V Evropském parlamentu působíte již od roku 2009, co považujete za svůj největší úspěch?
Člověk má vždycky pocit, že největší úspěch byl ten poslední, a tím je právě přijatá novela evropského potravinového práva. Z pozice stínového zpravodaje S&D se mi podařilo prosadit například, že data o pesticidech, barvivech, potravinářských aditivech, GMO nebo nových potravinách už se nebudou nesmyslně utajovat, že studie, které prokazují škodlivé účinky, se nebudou moci dál zametat pod koberec. Pro posuzování se bude více používat nezávislá věda a povolovací proces bude auditován a kontrolován. Jakmile novela vstoupí v platnost, významně zvýší bezpečnost potravin, ochranu životního prostředí a zejména veřejného zdraví. Mimochodem tento návrh byl přijat Parlamentem i přesto, že probyznysová lidovecká zpravodajka od něj odstoupila, takže je to i úspěch politický.
Pokud by byly volby úspěšné a Vy jste byl zvolen již potřetí za sebou, jaké budou Vaše hlavní cíle pro následující období?
Už léta se zabývám především věcmi, které nás zabíjejí. Například na rakovinu umírá téměř milión a půl Evropanů ročně, nárůstají počty úmrtí na cukrovku, degenerativní choroby jako artróza a autoimunitní poruchy jako artritida nebo různé alergie. A všechny tyhle nemoci postihují čím dál víc i mladé lidi a děti. Roste počet neurodegenerativních onemocnění jako Parkinsonova nebo Alzheimerova nemoc. Roste počet neplodných lidí, zejména mužů. Není pochyb, že znečištění našeho životního prostředí a potravního řetězce pesticidy a dalšími nebezpečnými látkami je jednou z příčin. Takže chci prosadit vznik a důsledné uplatňování strategie pro životní prostředí bez jedů a silnou strategii proti rezistenci na antibiotika.
Samozřejmě nás dohánějí důsledky změny klimatu. Sucho a stav půdy začíná negativně ovlivňovat dostupnost kvalitních potravin. Doprovodné jevy klimatické změny, jako záplavy, silný vítr, vedra nebo požáry začínají ohrožovat naši infrastrukturu i životy. Musíme vypracovat a prosadit silnou politiku adaptace na klimatickou změnu, která bude řešit komplexní rekonstrukci krajiny, příznivou strukturu zemědělství, posílení potravinové soběstačnosti, dostatek vody v krajině a samozřejmě také potenciální riziko klimatické migrace.
Do voleb půjdete z pozice lídra, co plánujete změnit ve Vaší předvolební snaze znovu získat podporu od voličů?
Pravice více chrání byznys a ekonomické zisky, levice více volá po ochraně lidského zdraví, životního prostředí a zodpovědnosti. To je prostá skutečnost. Jen jsme to kvůli tě vší politické korektnosti přestali říkat nahlas. Přitom je to zjevné pomalu při každém hlasování. Chceme, aby se rychleji vyrovnávaly podmínky v Unii ve všech oblastech. Chceme evropskou minimální mzdu i evropské standardy zdravotní péče. Chceme, aby zisky, které se vytvoří v regionu a na kontinentě, taky v tom regionu a na tom kontinentě přinášely prospěch lidem. Pravice to všechno odmítá s poukazem na svobodu podnikání a výmluvami na zájmy firem. Jenže jestli nechceme, aby lidi byli chudí i když pracují, tak už musíme začít pojmenovávat příčiny a ne nechat pořád někoho plkat nesmysly o projídání sociálním státem. Ekonomicky silná, rozvinutá společnost se přece musí postarat o to, aby na společném bohatství měl každý férový podíl a ne dovolit, aby všechno sežraly banky, firmy nebo spekulanti.
Z jakého důvodu je podle Vás v České republice již tradičně velmi malá volební účast ve volbách do Evropského parlamentu?
Je to skoro stejný příběh jako ve Velké Británii. Tam konzervativní pravice taky místo řešení problémů doma vymýšlela ochranu před zlou Unií tak dlouho, až svou zemi dovedli do průšvihu s brexitem. U nás to byla ODS a její exponenti, kdo postupně přesvědčili velkou část veřejnosti, že EU je špatná. Teď si samozřejmě hrají na konstruktivní kritiky a o opuštění EU nechtějí ani slyšet. To ale nic nezmění na tom, že do tohohle svrabu nás dostali oni a média, která tu jejich hru hrála. A to roztočilo spirálu populismu, kde se každý předháněl v plivání na Unii, protože se bál říkat věci jak jsou. Teď se to začíná konečně měnit. Snad to přinese i zlepšení volební účasti.
Kdo je podle Vás naším nejaktivnějším europoslancem a proč?
Mě nějaké ty čárky, nebo chcete-li kvantitativní kritéria moc nezajímají. Spíš jsem rád, že jsem se několikrát dostal do užšího výběru MEP Awards, o čemž rozhoduje porota složená z lidí, kteří zblízka sledují naši práci. Taky docela zahřálo když mne v polovině mandátu v září 2016 nezávislý server VoteWatch vyhodnotil spolu s Petrem Ježkem jako nejvlivnějšího Českého europoslance, a zařadil do první desítky nejvlivnějších europoslanců v oblasti životního prostředí.
Na twitteru jste prohlásil, že: „Největším limitujícím faktorem naší civilizace je životní prostředí. Hrozí, že přijdeme o funkčnost antibiotik, zhroutí se zemědělství, protože nám přestane fungovat půda a uschneme. Musíme si uvědomit, čemu jsme vystaveni a pozvednout tato témata." Je tento Váš názor v EP ojedinělý? Kde hledáte oporu mezi ostatními europoslanci?
Není. Ty problémy jsou už dnes zřejmé. Podporu není třeba hledat, Evropský parlament si situaci většinově uvědomuje. Horší je situace u nás doma, a to i mezi politickou reprezentací. Zatímco v západních metropolích kvůli těmto problémům demonstrují desítky tisíc lidí, zatímco Česká společnost si ty problémy připouští jen pomalu a nerada. Ani se nedivím, Václav Klaus a další popírači klimatické změny tady napáchali hrozné škody. Dneska už nás ty problémy drží pod krkem a lidi to začínají vidět a zajímat se, takže věřím, že se to zlepší.
Jsou v souvislosti s funkčností antibiotik a s jejich nadměrným užíváním již nějaké konkrétní výstupy?
V minulém roce jsme se v EU shodli na nových pravidlech, která výrazně omezí používání antibiotik v hospodářských chovech, což považuji vůbec za nejnebezpečnější. Antibiotika se nebudou moci používat preventivně, bude možné vymezit antibiotika, která budou určena pouze pro lidskou spotřebu a v neposlední řadě se budou evropské standardy aplikovat i na dovezené potraviny ze třetích zemí, kde je například stále možné jimi stimulovat růst. Byl jsem také jedním z autorů rezoluce, která má zlepšit životní podmínky v chovech kuřat, a tak přispět ke snížení používání antimikrobiálních látek. V hlavě mám ale spoustu dalších opatření, které musíme urychleně přijmout. Stále nám chybí legislativa, která by řešila odpad z výroby antibiotik. Chybí pobídky pro evropské firmy, aby investovaly do výzkumu a uvádění nových antibiotik na trh. Bez silné unijní strategie, se z rezistence bakterií na antibiotika stane do třiceti let největší zabiják. Pokud přijdeme o antibiotika, tak to naši medicínu pošle o sto let zpátky.
Jaký je Váš názor na dvojí kvalitu potravin?
Je to šizení zákazníka a neférové jednání, které musí být postaveno mimo zákon. Složení výrobku si přečíst lze, to jistě, ale ve stejném obalu by měl být výrobek se stejným složením, který tam zákazník očekává. Jednotný trh musí především sloužit spotřebitelům. ČSSD tohle téma přinesla do Evropského parlamentu v roce 2011 a budeme s tím bojovat dokud nebude přijata veškerá potřebná legislativa.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
