V posledních dnech se toho v naší republice stalo poměrně hodně. Návštěva dalajlámy, prohlášení ústavních činitelů k Číně a jeho kritika, kauza Brady, demonstrace na Staroměstském náměstí, křik na příchozí na recepci na Hradě, výzvy k „týdnům občanského neklidu“… Co z toho všeho vyvozovat? Co tady koho trápí tak vážného? Lze říci, co je hybatelem této vzrušené doby?
Ukazuje se, občanská společnost není netečná a shromáždění několika desítek tisíc lidí na Staroměstském náměstí toho bylo příkladem. Jako hlavního hybatele vnímám prezidenta Zemana. Nikoli ale poslední dny či týdny. Je to dlouhodobá záležitost. Těch kauz prezidenta Zemana už bylo zkrátka přespříliš a pohár přetekl.
Miloše Zemana přinesli na Staroměstské náměstí znázorněného jako exkrement. Jistá část společnosti ho velmi nenávidí. Zaslouží si to prezident? A nepřehání už to jeho odpůrci trochu? Je to přece jen hlava státu, kterou si zvolila většina lidí....
Takové vulgární projevy odmítám. Jsem zastánce slušné, i když v tomto případě nutně tvrdé, konstruktivní kritiky založené na argumentech, nikoli na urážkách a vulgaritách.
Může se podle vás stát, že v příštích týdnech přerostou protesty proti němu, zahrnující i zmíněné pokřikování před Hradem, ve fyzické násilí? A nehrozí, že se proberou i Zemanovi příznivci a pojmou obranu prezidenta poněkud ostřeji? Nehrozí vlastně pouliční nepokoje? A jak situaci uklidnit? Nevygraduje vše 17. listopadu?
Fyzického násilí v ulicích se neobávám. Lidé, kteří se sešli na Staroměstském náměstí, nejsou ozbrojení chuligáni, ale obyčejní lidé, kteří zkrátka chtějí, aby náš stát byl reprezentován důstojně. Bez vulgarit, arogance, samolibosti a lží. V případě jakékoli snahy zneužít situaci radikály pak musí samozřejmě jednat policie.
A co se týká 17. listopadu, pietní akce a shromáždění budou organizovány jako každý rok. Tento den je spojen s jistými hodnotami, které naopak nejsou spojeny se současným prezidentem. A vzhledem k posledním přešlapům prezidenta Zemana je pravděpodobné, že zazní i kritika na jeho adresu.
Hrozí České republice politikou vyprovokované násilí v ulicích a na náměstích?Anketa
Všechno vlastně tak nějak odstartovalo setkání ministra Hermana s dalajlámou. Schvalujete, že se s ním sešel? Podrazil vládu, když se s ním setkal oficiálně, což nečiní politici žádné ze západních zemí?
Je naprosto v pořádku, že se ministr Herman s dalajlámou sešel. V sousedním Slovensku tu odvahu měl dokonce sám prezident. Naopak by nebylo v pořádku, pokud bychom si nechali diktovat jinými státy, s kým se naši ministři mohou a s kým nesmějí scházet.
Co se týká onoho „podrazu“, z vyjádření jednotlivých ministrů je zjevné, že téma bylo diskutováno a žádný závěr či dohoda z něj nebyla. Z vyjádření tehdejší ministryně Válkové pak jasně zaznělo, že si pamatuje ostrou kritiku z úst ministra Hermana a jasné stanovisko, že pokud uzná za vhodné, s dalajlámou se setká.
Hodně diskutovaný byl i dopis čtyř ústavních činitelů. Bylo jejich vyjádření podle vás v pořádku?
Před rokem 1989 jsme byli vazaly Sovětského svazu a je smutné, že po 25 letech svobody nás čtyři nejvyšší ústavní činitelé tlačí opět zpátky do vazalství. Ptal bych se ale spíše na to, proč právě tito pánové přispěchali s tímto prohlášením, které bezpochyby nebylo nutné, a jaké jsou jejich pohnutky k takovému ponižujícímu činu.
Jak se vy sám stavíte k Číně a Tibetu?
Čína dlouhodobě porušuje lidská práva nejen v Tibetu. Šikanu křesťanů v Číně nebo situaci v Ujgursku (západní oblast Číny), kde je 8 milionů tamních Ujgurů terčem čínského útlaku, považuji za ještě větší zvěrstva, než se dějí v Tibetu. Tibet má tu výhodu, že je mediální známý. Nicméně je dobře, že čas od času najde někdo odvahu miliardové Číně nepodlézat a sdělit jasný názor, že lidská práva se dodržovat mají.
Psali jsme:
Europoslanec Jan Zahradil rozvinul úvahu, že se pod ministrem Hermanem kývala židle, lidovci se ho chtěli zbavit, tak rozpoutal případ s dalajlámou, na základě čehož si získal Babišovu podporu. ČSSD se tím evidentně cítí zrazena. Ministr Zaorálek v tom udělal jasno na Primě. Najde si i díky tomuhle sociální demokracie cestu k prezidentovi, s nímž má v otázce Číny absolutní shodu?
Pan europoslanec by se měl řídit fakty, nikoli konspiračními teoriemi. Sociální demokracie se pak musí rozhodnout, jestli chce budovat moderní evropskou levicovou stranu. Poslední dny napověděly, že pravděpodobně nikoli.
Proti Miloši Zemanovi vystoupili i někteří umělci. Co říkáte na pořad Jana Krause, kde se vyslovili proti hlavě státu?
Každý máme právo vyjádřit svůj názor, a že tak pan Kraus učinil ve svém pořadu je naprosto v pořádku. Osobně názor pana Krause sdílím a jsem rád, že v naší společnosti jsou stále lidé, kteří se nebojí veřejně vyjádřit svůj názor. Smutná je však snaha o cenzuru z pozice televize Prima, ale to je zase jiné téma.
Umělci se zapojili opravdu poměrně aktivně. Vojtěch Dyk a Jiří Bartoška varují před ohrožením našich svobod a – znovu – před posunem na Východ. Je to správné, či přehnané? Česká divadla „se chtějí otevřít svobodnému dialogu“ a také varují před tím samým. Je to správné? Jan Kraus sezval protizemanovské umělce, aby to „natřeli“ Zemanovi… Pomohou podobné věci něčemu dobrému, nebo to spíše vrazí klín mezi umělce a lidi, kteří mají rádi Zemana? Mají čeští angažovaní umělci reálnou sílu, nebo jen zneužívají mediální prostor?
Podle mého názoru patříme na Západ a vzhledem k tomu, že některé kroky našich nejvyšších ústavních činitelů jdou opačným směrem, jsem rád, že nejen umělci, ale široká občanská společnost vysílá těmto politikům jasný vzkaz.
Objevily se některé rostoucí politické hvězdy. Petr Gazdik uspořádal úspěšnou akci na Staromáku, Michal Horáček ji moderoval, Daniel Herman sklízí rostoucí ovace liberálně-pravicových kruhů. Čeká tyto pány zářná budoucnost? Katapultuje nechuť vůči Zemanovi KDU-ČSL a Starosty mezi „velké“ politické strany? Ublíží ČSSD, že obhajuje partnerství s Čínou? A kde je Miroslav Kalousek?
Jsem rád za jasný postoj politiků, kteří se nebáli otevřeně vyjádřit svůj názor. Za poslední měsíc prokázal dle mého názoru největší odvahu a statečnost právě ministr Herman, když se jasně postavil jednak vměšování Číny do našich národních záležitostí a posléze i kšeftování s vyznamenáním. Řada politiků se vyjadřovala až ve chvíli, kdy si byli jisti, že posbírají politické body. Z toho ministra Hermana obviňovat nelze.
Jestli to některým politickým stranám pomůže či uškodí, ukáže čas. Osobně ale považuji za zásadní, že ministr Herman se zachoval podle masarykovského ‚nebát se a nekrást‘. Jsem přesvědčen, že je lepší nějaké politické body ztratit a zachovat si rovnou páteř, než naopak.
Mluví se i o tom, že vše je pouze protizemanovská kampaň, co si o tom myslíte? A co by měl prezident Zeman udělat?
O protizemanovské kampani mluví primárně příznivci prezidenta Zemana. A co by měl pan prezident udělat? Jsem přesvědčen, že si platí dostatek poradců na to, aby mu to poradili. Neočekávám však mnoho pozitivního.
Zajímavé je, že Andrej Babiš Zemana už tak urputně nehájí, je mezi ně vražen klín? Jak se nám to české „kdo, s kým, proti komu, za kolik“ kauzou Brady a vším kolem přeskupilo?
Andrej Babiš nepochybně kalkuluje, kde posbírá politické body. A je v tom nepochybně velmi zdatný. Je schopen názor změnit i ze dne na den, což prokázal například při druhém kole senátních voleb, kdy jeden den tvrdil, že Senát smysl má a druhý den ho chtěl zrušit. U „kauzy Brady“ si zjevně spočítal, že podpora prezidenta mu politické body nepřidá a naopak otevřená kritika by byla nevěrohodná a navíc by kalila jejich dobré vztahy. Proto stojí stranou.
Objevují se pravicové nářky, že křikem na Zemana se jen odvádí pozornost od Babiše a jeho plánů na EET a další čerpání dotací. Objevují se levicové nářky, že křikem na Zemana se odvádí pozornost od tíživé situace chudých zaměstnanců a sociálně potřebných. Ekonomové varují před další krizí, zástupci průmyslu kritizují politiky za politikaření. Čili, věnujeme v naší zemi v minulých týdnech pozornost tomu, čemu máme?
Pozornost bychom měli věnovat primárně dlouhodobým vizím našeho státu. Potřebujeme reformu zdravotnictví, školství, důchodového systému atd. K trvalé udržitelnosti současného stavu nám ročně schází 50 000 narozených dětí. To jsou problémy, které nás trápí a hlavně trápit budou a které bychom měli řešit. Žijeme ale v „bulvární době“, kdy pro většinu lidí jsou zajímavější hádky politiků a média závislá na sledovanosti nás jimi ochotně krmí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
