S koncem července státy zveřejnily velmi nelichotivá čísla o svých ekonomikách za druhé čtvrtletí. V eurozóně došlo k poklesu HDP o 12,1 %. Italové ztratili 12,4 %, Francie 13,8 % a Španělsko dokonce 18,5 % HDP. O něco lépe si stáli Němci, kteří přišli o 10,1 % HDP. Jsou tato čísla předzvěstí velkých problémů v EU?
Je pro vás podstatné, koho ve volbách podporují umělci a jiné známé osobnosti?Anketa
Máme očekávat ještě další zhoršení ve 3. čtvrtletí, nebo se, podle vás, už budou ekonomiky pomalu navracet do normálu?
Podle dostupných ukazatelů by 3. čtvrtletí již mělo být lepší. Ekonomika se postupně zvedá, protože již není uzamknutá restriktivními opatřeními. K tvrdým restrikcím již pravděpodobně nedojde, možná nasadíme roušky a zrušíme masové akce, ale plošné zavírání ekonomiky nás nejspíš nečeká. Potenciální náklady by totiž byly zničující.
Europoslanec Jan Zahradil vyjádřil obavu stran společných unijních dluhopisů. Podle Zahradila z nich musí mít zákonitě největší radost Čína. „Do 30 let je budou mít všechny skoupené v trezorech. Pak to začne být opravdu zajímavé,“ varuje politik ODS. Máme se obávat této eventuality?
Evropské dluhopisy se často obchodují se zápornými úrokovými sazbami, takže to pro investory není žádné terno. Jestli o dluhopisy bude mít zájem Čína, tak jí je klidně můžeme prodat. Kdybychom začali mít pocit, že jich Čína má již dost, tak s tím můžeme přestat.
Rozevřou se po krizi ještě více nůžky mezi jihem EU a bohatšími státy na severu?
Fond obnovy se snaží nůžky mezi jihem a severem přivřít, proto nejvíce peněz získají státy na jihu Evropy. Bylo by vhodné, aby se peníze z fondu obnovy podmínily dobře připravenými reformami. Jinak si jižané užijí velkou party za peníze seveřanů – a po konci večírku budou žádat o další peníze.
A co EU samotná? Nečeká ji po ekonomické stránce ústup ze scény?
A jak se na evropská čísla dívat v kontextu toho, že Čína za druhý kvartál oznámila růst HDP o 3,2 procenta? Lze těmto údajům věřit?
Čínským údajům se věřit nedá, nicméně výrazné oživení v Říši středu je evidentní. Koneckonců koronavirus se zrodil v Číně, takže tamní ekonomika vše prožívá s jistým předstihem. Dobrá čísla z Číny dávají naději, že by se situace mohla rychle zlepšovat i u nás.
Nyní jedna pozitivní zpráva. Domácí měna za sebou v létě nechala všechny ostatní světové měny, co se růstu týče. Je to signál, že se máme koruny držet?
Prudké výkyvy na kurzu koruny hovoří spíše proti naší měně, protože zvyšují kurzové riziko. Osobně jsem však zastáncem koruny, protože nám dává možnost nastavovat si vlastní měnovou politiku, prostřednictvím které můžeme podporovat naši ekonomiku dle aktuálních potřeb. Nedovedu si představit, že by Evropská centrální banka nastavovala měnovou politiku eurozóny podle potřeb České republiky, proto se mi nezdá rozumné spěchat s přijetím eura.
Poslanec Miroslav Kalousek varoval před blížícím se zhroucením penzijního systému, i v návaznosti na současný deficit rozpočtu. „Kolem roku 2030, kdy půjdou do penze Husákovy děti, se systémy penzijního a zdravotního pojištění začnou řítit do obrovských deficitů. A jestli se k tomu roku 2030 dopotácíme vyčerpáni stamilionovými deficity – protože vláda plánuje konsolidaci veřejných financí na sedm let, do roku 2028 – bude to mimořádně obtížná situace,“ říká. Máme se něčeho takového obávat?
Je pravdou, že by vláda měla zvolit rychlejší tempo konsolidace veřejných financí. Nicméně obávat se zhroucení penzijního systému není nutné. Penzijní systém je naprosto klíčový pro fungování celého státu, takže určitě dojde k jeho úpravám tak, aby se nezhroutil. Čím dříve budou reformy provedeny, tím budou méně bolestivé. I když však celou záležitost odložíme, důchodci se o výplatu penzí bát nemusí. Otázkou zůstává, jak vysokou kvalitu života budou ve stáří mít.
Potřebuje tedy penzijní systém zásadní reformu?
Současné modely nám ukazují, že ano. Nicméně, svět se dynamicky vyvíjí a s příchodem robotizace a automatizace výroby může být vše jinak. S prodlužováním věku dožití se musíme připravit na prodlužování věku odchodu do důchodu. Lidem doporučuji, aby žili ve vlastní nemovitosti. Není nic horšího, než na stará kolena dávat většinu penze za nájemné. Určitě je dobré k tomu mít našetřenou nějakou rezervu.
Premiér Andrej Babiš plánuje razantní snížení daní pro zaměstnance. Práce by podle něj měla být daněna 15 procenty; kvůli superhrubé mzdě je to nyní kolem 20 procent. Vítáte tento krok?
Zdanění práce v České republice je příliš vysoké, což by se mohlo napravit zrušením konceptu superhrubé mzdy při ponechání sazby daně ve výši 15 procent. Tím by byl navíc elegantně vyřešen problém nastavení daňové sazby u živnostníků, kterým by se nic nezměnilo. Ve variantě zrušení superhrubé mzdy se sazbou 19 procent by živnostníkům vzrostly daně, což by muselo být řešeno složitým kompenzačním mechanismem.
Co říci lidem ve věku 20 až 40 let? Má pro ně současný penzijní systém nějakou perspektivu? Je dobré, aby se zajištěním na důchod „slepě“ věřili státu?
Slepě věřit lze jen lidem v nejbližším okolí. V případě státu spíše doporučuji lehkou skepsi. Lidé by se měli v prvé řadě spoléhat sami na sebe. Naučit se vyjít se svou výplatou a pokusit se vždy něco ušetřit. Penzijní systém se každou chvíli mění, proto bychom se neměli fixovat na parametry, které jsou zrovna nastaveny. Stát však pravděpodobně vždy bude nějakou penzi vyplácet, tak aby zabezpečil alespoň základní potřeby důchodců.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
