Pane europoslanče, v první části našeho rozhovoru jsme se bavili o nové bezpečnostní strategii USA. Vraťme se k aspektu jejích dopadů na mezinárodní vztahy. Tento dokument vcelku narušuje liberální pojetí světa, podle nějž Západ musí rozšiřovat demokracii například v zemích bývalého Sovětského svazu a tedy podporovat Ukrajinu, že je nutné podporovat Tchaj-wan a být proti Číně. Nyní se dočítáme, že to vlastně není priorita a prioritou pro USA jsou ekonomické vztahy, což u nás v Evropě vyvolalo silnou kritiku, v níž zaznívá, že v boji s diktátory, proti nimž „musíme bojovat“, budeme bojovat coby Evropané sami. Z Británie do toho přicházejí zprávy, že se připravuje na válku a stejně tak se vyjadřuje i německý kancléř Friedrich Merz. Není tudíž vlastně jedno, co do té strategie Trumpova administrativa napsala, když to směřování Evropy nikterak nemění?

On je to boj populistů proti globalistům a Trump je nejen populistou, ale i realistou. Ta strategie mimochodem popisuje, že to, jak se Amerika chovala v posledních desetiletích, vedlo k tomu, že Spojené státy americké nenávidí drtivá většina zemí po celém světě. A to se děje kvůli tomu vměšování do vnitřních záležitostí jiných států, kvůli protlačování úplně nesmyslných agend jako LGBTQ do kultur, které to vůbec nechtějí a nepotřebují.

Když se na tu analýzu podíváte, tak zjistíte, že ten „export západní demokracie“ byl totálním fiaskem. Nepovedlo se jim to vůbec nikde. Podívejte se na celé „arabské jaro“, které mělo nastartovat procesy demokratizace a pozápadňování v arabských zemích – to totálně ztroskotalo a vedlo naopak k tomu, že se tam dostaly k moci režimy, které jsou ještě více zpátečnické, než tam byly předtím. Podívejte se, kdo vládne v Egyptě nebo v Sýrii. V té vládne člověk, na kterého měly Spojené státy několik let vypsané pátrání, jelikož jde o teroristu, který zabíjel lidi. A teď je to najednou demokrat v obleku.