Připomněli jsme si 80. výročí mnichovské dohody. Jak vidíte tuto událost? Zradili nás spojenci?
Diskusi kolem mnichovské dohody jsem sledoval v České televizi. Nikdy předtím to tak nebylo, ale cítil jsem, že se začala vést diskuse, jestli to opravdu byla zrada. Vždy jsem měl zafixováno, že to zrada byla. Nikdy jsem o tom nepochyboval. Teď se začalo diskutovat o tom, že z důvodu své nepřipravenosti ji Francie a Británie necítily jako zradu. Takže ji i někdo začal považovat za strategické vítězství. Myslím, že z našeho pohledu to byla zrada. Nedá se to jinak nazvat než dobou zrady.
Fotogalerie: - Veselice bez nacionalismu
Jaký na nás jako národ mělo vliv, že jsme se nebránili?
Pohled dnešního člověka je formován celou řadou poznání, která přišla později a která tehdejší občané Československa neznali. Pro ně to muselo být ohromné zklamání. Myslím lidi, kteří věřili v ideu Československa. Morálně jsme dostali ohromný úder z hlediska toho, co se odehrálo v Mnichově. Přetrvává v nás do dnešní doby. Cítíme to pořád jako křivdu. Dnešní liberální politika objektivizující rozhodnutí Britů a Francouzů se snaží zmírnit vnímání té zrady i toho, zda jsme se měli, či neměli bránit. Když se mobilizoval milion a čtvrt československých vojáků, tak šest set sedmdesát tisíc z nich byli Češi a Slováci. Otázka je, zda mobilizovaní Němci by byli věrní Československé republice. Z emocionálního pohledu jsme se ale měli bránit a morální újma toho nebránění a zrady s českým národem kráčí i dnes.
V širším povědomí je zrada Británie a Francie, ale málo se ví, že sousedi Československa také nebyli žádní beránci a brousili si zuby na části našeho území, třeba Polsko na Těšínsko. Vy jste navíc na Facebooku začátkem září připomněl, že například Polsko podepsalo s Německem pakt o neútočení...
Už v roce 1934 mělo Polsko dohodu s Berlínem o neútočení. Poláci byli jedni z prvních, kdo uzavíral bilaterální dohody s Němci. Bekovské Polsko bylo poměrně agresivní, to nebylo dnešní bratrské Polsko. Viděli jsme to v roce 1938 na Těšínsku, jak rychle byli schopni reagovat. O Maďarech ani nemluvě, co se týká Slovenska a vnímání křivd Triaglonské smlouvy. Maďarsko bylo rozcupované na konci Rakouska-Uherska. Byli jsme obklopeni v té době poměrně agresivními sousedy. Československo bylo výspou západní demokracie, o to víc byla zrada Anglie a Francie hlubší.
Psali jsme:
U nás se v poslední době hodně debatovalo o kauze sirotci ze Sýrie, i vy jste se k tomu vyjadřoval. Jak byste tohle téma shrnul?
Byla to pseudodebata. Nebyla to vůbec otázka českého Parlamentu. Diskuse, která se vedla v Parlamentu, byla fiktivní. Žádná konkrétní výzva nějaké vlády či OSN tady neexistovala, takže si myslím, že to byla účelová hra paní europoslankyně. Na to jsme si naběhli.
Prezident Miloš Zeman opět vzbudil rozruch, tentokrát svým vyjádřením na setkání s občany v Kojetíně, kde lidé řeší problém s nezaměstnaností a mají strach ze stěhování Romů do města. Zeman zmínil, že řešením nezaměstnanosti je nevyplácet sociální dávky těm, kteří odmítnou nabízenou práci bez závažných důvodů, a uvedl, že za minulého režimu museli Romové pracovat, jinak šli do vězení. Objevila se tvrzení, že jeho výroky zavánějí rasismem. Jak to vidíte vy?
Pan prezident jasně popsal situaci. Standardní politici se bojí tyto věci popisovat tak, jak jsou. Pak se velice složitě řeší, když nemáte pravdivý popis té věci. Tady nejsou žádní takzvaní nepřizpůsobiví. Jsou tu velmi přizpůsobiví lidé podmínkám, které se nastolují. Tradiční strany, ať je to ČSSD nebo ODS, jsou zodpovědné za tuto špatnou situaci. Politické strany, které se podílely na vytváření sociálního systému, jsou odpovědné za to, že romská minorita se chová tak, jak se chová. Nastavily vágní pravidla, spíše žádná. Nastavilo se pravidlo, že má někdo nárok a nemá žádnou povinnost. Ve chvíli, kdy jasně stanovíte určitou povinnost, ti lidé moc dobře vědí, co mají udělat, aby nepřišli o dávky. Tady má pan prezident naprostou pravdu.
Snad ještě něco na obranu té minority. Neexistuje tu zákon o podnicích sociálních služeb. To znamená, že lidé, kteří nemají žádné vzdělání a kvalifikaci, nemají v zásadě kam nastoupit do práce. Tři roky se diskutovalo o zákonu, podle něhož by obce vytvořily podniky sociálních služeb. Tam by lidem s nízkou či žádnou kvalifikací nabídli zaměstnání s odpovídající mzdou. Žádný zákon ale není. Odpovědnost za to nese majorita. Minorita – Romové – se chovají tak, jak jsme jim dovolili. Dáváme jim dávky, oni je berou jako drogu. Je to příjemné. Dostanete peníze, nemusíte jít do práce, spíte do jedenácti. Ve chvíli, kdy stát začne vyžadovat jiné mantinely, začnou se chovat podle nich.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
