Od roku 2011 se pravidelně v Praze koná festival Prague Pride. Termín je i letos tradiční. Chcete na úvod něco dodat?
V těchto dnech úmorných veder zejména obyvatele Prahy čeká další notná porce tepla. Jde o festival hrdosti osob s odchylkou sexuální orientace.
Současně užívané souhrnné označeni je LGBT… lidé. Tedy lesby, gayové, bisexuálové a transsexuálové. Zájmových skupin se v poslední době ale formuje podstatně více. A to jsou ty tečky. Máme zde I – intersexuálové, Q – queer, to jsou takoví, kteří se do žádných mantinelů nevejdou, C – curious, A – asexuálové, U – unsure, nejistí, F – fetiš, třeba sadomaso.
Nevím, jestli jsem nějakou úchylku neopomenul, ale v abecedě jsou ještě rezervy a fantazii se meze nekladou. Ale že to je pěkné panoptikum...
Liší se letošní festival něčím od minulých ročníků?
Odlišností je více. V obecné rovině se mi zdá ten letošní méně agresivní, dryáčnický. Nesnaží se tolik šokovat, spíše se rafinovaně snaží dostat pod kůži všemi smysly. Psychologové odvedli dobrou práci.
Program nabízí na 100 různých akci, od výstav po bohoslužbu, od party po jógu, od sportu po byznys. Jedna akce mne upoutala: „Duhová rodina je základ státu.“ Pokud to není recese, je to chucpe jako hrom.
Celý festival je jedna obrovská propagace homosexualismu a cílová skupina jsou mladí, nezletilí a děti. Řada akcí pod nevinným obalem výtvarné, hudební či sportovní akce láká, ba vyzývá k účasti dospívající a děti a vztahuje je pozvolna do světa LGBT... Poradny pracují s nezletilými, ba i s dětmi ve věku 10 až 13 let, hnětou bezelstnou dětskou duši a ani se tím netají.
V kampani „Duhové rodiny“ jsou LGBT... vyzýváni k založení homoparentní rodiny a jsou zváni na tematické kurzy a „rodičovské přípravky“. Zkušení homo „rodiče“ jim rádi předají zkušenosti s výchovou dětí.
Neziskovky z kampaně „Jsme fér“ se pyšní získáním 70 tisíc podpisů pod peticí „Manželství pro všechny“. Zaštiťují se „známými osobnostmi“, našel jsem ale jen béčkové umělce.
Jak byste hodnotil výchovu dětí homosexuálními či trans rodiči?
Je známo, že na formování jedince se podílí jednak genetická výbava a jednak vliv prostředí a výchova. S tím prvním nic nenaděláme.
Je jisté, že v rodině nepřizpůsobivých příživníků nevychovají vzdělaného workohołika. Batole může být spokojené s homoparentními rodiči. Problém nastane, jakmile začne brát rozum. Bude si všímat, srovnávat, začne se ptát. Děti jsou kruté a tak se nevyhne poznámkám i posměchu spolužáků. Sám může chování rodičů napodobovat, ale může se mu i příčit. V jeho dušičce bude nepochybně velký zmatek a může z něj jednoduše vyrůst sexuální mrzák.
Je tu ovšem další závažný poznatek, hovořící proti výchově dětí homo rodiči. Při projednávání zákona o sociálně právní ochraně dětí jsme v zájmu zachování odborné péče a proti nekritické preferenci náhradní rodinné péče zkoumali zahraniční zkušenosti. I v normálních pokrevních rodinách se vyskytuje týrání a zneužívání dětí. Dle amerických i britských statistik je zneužívání a fyzické i sexuální násilí mnohonásobně větši v rodinách s adoptivními či pěstounskými rodiči. A to i při velmi pečlivém prověřování budoucích rodičů. Homosexuálové, známí svoji hypersexualitou a promiskuitou, jako adoptivní rodiče? Odpovězte si sami.
Nyní jsou v Poslanecké sněmovně dva návrhy: jeden chce ústavně zakotvit ochranu manželství muže a ženy, druhý požaduje manželství homosexuálů. Jak se k tomu stavíte?
Již od raného středověku pochopili uvážliví panovníci, aristokracie i církev, že rozvoj tradiční rodiny je zásadní pro budoucnost a růst bohatství jejich království, panství či diecéze. A tak uzákoňovali nařízení na podporu rodin. Politické strany napříč spektrem, bijíce se v prsa, deklarují prorodinnou a propopulační politiku jako svoji prioritu. Jenže všichni ti queer a „bi” také chodí k volebním urnám a hlas se počítá, ať je z jakékoli vody. A tak v tichosti zvednou ruku i pro zrovnoprávnění svazku homosexuálního páru s manželstvím muže a ženy. Jsme pro Spartu i Slavii a voliči si nevšimnou nebo zapomenou.
Neměla by mít ochranu tradiční rodina, která zajišťuje biologickou reprodukci a předávání hodnotových kulturních vzorců? Ivo Patta, jenž se dlouhodobě zabývá otázkou důchodové reformy a vlivu ekonomického systému na demografii, upozornil, že stát do roku 1992 vracel rodičům 50 % nákladů na výchovu dětí v rodině. Ale od 1. ledna 1993 zohlednění nákladů na výchovu dětí ze strany státu podle něj kleslo na 12,5 %, čili stát refunduje rodičům pouze osminu nákladů. Místo toho, aby Ministerstvo financí odečetlo 50 % nákladů na výchovu, tedy 40 tisíc ročně, odečte aktuálně pouze částku 24.204 Kč za rok.
Tato kalkulace je velmi zajímavá a děkuji vám za ni. Asi by bylo zajímavé zjistit, ve které kapitole ta refundace tak poklesla. Jinak ta otázka je ostrou kritikou nedostatečnosti propopulačních opatření.
Problém má však neméně závažný aspekt a tím je propastný rozdíl v investici jednotlivých rodin do výchovy dítěte. Rodina má při narození dítěte k vyčerpání na různých dávkách 250 tisíc korun, v plánu je 300 tisíc. Vím o rodinách, které si nechají sumu vysázet, ale použijí ji ke zlepšení finanční situace rodiny jako doplněk všech možných sociálních dávek a benefitů. Do dítěte investují jen minimum prostředků, pokud jej vůbec nenechají na starosti státu v různých dětských zařízeních. Za rok se situace opakuje, dalších 250 tisíc. Slovensko už byznys s plozením donátorů peněz do špatných sociálních poměrů zatrhnulo. My se bojíme křiku neziskovek. Zaplať Bůh za rodiny, které i za cenu poklesu životní úrovně vychovávají své děti zodpovědně a kvalitně.
Psali jsme:
Gabriela Kuby ve své knize Globální sexuální revoluce uvádí, že mezi homosexuály je velice rozšířena promiskuita a pohlavní choroby. Tvoří velký poměr případů AIDS. Podle odhadů amerického Centra pro kontrolu nemocí jsou homosexuálové zodpovědní za 90 % nově infikovaných HIV, ačkoli tvoří jen 2 % populace. Dle curyšské univerzity z roku 1999 je pravděpodobné, že se každý čtvrtý muž, praktikující homosexualitu, během života nakazí virem HIV. Co k tomu můžete říci?
V době, kdy byl AIDS definován jako klinická jednotka, postihoval výhradně mužské homosexuály. Mužská homosexualita je neoddiskutovatelně příčinou pandemie AIDS v Americe i v Evropě. Údajně byl dokonce vypátrán muž, který virus do Evropy zanesl. Měl to být jakýsi kanadský pilot, který před svou smrtí stihl po příletu do Evropy desítky homosexuálních styků. Teprve po řadě let se začala šířit infekce HIV také cestou nitrožilní narkomanie, krevními transfúzemi a částečně i hetero sexem. V současné době při snadné dostupnosti injekční techniky a přísnými opatřeními při nakládání s krevními deriváty opět mezi nově diagnostikovanými infekcemi HIV drtivě převažuje mužský homosexuální styk. Zásluhou české vědy byla objevena nová antiretrovirotika, která významně oddalují vznik AIDS a prodlužují a zkvalitňují život. Což vede homosexuály k bezstarostnosti a tím k nárůstu čerstvých záchytů infekce.
Organizátoři Prague Pride pochopili, že problém nelze bagatelizovat a strkat před ním hlavu do písku. A tak v programu jsou akce, většinou edukativního a poradenského charakteru, které se tématem zabývají. A mezi nimi pojednání, jak s adopcí dítěte u HIV pozitivních homo rodičů. Tak toto snad nemůže nikdo myslet vážně.
Co si myslíte o teorii genderu, která říká, že pohlaví je pouze sociální konstrukt bez biologických vlivů a každý si může libovolně volit a měnit svůj gender během života dle toho, zda se právě cítí být mužem, ženou nebo něčím mezi, nebo bezpohlavním? Těch nových genderů jsou již desítky...
Rozvoj genderových teorií a studií se datuje od 70. let 20. století v souvislosti s postmoderním feminismem. Zatímco pohlaví (sex) je dán anatomickými, fyziologickými a hormonálními charakteristikami jedince, je gender (rod) jako maskulinní či feminní sociální konstrukce. Gender nemusí vždy kopírovat pohlaví. Závisí na výchově, době, stavu společnosti i na subjektivním vnímání jedince sebe sama. Do hry vstupují ještě chromozomy xx a xy a dále hladiny pohlavních hormonú. Gender se může dokonce i měnit v průběhu života a tak striktní binární určení genderu i pohlaví často selhává. Toto je voda na mlýn různým queer teoriím o proměnlivosti a nemožnosti binárního určení genderu i pohlaví. V praxi to také může znamenat, že běžkyně na dráze závodí s něčím, o čem nelze říci, zda jde o muže či ženu (toto je konkrétní příběh jedné africké sportovkyně).
Při prohrabávání závěrů různých genderových studií a vyplývajících závěrů mne ovanul mrtvolný zápach rozkladu tradičních hodnot a degenerace společnosti. A tak už můžeme jen čekat, až k nám k nadšení Veroniky Žilkové, Dienstbiera a Drahoše vtrhnou hordy negramotných afrických samců, znásilní genderově neukotvené intelektuálky a nakazí virem HIV. Už se na tom pracuje.
Psali jsme:
Exministr spravedlností Robert Pelikán předložil návrh, podle kterého by si kdokoli už od 12 let mohl pouhým prohlášením na matrice změnit své pohlaví, kdy nebude již třeba žádného chirurgického zákroku a rozhodující bude pouze to, jak se člověk cítí...
Tak o tomhle návrhu nevím. A i když Pelikán vytvořil dosti paskvilů, toto je perla jeho ministrování. Jsem přesvědčen, že musí vyděsit i lidi s hodně liberálním přístupem k sexualitě. Rány, které uštědřila našemu školství Kateřina Valachová, jsou proti tomu vrcholem státnícké moudrosti. Praktické provádění této pozoruhodné myšlenky by byl docela dobrý námět na crazy komedii. Apropos, nepůjde pan exministr také do průvodu?
No, to nevím. Vyvrcholením festivalu Prague Pride bude tedy onen průvod Prahou. Chcete to nějak okomentovat?
Martin C. Putna zveřejnil citát jiného prominentního homosexuála, který prohlásil: „Pochod hrdosti je jediný den v roce, kdy se stydím za to, že jsem gay.“ Řada kultivovaných LGBT... lidí nemá potřebu vyřvávat do světla svoji úchylnou sexuální orientaci. Nepokládá ji za veřejnou věc ani za důvod pro halasnou pýchu a hrdost.
Průvod v minulých letech překypoval provokativním exhibicionismem a obscénnostmi. Organizátoři při vědomí záplavy kritických ohlasů se letos snaží excesy potlačit. Distancují se od nezákonných deviací, jejichž nositelé také v rámci festivalu operují (pedofilové a podobně). Domnívám se ale, že uvidíme opět provokující a zkomercionalizovaný karnevalový rej. Jistě nebudeme ošizeni o ukázky sado maso praktik, umění japonské bondáže a můžeme si vybrat z pestré nabídky nejrůznějších pomůcek pro intenzivnější sexuální prožitek.
V čele tradičně půjde paní primátorka, pod praporem queer či bisexuální hrdosti bych očekával Jiřího Dienstbiera. Podpora festivalu je pro politiky věcí kalkulu. Podpora Prague Pride může hlasy přinést, ale i odebrat. Při té příležitosti si vzpomínám na podporu festivalu bývalým primátorem za ODS Svobodou. Jako porodník by měl být symbolem prorodinné a propopulační politiky, podporou homosexuality se ale nutně zesměšnil.
Bombastický festival je v podstatě produktem „boje za lidská práva“ nejrůznějšími takzvanými humanitárními a neziskovými organizacemi. Lidská práva v současném pojetí se realizují nastolováním neoprávněných výhod často problematickým menšinám na úkor většiny.
Viz například zvýhodňování parazitujících nepřizpůsobivých občanů a jejich financování z daní diskriminované pracující a státotvorné většiny. Kritika tohoto stavu je rasismus a extremismus. Podobně menšinová nenávistná ideologie islám je chráněna před kritikou většinových křesťanů či ateistů, ta by znamenala projevy nenávisti a islamofobie.
Ježíše Krista může ovšem poplivat každý oplzlý pseudoumělec. Nedotknutelnosti si užívají i úchylky typu LGBT jako menšinová komunita a je tedy žádoucí je pozitivně diskriminovat a ochraňovat. Vzpomínám, jak to schytala poslankyně Nytrová, když se kriticky vyjádřila směrem k homosexuálům. Neziskovky bdí!! A je také dobře pořádat bohatě sponzorované festivaly. Ostatně Cikáni ho v Praze mají také. Já jsem celý život pracoval, jsem Čech, heterosexuál, křesťan a jsem tudíž pro neziskovky zcela nezajímavý.
Je tedy podle vás homosexualita nemoc, úchylka, nebo je to normální věc?
Jedna z akcí Prague Pride je návštěva zoo, kde odborník ukazuje homosexuálně se chovající zvířátka. Vyvozuje z toho, že příroda je moudrá, co činí, to dobře činí, a tak jde vlastně o normalitu, o přirozenou věc.
Homosexualita je opravdu hříčka přírody, takové její faux pas, slepá ulička. Proč se tak děje, není dosud vyřešeno. Spoléhal bych ale na moudrost přírody v tom smyslu, že nehodlá páchat sebevraždu a nebude do slepé uličky vhánět příliš mnoho reprodukce schopných jedinců. Ani my bychom o to neměli usilovat.
Naříkáme nad neuspokojivým demografickým vývojem a jen přistěhovalectví, ne vždy žádoucí, drží křivku nad pádem do červených čísel. Nedokážeme vychovávat mládež ke zdravé sexualitě, zakládání rodin, rodičovství a výchově dětí. K tomu, co je přirozené, odpovídá zákonitostem přírody, co vede k zachování rodiny i národa, co prostě má budoucnost. A pak s velmi smíšenými pocity přiblížíme monstrózní propagaci homosexuality, hraničící s adorací. A ponecháme neziskovky, aby s propagací homosexuality infiltrovaly mládežnické organizace, aby se tlačily i do škol. Jsem všemi deseti pro toleranci LGBT…, ale prorodinnou a propopulační politiku bychom si neměli nechat nahlodávat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
