Něco tady nehraje. Odborník o tom, kdo stál v zákulisí puče v Turecku, a o roli Erdogana, USA a Ruska. Takový to prý bude mít dopad na uprchlickou vlnu do Evropy

19.07.2016 4:44

ROZHOVOR Bývalý diplomat, spolupracovník Tomia Okamury a místopředseda hnutí Svoboda a přímá demokracie ve Středočeském kraji Jiří Kobza říká, že nad vývojem „puče“ se i následné dny objevuje spousta otazníků, které zpochybňují oficiální verzi Erdoganovy vlády. „Turecká armáda byla vždy nositelem sekulárního dědictví Atatürka a určitě Erdoganův sen vzkříšení ottomanského impéria (kde on bude pašou) nepodporovala. Je jasné, že bez islamizace armády nemohl Erdogan ve své cestě k vybudování regionálního hegemona pokračovat,“ řekl Kobza.

Něco tady nehraje. Odborník o tom, kdo stál v zákulisí puče v Turecku, a o roli Erdogana, USA a Ruska. Takový to prý bude mít dopad na uprchlickou vlnu do Evropy
Foto: hns
Popisek: Pokus o puč v Turecku, ilustrační koláž

Anketa

Co by měli Američané udělat s jadernými zbraněmi, které mají v Turecku?

hlasovalo: 4882 lidí

Jednoduchá, ale současně složitá otázka. Co se v Turecku vlastně stalo? Objevují se spekulace, že šlo o vládou zinscenovanou záležitost, jiná, že v puči měly prsty USA kvůli sbližování Turecka s Ruskem… Co si o tom myslíte vy?

Nad vývojem „puče“ i následné dny se objevuje spousta otazníků, které zpochybňují oficiální verzi Erdoganovy vlády. Když si uvědomíme, jak obrovskou a zkušenou armádu Turecko má (měli v sousedství válku Irák – Írán, posledních 50 let bojují s Kurdy, v současnosti syrská a irácká válka a další nekonečná řada místních střetů), těžko uvěřit, že by turečtí generálové dokázali pokus o převrat takhle zpackat. Navíc zkušeností s vojenskými převraty mají v samotném Turecku dostatek.

Turecká armáda byla vždy nositelem sekulárního dědictví Atatürka a určitě Erdoganův sen vzkříšení ottomanského impéria (kde on bude pašou) nepodporovala. Je jasné, že bez islamizace armády nemohl Erdogan ve své cestě k vybudování regionálního hegemona pokračovat. Další otázkou je, kde se vzal seznam 2 734 soudců, které zbavil taláru hned druhý den po puči. Soudci obvykle s armádou nemají moc společného, takže nutnost islamizace a ovládnutí justice nově jmenovanými loajálními soudci se jeví jako velice pravděpodobné vysvětlení a potvrzení, že ve skutečnosti šlo o neumělou šarádu.

Anketa

Kdybyste byli občany USA, kdo by měl váš hlas v prezidentských volbách?

hlasovalo: 10817 lidí

USA tradičně řeší „neposlušné“ diktátory a režimy v oblasti vyprovokováním a podporou místních islámských radikálů. To se stalo například v Afghánistánu, kdy proti Nadžibuláhovu režimu byl vytvořen a vyzbrojen Tálibán, totéž se stalo v Íránu, když se šáh začal sbližovat se SSSR, povstání šíitů v Iráku proti Saddámovi, podpora „umírněných islamistů“ v Sýrii, předtím v Libyi a v Egyptě. Toto v Turecku postrádám. Navíc USA se s Tureckem potřebují navzájem – například už jenom kvůli náhradním dílům pro turecké letectvo. Takže považuji tuto událost za vnitřní politický boj Turecka.

Jaký bude mít puč dopad na vztahy s USA? Turecko tvrdí, že za pučem stojí v USA žijící klerik Fetullah Gulen, a požaduje jeho vydání. Turecký premiér Binali Yildirim totiž uvedl, že „každá země, která chrání Fethullaha Gülena, bude pro Turecko nepřítelem“. Rovněž je zajímavé, že turecká vláda paralyzovala vojenskou základnu Incirlik, kterou využívají i Američané…

Totalitní režimy potřebují vnějšího nepřítele, aby se mohly vypořádat s vnitřní opozicí. Když není k dispozici, je nutné jej vytvořit, přinejmenším imaginárně, pro vnitřní PR vlády. Stále jsem ochoten věřit v sekulární podstatu dosavadní turecké armády, a tak ideu, že by za pučem stál exilový klerik (jako tomu bylo napříkld v Íránu, ale tam veškeré kroky schvaloval osobně Jimmy Carter, kongresová knihovna je k tomu zajímavý zdroj informací), nepovažuji v tomto případě za realistickou.

Otázka vypnutí elektřiny pro základnu je spíše pro vojenského odborníka, na mne, lajka, to dělá dojem jako preventivní opatření, aby náhodou někoho nenapadlo poslat bombardér na hotel, kde trávil „dovolenou“ Erdogan.

Jaký dopad bude mít podle vás celá záležitost na vztahy s Ruskem? Bude oteplení vztahů s Ruskem stálejší záležitostí?

Ani Erdogan nemůže bojovat na všech frontách současně, potřebuje klid na hranicích a vyřešení ruských sankcí, které poškozují turecké hospodářství. Myslím, že to, co bude následovat, můžeme označit jako opatrné sbližování.

A jaký vliv to bude mít na vztah s EU a na dohodu o imigraci? Erdogan zahájil tažení proti soudcům a opozici. Nezhorší porušování lidských práv vztah Turecka a EU? Není to příležitost, jak hledat vlastní evropské řešení migrační krize bez Turecka?

Tady EU tahá za kratší konec.Totální nekoncepčnost až bezradnost Evropské komise v řešení migrační krize, její zbabělost sáhnout k tvrdým, ale účinným opatřením z celé EU dělá snadný objekt vydírání. Události v Turecku ještě zvýší míru chaosu v otázce migrantů. Všimli jste si, jak lidskoprávní neziskovky, agentury a aktivisté mlčí a nejsou vidět? Cožpak otázka brutálního porušování lidských práv v Turecku nikoho nezajímá? Osobně si myslím, že ještě nedostaly instrukce od svých zahraničních sponzorů, jak reagovat.

Vlastní řešení měla Evropa hledat už před dvěma roky, mohlo být daleko méně mrtvých migrantů a v Evropě mohlo být bezpečněji. Teď turecké události ukazují neschopnost Evropské komise v celé nahotě. Evropa namísto toto, aby začala budovat obrannou linii, zase jenom žvaní. Stejně jako naše vláda. Pro Českou republiku nyní začala být otázka ochrany vlastních hranic ještě důležitější. Dá se říci, že turecké události zastihly naši vládu i to, co zbylo z naší armády, se spuštěnými kalhotami. Stejně jako v Evropské komisi, tak ani v naší vládě nevidím politickou vůli situaci rázně a účinně řešit.

Hovořilo se o tom, že turecká společnost je rozpolcená na „prozápadní“ městské obyvatelstvo a islámský „venkov“ a zbytek Turecka. Hynek Kmoníček napsal v nadsázce, že reakce veřejnosti ukazují, že sekulární část Turků asi odjela na dovolenou…

Projel jsem Turecko z východu na západ několikrát a mohu potvrdit, že východní Anatolie a oblasti západně od Ankary jsou velmi rozdílné.Východ je zdánlivě daleko islámštější než Západ, kde je jistá sekularizace dána nutností poskytnout západním turistům pocit svobody. Osobně bych ale na sekulární většinu obyvatelstva nesázel.

Nevyužije současnou situaci Erdogan k dokonání „převratu“ attatürkovské republiky v islámskou Osmanskou říši?

No, vždyť to právě probíhá.

A nemůže dojít k „diplomatické revoluci“? Odpoutání se Turecka od USA a Evropy?

I místní hegemon potřebuje dobré vztahy se silnými hráči. Myslím, že to Turecko bude hrát na všechny tři strany: USA, Rusko, Írán.

Do jaké míry potřebuje USA Turecko a naopak?

Je jasné, že turecká základna je důležitý bod v americkém tažení proti Rusku, a předpokládám, že Američané udělají, co budou moci, aby si ji udrželi. Turci této okolnosti jistě obratně využijí, zase mají delší konec.

Posílí, či oslabí celá věc Turecko?

Vzhledem k předpokládané likvidaci opozice Turecko bude sjednoceno pod jednotným velením a kontrolou z mešit. Takže pokud poslušná říše pod jedním diktátorem a velikou poslušnou armádou vydrží, bude to mít samozřejmě za následek jednak, že se Turecko jednoznačně odpojí od EU a bezpochyby přijde na přetřes, jaký význam má turecké členství v NATO.

Mgr. Jiří Kobza, narozen 1955 v Praze, vystudoval Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity, obor geologie, poté dva roky postgraduál na VŠE, obor zahraniční obchod. Pracoval 12 let v PZO Strojexport v oddělení vývozu geologických prací na Středním východě. Pracoval v Jemenu a Egyptě, vedl pobočky Strojexportu pro geologické projekty v Jordánsku a v Íránu. Po návratu do ČR pracoval pro české pobočky zahraničních firem a podnikal. Od roku 2000 do 2004 pracoval jako diplomat (nejprve obchodní rada, později jako chargé d´affaires) na velvyslanectví ČR v Teheránu. Po ukončení diplomatické mise v Íránu ještě další tři roky podnikal, pak se přesunul do ČR, kde zřídil menší obchodní firmu v oboru vína, kde podniká dosud. Ovládá angličtinu, němčinu, ruštinu, italštinu, perštinu.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šunka za 30? Dělník má za 10 a stydí se. Farmářské trhy... Brambory, to je takhle. Zemědělec po zánětu srdce „zavřel krám“ a promlouvá

7:41 Šunka za 30? Dělník má za 10 a stydí se. Farmářské trhy... Brambory, to je takhle. Zemědělec po zánětu srdce „zavřel krám“ a promlouvá

Začal farmařit v malém a koketovat s ANO. Nevyšlo to. Především kvůli lidem. Ukázka toho, proč se ml…