, že jsme nešli rumunskou cestou, protože ti lidé by se stejně „překabátili“. Zvítězili ti, kteří měli známosti, informace a znalosti z ciziny. Většinou to byla druhá garnitura ústředního výboru KSČ, lidé z hospodářství a lidé ve vedoucích funkcích průmyslu, obchodu, a i policie. Ono stačí se podívat na vedení Koženého fondů, které sestávalo většinou z lidí z vedení bývalé StB. Stejně tak pan Dlouhý, mladý a úspěšný člen strany v prognostickém ústavu, dosáhl právě za Čalfy zářivé politické kariéry a pak jako mezinárodní poradce nadnárodní investiční banky Goldman Sachs všem vysvětloval, jak je důležitý. Při pádu této banky pak tvrdil, že vlastně tam nic nedělal a byl páté kolo od vozu. Dnes vykládá, jak hájí zájmy Hospodářské komory a českého průmyslu, a pravděpodobně se bude ucházet o prezidentský úřad.
A co teprve skutečný otec české privatizace Tříska, který dělal šéfa prověrkové komise v Akademii věd a vyhazoval lidi při stranických prověrkách v letech 1968 až 1970. No a pak se vrhl na privatizaci a byla to osoba blízká Václava Klause. Dnes dá klidně rozhovor HN, kde vysvětluje, že ztráty 600 miliard v privatizaci stály za to, že počítali i s propadem tří státních rozpočtů a báli se, že až odejdou, že se může „věšet“. Takže vaše otázka by asi měla směřovat k Havlovi, ale ani on, ani Čalfa již neodpoví…
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
