Oblíbeným heslem, které používá i premiér Fiala, je, že škola musí žáka připravit na život v jednadvacátém století. Myslíte, že to, co se ve školách učí – a to, co do nich bylo novými osnovami ministra Beka od letoška zavedeno – je právě takovou „přípravou na život“?

Největší omyl současné vlády je, že zaměňuje skutečnou přípravu na život za nekonečné kurikulární experimenty. Ano, děti mají zvládat technologie a orientovat se ve světě – ale bez pevných základů, tedy čtení, psaní, počtů, dějepisu a češtiny, je to jen líbivá fráze.

Revize osnov, které ministr Bek představuje, přinášejí školám hlavně další administrativu a neurčité „kompetence“ na úkor jasného obsahu a znalostí. Stát navíc posouvá termíny a rozmazává harmonogram, takže jistota pro školy je minimální. Já chci kurikulum stabilní, stručné a obsahově poctivé, ne ideologický experiment.

Opakovaně zaznívá, že do výuky čím dál více pronikají různé ideologie. Které vy osobně považujete za nejnebezpečnější?

Za nejproblematičtější považuji agresivní genderové a aktivistické proudy, které mění školu z místa vzdělávání v laboratoř společenských experimentů. Děti mají dostávat vyvážené informace, ne politickou výchovu. Škola má učit přemýšlet – ne přebírat „správné názory“.