Národ a jeho hrdost. Socioložka Plecitá odhaluje, jak jsme na tom v Evropě

24.05.2015 18:46 | Zprávy

ROZHOVOR Češi, Lotyši, Belgičané, Nizozemci, Litevci a Němci jsou nejméně hrdými národy v Evropě. U posledně zmíněných však vzhledem k jejich historii platí, že koncept národní hrdosti nevnímají stejně jako v jiných evropských zemích. Vedoucí oddělení Hodnotové orientace ve společnosti Sociologického ústavu Akademie věd České republiky Klára Plecitá je autorkou studie Národ, národní identita a národní hrdost v Evropě, která toho prozrazuje mnohem více.

Národ a jeho hrdost. Socioložka Plecitá odhaluje, jak jsme na tom v Evropě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Fotokoláž.

Jak vás napadlo zrovna toto téma?

K tématu jsem se dostala náhodou na počátku tohoto tisíciletí. Politici a novináři tehdy před přijetím České republiky do Evropské unie používali v souvistosti s národní identitou spoustu konceptů a hypotéz, které se daly testovat na mezinárodně srovnatelných datech dostupných i pro Českou republiku. Po roce 1990 totiž sociální vědci ve střední a východní Evropě začali realizovat mezinárodní výzkumy, které před demokratizací probíhaly pouze v západní Evropě, USA, Austrálii či na Novém Zélandě. Výzkumy se věnovaly a doposud věnují empirickému testování řady aktuálních témat, mimo jiné i národní identitě.

Jakým způsobem jste sociologickou studii Národ, národní identita a národní hrdost v Evropě zpracovávala?

Ta studie je už staršího data, k publikaci je nyní připravena v naklatelství SLON nová knížka "Národní identity a identifikace. Česká republika – Visegrádská čtyřka – Evropská unie", na které pracovali i další kolegyně a kolegové. Moje kapitoly, které se týkají toho, zda se Češi vnímají jako etnokulturní či občanský národ, podle myšlenek filosofa a teoretika nacionalismu Hanse Kohna narozeného v Praze v německo - židovské rodině, a národní hrdosti v zemích Evropské unie. Statisticky analyzuji reprezentativní data z terénních kvantitativních mezinárodních výzkumů European Values Study 2008 a ISSP 2013 Národní identita III.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Jan Rychetský

Pomoc druhým

Dobrý den, podle mě lidé pomáhají dost - když je třeba darovat krev, kostní dřeň, nebo i finančně, třeba v různých sbírkách. Ale nemáte pocit, že co totálně selhává je stát? Že by měl více pomáhat potřebným a ne těm, co pomoc jen zneužívají? Proč třeba na nějaké vážně nemocné probíhají sbírky, proč ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Vietnamci si vše vydřeli. A Ukrajinci?“ Učitelka v důchodu popsala poměry

11:00 „Vietnamci si vše vydřeli. A Ukrajinci?“ Učitelka v důchodu popsala poměry

„Vietnamské děti i u přijímaček excelují v češtině. Nechápu, proč se pro ukrajinské děti dělají výji…