Kterou celebritu byste volili v prezidentských volbách, pokud by kandidovala?Anketa
Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější období od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?
V této souvislosti se mi líbí citát, který jsem nedávno někde četl. Je od francouzského historika a filozofa Raymunda Arona, který řekl, že „všechny evropské generace od 19. století měly pocit, že prožívají zcela bezprecedentní epochu“.
Ale abych se vrátil k roku 2015. Tak ten skutečně něčím mimořádný byl. Myslím, že mnoha lidem v Evropě tento rok otevřel oči, a to v tom smyslu, že to, že žijeme v relativním blahobytu a bezpečí, není nic stálého. Rok 2015 podle mého názoru bude popisován jako rok, kdy si mnoho Evropanů uvědomilo, v jak dobrém světě žijí, a že pro to budou muset taky něco obětovat. Investovat do bezpečnostních struktur od policie, tajné služby až po armádu.
Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?
O úspěchu se dá hovořit asi těžko, ale události a jednání v posledních týdnech, které se odehrály, dávají jistou naději, že situaci postupně budeme lépe zvládat. Především se musíme zaměřit na ochranu vnější schengenské hranice. Bez toho to nepůjde. Proto podporujeme jako vláda proces vytvoření společné evropské pohraniční stráže a jsme připraveni do této organizace poslat nejen lidi, ale podpořit vše i materiálně a finančně.
V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil ze šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Prožili jsme další „antizemanovský podzim“? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?
Nesouhlasím s vámi, že média vytvářejí obraz, že každý v této zemi nenávidí Zemana. Naopak jsou vlivná média, která vytvářejí jiný obraz. Ale to není vůbec podstatné. Žijeme ve svobodné společnosti, ve které je každý kritizovatelný. A už vůbec nesouhlasím, že jsme prožili „antizemanovský podzim“. Vláda řešila problémy s migrací, s OKD, podporu investorů, ve sněmovně svádíme boje o podobu zákonů, jako jsou registr smluv, regulace hazardu nebo zákaz kouření v restauracích. Myslím, že podzim byl pro většinu obyvatel úplně o něčem jiném.
Totéž se podle mnohých ale dělo v celoevropském kontextu. Jako by se část Evropanů odklonila od dosavadních elitních politiků typu Merkelové nebo představitelů EU a přiklonila se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Je to zdravý vývoj? Jde o reakci na konkrétní situaci, nebo na dlouhodobě neutěšený stav soužití menšin v Evropě s většinou? Objevují se též názory, že ke „krajní pravici“ se kloní lidé, kterým se zdá, že je přestala hájit běžná levice. Co na to vše říci a co v té souvislosti čekat příští rok? Bude řada voleb, mluví se i konkrétně o přežití Angely Merkelové.
Opět bych si dovolil trochu polemizovat s vaším tvrzením. Například podpora paní kancléřky Merkelové sice nepatrně poklesla, ale žádný z našich politiků, nemluvě o politických stranách, nemá takovou podporu jako právě kancléřka Merkelová. Nedávno zcela suverénně opět obhájila funkci předsedkyně CDU/CSU a mě by velmi překvapilo, kdyby nevyhrála i příští parlamentní volby v Německu, které se mají konat v roce 2017. Koneckonců o tom, že migrační krize nehýbe celou evropskou společností, svědčí například i výsledky parlamentních voleb teď ve Španělsku. Žádná protimigrační a silně euroskeptická strana v nich neuspěla. Jsem přesvědčen, že tak tomu bude i u nás.
Psali jsme:
Stabilitou Evropské unie zatřásla také dluhová krize v Řecku, kdy se rozhodovalo o jeho dalším působení v eurozóně. Výsledkem je, že Řecko obdrželo překlenovací úvěr, zůstává v eurozóně, zavádí reformy. Jak hodnotit tento stav?
Jako polovičatý. Řecko nemá pouze problém s plněním rozpočtových kritérií, ale také právě například s ochranou vnější schengenské hranice. Stalo se teď takovou módou Řecko za to vše kritizovat a dodávám, že oprávněně; ale navrhovat řešení v podobě vyloučení Řecka z eurozóny a ze Schengenu je podle mého názoru krátkozraké. Co potom nastane? Přes Řecko se začne valit ještě více uprchlíků, protože jestli ten stát již dnes funguje s obtížemi, po vyloučení by se úplně rozložil. A to přece nemůže být v našem zájmu. Musíme zatnout zuby a tlačit na Řeky, aby plnili dohody, aby reformovali svoji ekonomiku a svůj stát. Z dlouhodobého hlediska to bude pro nás výhodnější, než nechat Řecko padnout zcela na kolena.
Jak moc ovlivní globální vývoj výsledky, ale i průběh a předvolební kampaň prezidentských voleb ve Spojených státech amerických? Vyhraje „normální“ kandidát, nebo třeba Donald Trump či Bernie Sanders?
O tom lze pouze spekulovat, což bych nerad. Občané Spojených států se mohou svobodně rozhodnout a zvolí si svého prezidenta.
Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje Evropy v roce 2016? Poradíme si s migrační krizí, nebo se nakonec staneme obětí džihádu a evropská civilizace nastoupí cestu k postupnému zániku a spácháme sebevraždu, jak varují někteří analytici?
Jsem přesvědčen, že to zvládneme. Nemáme vlastně ani jinou možnost. Pokud chceme žít jako dosud, a jsem pevně přesvědčen, že to naprostá většina Evropanů chce, tak se se všemi problémy a hrozbami vypořádáme. Záleží pouze na nás. Já v této souvislosti vždy upozorňuji na problém s porodností. Pokud budeme pokračovat v trendu, že rodiny budou mít jedno, maximálně dvě děti, no tak nás nesmí překvapit, že sem najednou začnou přicházet jiní lidé, kteří těch dětí mají více. Musíme se opět naučit mít v rodinách více dětí, více přispívat na bezpečnost, více obhajovat naše hodnoty a náš životní styl. Svobodu, toleranci, úctu ke každému jednotlivci, rovnost před zákonem a takto bych mohl pokračovat.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2015
Kdo se stal z vašeho pohledu nejvýraznější figurou české politické scény a proč? Do jaké míry splnili očekávání, anebo naopak zklamali prezident Miloš Zeman, Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka, Miroslav Kalousek?
Nechci hodnotit jednotlivé politiky, to mi nepřísluší. Jejich zhodnocení musejí učinit jejich voliči, spolustraníci nebo oni sami.
Kdo na politické scéně příští rok posílí, kdo propadne? Ať už díky krajským volbám nebo případným otřesům ve vládní koalici či vývoji ve světě? Babiš, ČSSD, komunisté a radikální levice, protievropská a protiimigrační pravice, proevropská pravice, někdo jiný…?
O tom rozhodneme my všichni. Na podzim 2016 nás čekají krajské volby. Já osobně se budu maximálně snažit o to, aby v nich uspěla KDU-ČSL. Máme dobrý a realistický program, nebojíme se pojmenovávat problémy, např. v oblasti migrace. I když to mediálně mnohdy nevypadá, jsme těmi, kteří silně spoluurčují rozumný vládní přístup k tomuto problému. Na vládní úrovni jsme dokázali prosadit již většinu z našich volebních priorit. Nabízíme nové i osvědčené tváře. Doufám, že to naši voliči a potenciální voliči ocení.
Nejmenovaní politici a publicisté nás straší, že nám, Čechům, hrozí ztráta svobody. Prstem ukazují zejména na Andreje Babiše. Přiblíží se příští rok cosi takového?
Svobodu a víru můžeme každý z nás ztratit akorát sám v sobě. Jiná ztráta svobody v naší zemi aktuálně nehrozí.
Čas od času padne termín „válka“. Ať už světová, nebo lokální. Slýchali jsme, že Rusko může napadnout Pobaltí. Amerika Rusko. Čína Ameriku. Amerika Čínu. Írán Izrael. Izrael Írán… Přiblíží se na základě dějů příštího roku něco z toho?
Všechny vámi uvedené příklady považuji za velmi nepravděpodobné. Spíše bude docházet k lokálním konfliktům, a to především v oblasti Blízkého východu. Situace v Sýrii se bude dramatizovat, rovněž situace v některých oblastech Afriky nebude klidná. To vše nás bude nutit, abychom více peněz vynakládali na naši obranu a vnitřní bezpečnost.
Jaký byl rok 2015 na ministerstvu zemědělství? Které zásadní okamžiky byste chtěl připomenout?
Rok 2015 byl pro nás, zemědělce, rokem plným změn a novinek. Naplno začalo nové období Společné zemědělské politiky i s pozměněnými pravidly. Mezi nově zavedené podpory patří platba pro mladé zemědělce, jejímž cílem je podpořit mladé lidi, aby pro ně zemědělství bylo perspektivním oborem. Mladí sedláci do 40 let si připsali 885 korun na hektar, je třeba ale dodat, že platba se vyplácí do výměry 90 hektarů. Další dotaci mohli nově získat zemědělci na ozelenění neboli postupy příznivé pro klima a životní prostředí, tzv. greening. Sazba na něj dosáhla 1 943 korun na hektar.
Rok 2015 také výrazně ovlivnilo počasí. Dlouhotrvající sucho se podepsalo na úrodě některých plodin. Živočišnou výrobu zase ovlivnil celoevropský propad cen mléka a vepřového. Na obě tyto negativní události jsme zareagovali a připravili opatření, která zmírňují dopady na naše zemědělství. Kvůli suchu a hlavně o možnostech náhrady za ztráty jsme jednali se všemi nevládními organizacemi, ať už to byli pěstitelé brambor, chmele, ovoce či zeleniny. Teď právě rozhodujeme o způsobu a přesné výši náhrad. Musíme prověřit škody u každého zemědělce, jestli ekonomická újma na plodině byla vyšší než 30 %. Škody zatím nejsou uzavřené, některé se mohou projevit i později, také proto zatím neznáme celkovou výši náhrad. Počítám, že konečný výsledek bude sečten v prvním čtvrtletí 2016.
Nízké výkupní ceny mléka a vepřového v celé Evropě zasáhly i naše chovatele. Kvůli tomu jsme navýšili na příští dva roky částku, kterou rozdělíme v prvním kole příjmu žádostí v Programu rozvoje venkova (PRV), o dvě miliardy korun. Celkem bude v prvním kole rozděleno 7,46 miliardy korun a nejvíce dostanou právě chovatelé skotu, drůbeže a prasat. Živočišnou výrobu považuji za klíčovou pro udržení pracovních míst a rozvoj venkova. Kromě podpor z PRV můžeme jako mimořádnou podporu producentům mléka a chovatelům prasnic vyplatit v nejbližších měsících 604 milionů korun. Dále máme přichystány programy podpory kvalitního mléka a národní programy na zajištění dobrých životních podmínek zvířat, konkrétně pro chovy prasat a dojného skotu. Na tyto programy letos půjde přibližně miliarda korun.
Prosadili jsme zvýšení příspěvku ze státního rozpočtu do PRV z 25 % na 35 %. Dotace tak budou do roku 2020 oproti původnímu plánu vyšší o 13 miliard korun. Celkem dostanou na rozvoj své činnosti zemědělci, potravináři a lesníci z PRV 2014–2020 přibližně 97 miliard korun.
K dobrým zprávám patří, že se nám podařilo získat více peněz na citlivé komodity a na přechodnou vnitrostátní podporu. Celkem je to téměř 4,5 miliardy korun, které pomohou zlepšit postavení našich zemědělců ve srovnání s EU i se světem. V roce 2015 se rozšířil seznam podporovaných odvětví. Nově tak na podporu mohli dosáhnout i pěstitelé ovoce, zeleniny a bílkovinných plodin. Na samotné citlivé komodity se podpora prostřednictvím dobrovolné podpory vázané na produkci zvýšila. Zatímco v roce 2014 dosahovala přibližně 1,5 miliardy korun, loni hraničila s částkou 3,5 miliardy korun. První výplaty těchto podpor dostanou zemědělci od poloviny ledna 2016.
A dobrou zprávou také je, že se ministerstvu a jemu podřízeným organizacím podařilo ušetřit v posledních dvou letech 1,34 miliardy korun. Snížily se hlavně platby za IT a právní služby, dále provozní a marketingové výdaje. Snažíme se ušetřit ve všech organizacích spadajících do jeho gesce. K tomu pomohly i centralizované nákupy energií nebo elektronické aukce. Například v elektronické aukci na pojištění aut se nám podařilo snížit cenu o 38 procent. Celkově jsme ušetřili více než miliardu korun z peněz daňových poplatníků, a to považuji za úspěch.
Je zde ještě mnoho dalších věcí, které zmíním už jenom okrajově. Vláda schválila náš návrh, aby se část spotřební daně z pohonných hmot vrátila i zemědělcům podnikajícím v živočišné výrobě, zatímco dosud se to týkalo jen rostlinné výroby. Návrh musí ještě projednat Evropská unie. Devět nových programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu pomáhá zajistit rozvoj podnikání zemědělců i potravinářů a také oblasti lesního hospodářství. Zaměřili jsme se i na sociální zemědělství, tedy zaměstnávání lidí, kteří jsou zdravotně nebo sociálně znevýhodněni.
Mohu konstatovat, že rok 2015 byl nabitý událostmi, které velmi ovlivnily činnost zemědělců ať už z pozitivního či negativního pohledu. Mnoho z nich přitom ovlivní i následující léta.
Co byste popřál našim čtenářům do nového roku?
Čtenářům ParlamentníchListů.cz přeji vše dobré, mnoho zdraví, štěstí, Božího požehnání, ať mají radost z maličkostí. A taky trochu více tolerance a pochopení vůči utrpení jiných lidí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
