Národní katastrofy dle rockera Jandy. Řeč je o husitských kacířích a Čingischánově Rusku

30.11.2014 9:39

ROZHOVOR Husitství, národní obrození, rozpad Rakouska-Uherska a odsun Němců ze Sudet. To jsou hlavní katastrofy naší historie, ze které je třeba očistit nánosy lží. Dnešní společnost potřebuje ideály a ne jen neustálý konzum. Poslední, kdo si to uvědomoval, byl Václav Havel. Rocker a kapelník Abraxasu Slávek Janda se s tím nepáře a je si vědom, že sklidí dost nevole.

Národní katastrofy dle rockera Jandy. Řeč je o husitských kacířích a Čingischánově Rusku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Slávek Janda, zakládající člen skupiny Abraxas

Anketa

Je konec roku 2014. Koho chcete za prezidenta v roce 2018, kdy bude příští volba hlavy státu?

hlasovalo: 46498 lidí

Jak vypadaly začátky rock'n'rollu v komunistickém režimu?

Na tu dobu musíme nahlížet ze dvou úhlů. Skrze zdejší poměry a skrze situaci ve světě. Rock'n'roll vznikl na konci padesátých let písní Billa Haleye Rock Around the Clock. Stejně to byl ale pořád ještě tvrdší swing. Základ veškeré dnešní hudby vznikl v následujících letech. Šlo o dost silné hnutí, takže se dostalo i za železnou oponu. Všude šlo o určitý protest proti establishmentu. Ostatně rockeři měli problémy i v USA. Všude bylo něco, ale zásadně nelze srovnávat demokratickou společnost s tou žijící v diktatuře. My zde žili jako v kolonii SSSR. Češi se stali hlavně věčnými kverulanty a kacíři, což se stalo i jejich velkým problémem do budoucna. A když jsem začal o muzice, tak po roce 2000 se z ní podle mě invence a kreativita začala vypařovat. Výsledkem je nárůst revivalových kapel. Prosadit se s vlastní tvorbou je dnes dost těžké a pro spoustu muzikantů je cesta revivalu příjemnější.

Kverulanství je v Česku takový problém, protože se víc žvaní než maká anebo se hodně mluví po hospodách a s mírou vypitého piva je debata hloupější a hloupější?

Základním problémem české společnosti je, že ztratila ideály. Baví se pořád jen o ekonomice, o tom, kolik kdo vydělá, a závist bují jako nádor. Musíme se vrátit k hodnotám. Za Václava Havla to v tomto směru bylo ok. Promlouval k národu z pozice ideálů, čímž nastartoval duchovní tradici. Václav Klaus a tahle dnešní katastrofa ji ale utli. Bavíme se pořád o chlebu. Nedávno jsem při oslavách pětadvacátého výročí 17. listopadu šel po ulici a naproti mně stál člověk s transparentem: „Vraťme se ke Kristu." A měl vlastně pravdu. Kdy jsem se v Evropě měli nejlépe? Za Rakouska-Uherska, když zde všechny tyto hodnoty byly. Musíme si uvědomit, že jako duchovní organizace je katolická církev nenahraditelná a nemáme k ní žádný jiný ekvivalent.

Abychom to pochopili, musíme se podívat do historie. V devatenáctém století přišlo národní obrození, které pokládám za cestu do pekel. Praha byla z třetiny německá, židovská a česká. Všem se tady dařilo. Musíme si totiž uvědomit, kdo jsme. Nejsme etnický národ. Žijí zde Němci, Židé, pozůstatky Turků, lidé, co přišli ze severu, z východu, Romové, teď Vietnamci a tak dále. Odevšad se to sem nakumulovalo. Historie byla v Česku několikrát přepsána a dodnes se děti na školách učí bludy. Třeba o husitství. Přitom, co byli husité? V dnešním smyslu zde vytvořili takový Islámský stát anebo sídlo Al-Káidy.

Podobnými výroky naštvete některé čtenáře do ruda. Musím vás připravit na to, že podle toho budou vypadat i komentáře...

Možná, že ti jsou ale rudí pořád. To si uvědomuji. Nicméně dovysvětlím. Čtenáři to odsoudí, protože jsou zmasírovaní školou, kde se učili, že Jan Žižka byl hrdina. Jenže on byl vlastně terorista. Tehdy nastala naše první katastrofa. Češi se začali vyčleňovat z evropských struktur. První Evropská unie bylo Římské impérium a pak Svatá říše římská. Pořád šlo o evropské struktury, do nichž jsme zapadali. Tímto kacířstvím jsme si ale velmi uškodili. Kdyby nebylo husitů, tak bychom na tom byli mnohem lépe. Další katastrofa byla, jak už jsem nakousl, národní obrození. Považuji ho za výplod intelektuálů, kteří měli mindrák z Německa, když tam tenkrát skrze Richarda Wagnera oslavovali staré germánské mýty. My se tomu chtěli vyrovnat. Čeština je navíc vymyšlená a umělá řeč. V devatenáctém století se na území Čech a Moravy mluvilo převážně německy.

Nicméně existuje dnes ještě někde etnicky čistý národ? Nelze návratem do hlubší a hlubší historie hovořit o každém jazyce jako o umělém?

Až tak ne. Třeba Asie je etnicky celkem sourodá. A na čem stojí evropská kultura? Právo, které používáme dodnes, zavedli Římané. Když se začnou zpochybňovat demokratické principy, tak se dostáváme pryč z Evropy. A Amerika je náš nejbližší partner, protože vznikla z Evropanů.

A vy se divíte, že Češi měli vždy obavy z Němců, když ti stáli u začátku obou světových válek?

No, pozor. My jsme také vlastně z velké části Němci, ale o tom se po druhé válce už moc nemluví. Myslel jsem to v souvislosti s národním obrozením. Němci začali oslavovat své předky a tady se to hned muselo udělat také. Tak se vymyslela Slovanská epopej, přičemž historie Slovanstva je velmi sporná. Nikdo neví, kdo to ti Slované byli. Stačí se podívat do Wikipedie, kde je vše v mlze. Podle mě Slované nejsou etnický národ.

Pravděpodobně jde o označení pro otroky z latinského sklaven a ještě blíže zní anglické slaves. Bylo to označení pro určitou vrstvu lidí, ale ne pro národ, jakým je národ německý či maďarský. Nikde jsem se nedočetl, jaké byly rysy Slovanů, jak měli vypadat. Dokonce jsem se nedávno dočetl, že Cyril a Metoděj byli Židé. Nikdy jsem ani neslyšel, že by o sobě někdo prohlašoval, že je Slovan. Snad jen ve velmi obecné rovině. Nejsem historik, takže nechci rozvíjet nějaké hlubší teorie, ale myslím si, že jde o přelud, který nás imaginárně zatahuje na východ. Jde o lži, kterými nás zde léta krmili. Zejména ve spojení s nacionálním a socialistickým hnutím, ze kterého později vznikl nacismus i komunismus. Musíme si uvědomit, že jako sovětská kolonie se soudruhům teorie o slovanství velmi hodila.

Podle mě je původ Slovanů už celkem dobře prokázán. Nicméně obdivujete Rakousko-Uhersko, takže jste politickým smýšlením monarchista?

Částečně ano. Jsem ale spíše příznivcem teokracie. Jsou čtyři druhy vlády. Nejvyšší je vláda duchovní, druhá je vláda králů, tedy moci, třetí je vláda peněz, takže kapitalismus a čtvrtá je vláda lůzy, tedy komunismus. Nyní se pohybujeme ve spodních patrech. Nejdřív je myšlenka a pak čin. Když nevím, kam chci jít, nemohu nic dělat. Jdu chvíli tam, pak zase jinam. Chvíli na západ, pak zase na východ. Chybí v tom vyšší rozvaha.

Československo jako novodobý stát vzniklo za Tomáše Masaryka. Nelze vidět prvotní ideály v jeho myšlenkách?

Ano, Masaryk byl velký filozof, ale tohle holt nedomyslel. Kdyby věděl, co se záhy stane, tak by určitě změnil názor. První republika byla sice bohatým a demokratickým státem, ale současně to přineslo katastrofu, protože střední Evropa byla rozdělena a chyběl silný středoevropský stát, který by byl schopen odporovat Hitlerovu Německu a Stalinovu Rusku. V monarchii nám bylo celkem dobře. Po hospodách se nadávalo na režim, ale šlo jen o kecy. Rozpad monarchie přinesl rychlý nástup Adolfa Hitlera, který nás obsadil a pak byl vystřídán Stalinem. Mimochodem to jméno, které je vlastně pseudonym, zní dost podobně jako Satan. Ale to je spíš humor. Středoevropský prostor ztratil mocenskou pozici. Rakousko-Uhersko bylo ještě mocné. Československo, Rakousko, Maďarsko už nic mocensky neznamenaly.

Nicméně Rakousko-Uhersko začalo první světovou válku ve spojení s Německým císařstvím...

To je pravda a jeho rozpad byl trestem. Válku ale vyprovokovali Srbové. Oni udělali atentát na Ferdinada. Mír byl tenkrát strašně křehkou záležitostí, což o něm lze bohužel tvrdit i dnes.

Proč je podle vás USA tak dobrým partnerem a Rusko naopak?

Evropa společně s USA, které jsou v podstatě pokračováním Evropy, stojí na jiných základech než Rusko. Evropa i Amerika stojí na ideálech svobody a lidských práv. Takže pořád na ideách starého Říma a katolického křesťanství. Rusko stálo a stále stojí na pozici diktátorství a otroků, a to je zásadní rozdíl. Sdílíme jiné hodnoty. Evropské pojetí víry stojí jinde než to východní. My jsme katolíci, oni pravoslavní. Křesťanská nauka má velmi propracovaný etický a morální systém. Český prezident by se ale měl chovat obdobně jako papež, měl by být vysokou duchovní autoritou. Měl by být človekem, který stojí za určitými ideály. Neměl by společnost rozdělovat, nebo si dokonce léčit svoje mindráky. Je zkrátka důležité nalézt opět Boha, i toho našeho českého. V mystice nikdy nejde o nějaký krvavý boj, ale o vnitřní boj. V člověku jsou všechny bytosti, tedy Bůh i ďábel. Záleží na tom, kdo převáží a podle toho se lidé chovají i navenek.

Nemyslíte si tedy, že hranice mezi Evropou a Asií vede spíše než po vrcholcích Uralu tam, kde končí katolictví a začíná pravoslaví?

Určitě ano, sami Rusové se za Evropany nepovažují. To, co se děje na Ukrajině, je vlastně o naprostém nedorozumění mezi ideály Evropy a Ruska. My chceme demokracii, ale Rusákům diktatura přijde lepší řešení. Myslím, že Ukrajina by si měla svoje problémy vyřešit bez účasti Ruska. A že by si o svém osudu měli Ukrajinci rozhodnout sami. Samozřejmě, že chtějí do Evropy, která je pro ně přes všechny problémy pořád lepším řešením než Rusko. Ukrajinec je ve své podstatě pracovitý člověk, který si hledí svého, a proto má blíž k Evropě. V současné situaci ve světě, kde vznikají mocenské bloky jako USA, EU, Rusko, Čína, jihovýchodní Asie to je pochopitelné. Na Ukrajině je válka. Cizí armáda zabrala Krym a převzala tam vládu, což je agrese. Nejsem a priori proti Rusům. Jsem proti systému vlády v Rusku. Považuji Rusko pořád jako pozůstatek Čingischánovy říše. Kdo dal totiž dohromady toto území? Čingischán, nikdo jiný.

S tím také nesouhlasím, až takhle jednoduché to nebylo...

Určitě ne, ale Čingischán byl významný sjednotitel. Celé Rusko a Ukrajina byla jeho říší. Sibiř také. Ta je dnes zajímavá hlavně kvůli nerostným surovinám. A tahle teorie o Čingischánovi souvisí i s podporou vlády tvrdé ruky, které se Putin těší. Carské Rusko bylo také diktaturou. Nic jiného tam tedy nezažili. Jen carskou, komunistickou a putinovskou diktaturu. Proto říkám, že nejsme Rusko, ale Evropa. Rusáků jsme si tady užili až dost. A co to přineslo? Jen bídu.

Už jste zmínil, že by prezidentem měl být člověk s určitými ideály a ne jen konzument. Podle mě by měl také lidi sjednocovat. Mohl by být takovým vůdcem Karel Schwarzenberg?

Asi by nebyl tak dokonalým sjednotitelem jako třeba Havel, ale jednal by z pozice aristokrata. Má totiž úroveň. Tenhle pojem je těžké vysvětlit. Můžete mít deset vysokých škol a spoustu peněz, ale furt zůstanete debilem. Anebo můžete být ten nejposlednější a úroveň máte. Když Karel přijede do světa, má tam jinou pozici, má úctu, ne jako náš současný prezident. Ten bude moci za chvíli jezdit jen na východ. Vlastně se naprosto znemožnil. A tím, jak se znemožnil ve světě, znemožňuje celý stát, což už není jen jeho věc. Proto ty demonstrace, protože už se na to lidi nemohou dívat. Už je to moc.

Myslíte si, že mají takový názor i lidé žijící mimo Prahu? S Abraxasem jste začali celkem hodně koncertovat. Jak se k tomu staví vaši mimopražští fanoušci?

Jezdíme docela dost. Rozdíly mezi českými městy jsou značné, popojedete pár kilometrů a jste uplně v jiném světě. Nedávno mě takhle zaskočil rozdíl mezi Prostějovem a Opavou. Další historickou katastrofou totiž bylo vysídlení Němců. Bohaté oblasti Sudet byly vysídleny a natáhla se tam verbež z celé republiky. Chápu, že to tak dopadlo, ale dost jsme si tím uškodili. A když se Václav Havel Sudeťákům omluvil, lidi to vůbec nepochopili. Vždyť se tam ale jeďte podívat. Severní Čechy jsou strašné. Ústí, Teplice a tak dále. A za všechno může neznalost. Počítače a další technika mohou spíše za hloupnutí než za růst vzdělanosti. Internet se nepoužívá jako encyklopedie, ale jako zábava. Dokonce i v dobách socialismu se lidé dokázali bavit o ideálech. Dnes už si o nich skoro nemáte s kým promluvit. Národ je rozpolcen, a to je velké nebezpečí pro všechny. Proto bychom teď měli hlavně najít opět společnou cestu a nový výzor do budoucnosti. A najít ideál pro všechny.

A dokáže lidi v Česku v budoucnosti někdo sjednotit?

Doufám, že ano. Musíme si uvědomit své kořeny a cíl, kam bychom chtěli dojít. Prostě se vraťme ke Kristu. Nedávno jsme byli s kapelou v Indonésii na dovolené. Dokonce jsme si tam i zahráli na Jakarta jazz festivalu a ve třech klubech. Mám tam přátele z Evropy. Každou neděli chodí v Jakartě na mši, která se koná v nějakém německém institutu, kde to působí jako v hudebním klubu. Po mši lidi pojí, popijí, poklábosí a jsou v pohodě. Tam jsem si uvědomil, jak bychom měli křesťanskou víru vnímat. Musíme mít ale i další ideály. Proto jsem nemohl volit Zemana, protože to je slepec, který je uvězněn ve hmotě. Za představitele kvalitní duchovní tradice beru například Tomáše Halíka. Když společnost povede člověk s ideály, důsledkem bude, že se zlepší i nálada v zemi. V opačném případě budeme všichni neustále klesat do bahna níž a níž, až se v něm nakonec utopíme.

Kdo je Slávek Janda?

Narodil se v roce 1952 v Praze a na kytaru začal hrát ve dvanácti letech. Po hraní ve studentských kapelách hrál s Petrem Novákem. V roce 1976 se zrodil Abraxas. Skupina začala art rockem a pak se žánrově posouvala. Koketovala i s punkem či new wave. Nakonec začali hrát funky, ale v písních je znát hlavně Jandův rukopis. S Abraxasem hrál až do roku 1988. V letech 1987 až 1989 spolupracoval s Janou Koubkovou. Poté založil několik dalších kapel, například Yandim band. V roce 1994 byl Abraxas obnoven a působí až dodnes.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Rychetský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dluh 1 000 000 000 000 eur, německá past eurozóny. Expert na EU ukazuje, k čemu potichu dochází

19:53 Dluh 1 000 000 000 000 eur, německá past eurozóny. Expert na EU ukazuje, k čemu potichu dochází

ROZHOVOR Třetina Britů je ochotna přistoupit na tvrdý brexit, protože dění kolem něj považují za pon…