V zastupitelstvu Pardubického kraje jste poslední 4 roky působil jako předseda finančního výboru. V této oblasti se trvale debatuje o tom, jak co nejspravedlivěji rozdělit daňové výnosy a jak by měly být místní a krajské samosprávy zabezpečeny finančně. Souhlasíte se současným modelem rozpočtového určení daní a dělení prostředků mezi obce, kraje a stát?
Současný model rozpočtového určení daní je výsledkem dlouhodobého hledání kompromisu. Nesouhlasím s ním, protože jsem přesvědčen o tom, že o zásadních věcech pro život občana by se mělo rozhodovat na krajích a v obcích, a ne pouze centrálně státem. Příkladem jsou např. prostředky na opravy silnic II. a III. tříd v majetku kraje, které se každoročně řeší nesystematicky, zdali a kolik na ně stát cestou Státního fondu dopravní infrastruktury jednotlivým krajům přidělí. Proto bych posílil prostředky obcí a krajů systematicky již zákonnou úpravou rozpočtového určení daní v jejich prospěch!
Jak důležité jsou, podle vás, kraje a krajské samosprávy pro zajištění potřeb občanů? I ve srovnání s komunální politikou, ze které jste se na kraj dostal?
Řekl bych, že čím dál důležitější. Po vzniku krajů v roce 2000 a po dvaceti letech jejich fungování se situace stabilizovala a orgány kraje svým rozhodováním kromě svěřených oblastí, tzn. zdravotnictví, doprava a střední školství, zásadně ovlivňují život i v ostatních oblastech.
V sociálních službách, životním prostředí, zaměstnanosti, zemědělství, rozvoji venkova, v kultuře a sportu, cestovním ruchu, památkové péči, atd., ale i v bezpečnosti a integrovaném záchranném systému. K mé spokojenosti, alespoň v našem kraji to platí, se rozvíjí i čím dál užší spolupráce krajské samosprávy se samosprávami obcí a měst.
Co z působnosti krajských samospráv považujete vy osobně za nejdůležitější pro to, aby kraje skutečně sloužily občanům?
Těžko se vybírá to nejdůležitější, protože všechny aktivity působí synergicky a ve výsledku jsou vzájemně propojeny. Ale když už mám vybrat, tak určitě zdravotnictví a dopravu. A v těchto působnostech pak mít určitou vizi do budoucnosti a schopnost ji naplňovat.
Tvrdíte, že „v krajském zastupitelstvu se vám společně s kolegy podařilo prosadit a podpořit řadu bodů z volebního programu KSČM“. Co tedy považujete za váš nejdůležitější úspěch?
Náš volební program vždy vycházel a vychází z potřeb poctivě pracujících a důchodců a důsledně hájí jejich zájmy. Proto jsme podpořili rozpočty kraje na jednotlivé roky, protože reflektovaly rozvoj kraje a uspokojování potřeb občanů, protože respektovaly i naši vizi.
A to včetně velkých investic zejména do zdravotnictví (výstavba nových pavilonů centrálního urgentního příjmu v Ústí nad Orlicí a v Pardubicích, stavba nové nemocnice následné péče v Moravské Třebové, nové základny zdravotní záchranné služby, atd.), do dopravy (výstavba nových a rekonstrukce stávajících silnic II. a III. třídy s důrazem na komunikace sloužící jako přivaděče k dálnici D-35), ale i do školství, kultury (zámek a přihrádek v Pardubicích, Dům hudby, Winternitzovy mlýny, atd.), a tak bych mohl pokračovat výsledky v dalších oblastech.
To vše považujeme za společný úspěch, protože náš program byl vždy svoji podstatou pozitivním. Zdůrazním však ještě jednu oblast, a tou jsou dotační programy kraje na pomoc a k rozvoji venkova, spolkové činnosti (zejména dobrovolných hasičů), cestovního ruchu, sportu, aj.
Jak hodnotíte současného hejtmana Martina Netolického? Co se mu podařilo na kraji dokázat, a v čem naopak neuspěl?
Chci být objektivní. Já jeho osobně i jeho práci celkově hodnotím kladně. Za osm let, co je hejtmanem, uznávám jím nastavenou transparentnost, kolegialitu, vnímání i jiných názorů, schopnost hledat a nacházet kompromisy a otevřenou přípravu jednání zastupitelstev se všemi politickými kluby. Samozřejmě, některá naše názorová východiska jsou odlišná.
Na druhé straně, pokud jsou mu vyčítány některé chyby, neviděl bych je jako neúspěch, ale spíše rezervu. Mám-li být upřímný, tak ji spatřuji ve zbytečně rychlé a tím pádem někdy zbrklé reakci na útoky proti němu, proti krajské samosprávě i krajskému úřadu. Měl by to zvládat. Snad se jej tato poznámka nedotkne, my jsme prostě otužilejší. Ke cti mu slouží to, že se krajských zastupitelů, radních ale i úředníků zastává více než sám sebe.
S financováním krajů souvisí i podpora regionálních rozvojových projektů ze strany Evropské unie. Je podle vás správné, že Unie tyto projekty podporuje? A co říkáte na to, jak systém této podpory funguje v současnosti? Využíváme jej dostatečně?
Ano, je to správné. Lépe to však podle mého názoru fungovalo, když existoval Regionální operační program Severovýchod, který řídila Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod v čele s Výborem RR složeným z volených zástupců tří krajů, Libereckého, Královehradeckého a Pardubického. Tento byl potřebám krajů, měst, obcí a občanů daleko blíž a dokázal vybírat a schvalovat dotační programy a konkrétní projekty v těchto krajích efektivněji než jeden centrální. Kdy, jakoby opět z Prahy vidí potřeby a zájmy lidí daleko lépe než místní a krajské samosprávy.
Pardubický kraj dokázal čerpat fondy z Evropské unie, řekl bych, nejlépe ze všech krajů. Mimo jiné právě proto, že o budoucnosti rozvoje kraje se u nás nejen hovoří, ale současně s předstihem jsou připravovány projekty a všechny potřebné podklady. Kraj je tak připraven fondy smysluplně využívat.
Co říkáte na snahy podmínit přispívání z těchto projektů „dodržováním právního státu“, jak se říká v EU, tedy následováním politiky EU... Je to podle vás správné? A je správné, jakým způsobem je to nyní prováděno proti Polsku a Maďarsku?
Není to podle mě správné. Evropská unie je dobrovolně tvořena samostatnými státy. Samosprávně rozhodovat by měly volené orgány nejen v obcích, ve městech, krajích a v členských státech, ale i na úrovni Evropské unie.
Pokud je Evropská unie vytvořena dobrovolně ze samostatných států, tak by měla těmto státům garantovat, že jejich vnitřní rozvoj se bude řídit zájmy jejich občanů. A ne jim diktovat a nařizovat libovolné zákony a podmínky, často navíc dle rozhodnutí nikým nevolených úředníků.
Koronavirová pandemie letošního jara nám přinesla mimo jiné taky vypnutí ekonomiky, které už se projevuje hospodářským poklesem. Premiér Babiš říká, že se z krize chce proinvestovat, na druhou stranu mnozí si kladou otázku, zda tyto projekty až příliš nezadluží naší budoucnost. Co si o tom myslíte vy?
Nejsem odborník na celostátní politiku. Ale chybí mi vize, věrohodná prognóza vývoje a následně pak i celostátní národohospodářský plán, a to nejen v tomto období koronavirové pandemie. To, že jsme si nechali ukrást i celé strategické oblasti energetiky a průmyslu, efekt našeho rozhodování přinejmenším limituje.
Proinvestovat se z krize je určitě dobrá myšlenka a cesta. V Pardubickém kraji jsme k tomu přistoupili tak, že jsme všechny investiční akce ponechali v realizaci, i přes velké snížení našich příjmů.
Jak celkově hodnotíte hospodářskou politiku současné vlády?
V souvislosti s výše uvedeným ji hodnotím jako nekoncepční, řešící pouze dílčí problémy bez ohledu na potřeby a zájmy celého státu. Jedná pragmaticky, rozhoduje ad hoc, zatím naštěstí ještě jakž takž bere ohled na lidi. V tom vidím oprávněnost její tolerance.
Co v současnosti, podle vás, nejvíce trápí Pardubický kraj, a jaké KSČM navrhuje řešení?
Pokles příjmů v souvislosti s opatřeními vlády proti koronaviru. A snížení příjmů kraje bude pokračovat i v dalších letech. Proto je podle nás nutné škrtnout zbytné výdaje, maximálně snížit provozní výdaje, na prioritní omezit vlastní dotační programy, ale na druhé straně dále, v rámci daných možností, investovat.
Podle mého dále Pardubický kraj trápí na jedné straně dopravní infrastruktura, kde jsou vinou zejména spekulativních vlastníků půdy zpožďovány výkupy pozemků a následná výstavba nových a modernizace stávajících krajských komunikací, které mají sloužit jako přivaděče k dálnici D-35. Na straně druhé pak zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou autobusovou dopravou, kde ÚOHS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) zrušil již proběhnuté výběrové řízení na dopravce a nyní je zabezpečována provizorně na dobu jednoho roku.
Naše řešení, to je nekompromisní zákonný postoj proti spekulantům včetně vyvlastnění pozemků a vypsání nového výběrového řízení a výběr dopravců zabezpečující veřejnou linkovou autobusovou dopravu na dalších deset let.
Jaká je vaše vize Pardubického kraje? Jak by měl vypadat, na co by se měl zaměřovat?
Jak jsem uvedl v úvodu. Naše vize rozvoje Pardubického kraje je většinově naplňována a proto jsme ji podpořili a budeme podporovat. Chceme kraj rozvíjet ve prospěch a v zájmu jeho občanů.
Já osobně podporuji vizi multimodálního dopravního uzlu Pardubice. S propojením silniční, železniční, letecké a vodní dopravy. A v této souvislosti podporujeme splavnění Labe až do Pardubic, vybudování přístavu, rozvoj letiště (zejména nákladní dopravy) a rekonstrukci železničního uzlu.
Když hovořím o rekonstrukci a modernizaci železničního uzlu v Pardubicích za téměř 5,6 mld. Kč, nesouhlasím s výstavbou lávky propojující nádraží se sídlištěm Dukla. Můj názor je ten, že když už vznikne nové páté nástupiště a bude se k němu prodlužovat stávající podchod, na místě bude veškerá potřebná technika, tak logiku by mělo protáhnout podchod ještě o pár metrů dále až na dukelskou stranu kolejiště.
S kým by, podle vás, měla KSČM na úrovni Pardubického kraje spolupracovat? A je nějaká strana, se kterou si spolupráci představit nedovedete?
Budeme spolupracovat s každým, kdo bude chtít Pardubický kraj dále rozvíjet a respektovat potřeby a zájmy jeho občanů. Zatím největší programový průnik máme s koalicí 3PK, ale shodné body v programech máme i s ANO, STAN i některými dalšími. Jak jsem již řekl, pro nás jsou rozhodující občané a jejich zájmy, a ne ideologie a nařízení ústředních orgánů (či přání různých kmotrů a vlivných sponzorů) s kým spolupracovat, a s kým ne. Samozřejmě nejsme tak naivní, aby nám unikala zaslepenost některých skupin i jedinců. My o rozumnou a rovnoprávnou spolupráci stojíme, ale na druhou stranu o nic neprosíme a neškemráme.
Psali jsme:
Jaké by měly být ambice KSČM v letošních krajských volbách? Čeho má, podle vás, strana šanci dosáhnout?
V letošních krajských volbách kandiduje 18 volebních subjektů, kde naději na krajské zastupitelské mandáty mají i subjekty v pardubickém krajském zastupitelstvu dosud nezastoupené. Proto bude pravděpodobně situace pro všechny, nejen pro KSČM, složitější.
Naší ambicí je obhájit získanou voličskou podporu a počet mandátů. Máme šanci na dosažení lepších výsledků než před čtyřmi roky.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
