Když jste přicházela do Top hotelu na konferenci, držela jste si rameno a řekla jste, že vás napadli. Takže co se vlastně stalo?

Byli jsme v buse a kolem 20 členů Antify, té fašistické špíny, blokovalo silnici, leželi na ní, nenechali náš minibus projet. Takže po dvaceti minutách, co jsme čekali, jsem se rozzlobila a řekla jsem si: ‚Ok, půjdu ven z autobusu. Nikdo mi v tom nezabrání. Můj otec bojoval za druhé světové války na ruských konvojích. Nebojím se.‘ Chtěli jsme tedy projít k hotelu. Policisté nám nezajistili průchod. Tak jsme chtěli projít mezi těmi fašisty a napadli nás. Strkali do nás, řvali na nás. Snažili jsme se je obejít po trávě. Ale nechtěli nám to dovolit. Byli mezi nimi muži i ženy. Byli zahaleni šátky, čili nebylo možné vidět jejich obličeje. Udeřili mě do ramene. Takže jsme se vrátili do busu. To jsou lidé, kteří bydlí ve squattech, jsou nezaměstnaní. Bylo by dobře, kdyby se šli umýt a našli si práci. Přála bych vaší zemi, aby se Tomio Okamura stal premiérem a abyste takovou špínu z takovéto malé agresivní menšiny nenechali vše dobré, co ve vaší zemi máte, poskvrnit. Policie nás potom vyvedla směrem k Top hotelu.