Nemám iluzi, že Ukrajině pomohly naše zastaralé zbraně, myslí si podplukovník ve výslužbě

29.04.2022 19:12 | Rozhovor

„Rusko neopustí Ukrajinu dříve, dokud nebude schopné demonstrovat a prokázat svoje vítězství, ať už bude jakékoli,“ myslí si vojenský expert Trikolory Vojtěch Kaprál, který se v minulosti účastnil několika zahraničních operací a je podplukovník Speciálních sil Armády ČR ve výslužbě. „Nemám iluzi o tom, že Ukrajině nějak zásadně pomohly naše zastaralé zbraně zaslané českou vládou. S nimi sice lze zabíjet, ale nelze s nimi úspěšně bojovat proti silám Ruské federace. Zásadní pomoc ze Západu má podobu dodávek moderních protipancéřových a protiletadlových prostředků dodávaných Velkou Británií a USA,“ myslí si Kaprál.

Nemám iluzi, že Ukrajině pomohly naše zastaralé zbraně, myslí si podplukovník ve výslužbě
Foto: Archiv VK
Popisek: Vojtěch Kaprál, účastník několika zahraničních operací a podplukovník Speciálních sil Armády ČR ve výslužbě

Rusko změnilo strategii války, když přeskupilo své jednotky a soustředilo se na okupaci východu Ukrajiny. O čem to podle vás svědčí? 

Nepochybně Ruská federace očekávala snadnější postup svých sil na Ukrajině. Řekněme si otevřeně, zde došlo mimo jiné i k selhání zpravodajských služeb. V prvních hodinách a dnech operace se nepodařilo obsadit a udržet některé důležité body. Taktika boje ukrajinských sil, zvláště v obydlených oblastech s účinnými protipancéřovými a protiletadlovými prostředky poskytnutými Západem, byla velmi účinná.

A teď k vaší otázce. Řekl bych, že to svědčí o tom, že Ruská federace se soustřeďuje na další strategický cíl – ať už zcela naplnila předchozí cíle, nebo ne – a to obsadit východ Ukrajiny. O to přece, dle vyjádření představitelů Ruské federace, v této válce jde. Zdá se, že pro Ruskou federaci už není efektivní vysilovat se na dalších částech ukrajinského území.

Podle některých komentátorů je tato změna strategie důkazem toho, že Rusko přecenilo své síly a vzdalo svůj původní plán na dobytí celé Ukrajiny. Vidíte to stejně i vy? 

Nemyslím si, že původním záměrem Ruské federace bylo „dobytí“ celé území Ukrajiny. Co to znamená? Možná skutečně šlo Rusku o to, aby svrhla ukrajinskou vládu, aby odstranila současného prezidenta Ukrajiny, ale jak vidíme, to se nenaplnilo.

Čím je to podle vás způsobeno? Odhodlaností ukrajinských obránců? Dobře zvolenou vojenskou taktikou? Nebo jde o důsledek vojenské pomoci ze Západu? 

Vojenská pomoc ze Západu zde hraje jednu z klíčových rolí. Ale nemám iluzi o tom, že Ukrajině nějak zásadně pomohly naše zastaralé zbraně zaslané českou vládou. S nimi sice lze zabíjet, ale nelze s nimi úspěšně bojovat proti silám Ruské federace. Zásadní pomoc ze Západu má podobu dodávek moderních protipancéřových a protiletadlových prostředků dodávaných Velkou Británií a USA. Nepochybně se ku prospěchu ukrajinských sil připočítává i jejich zkušenost z osmi let trvajícího válečného konfliktu na Donbase.

Jak moc významně se podle vás podílí Západ na dodávkách zbraní pro Ukrajinu? Jednotliví ministři či premiéři se omezují pouze na finanční vyjádření, ale laik si za tím nedokáže představit nic konkrétního. 

Zde můžeme spekulovat, neboť tyto informace nejsou naší vládou z pochopitelných důvodů uváděny zcela přesně nebo jsou dokonce utajované. Nemyslím si však, že zbraně dodané Českou republikou jakkoli zásadně pomohly ukrajinským silám v obraně jejich území. Z veřejně dostupných zdrojů víme, že se jednalo o ruční palné zbraně typu Pi vz. 82, Sa vz. 58 a UKL vz. 59. Zbraní podobného typu musí být na Ukrajině po rozpadu SSSR víc než dost. Pokud se jedná o obrněnou techniku, tedy několik tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty BVP-1, kterou jsme Ukrajincům poskytli, tak ani tato technika nemůže mít zásadní vliv na vývoj situace. Jedná se o techniku vyrobenou před rokem 1989, u které neproběhla modernizace zbraňových systémů.

Podle analytiků je možné teď očekávat, že Rusko zintenzivní boje na východě Ukrajiny. Na co se podle vás teď máme připravit? 

Podle dostupných informací se jeví jako další vojenský cíl východní část Ukrajiny, zejména oblasti Doněcka a Luhanska. Zároveň je ve hře i obklíčení části ukrajinských sil dislokovaných na Donbase ze severu a z jihu. Otázkou zůstává, jestli Ruská federace na Ukrajině disponuje dostatkem sil a prostředků pro tento manévr.

Dá se již teď odhadnout nějaký výsledek války na Ukrajině? Je nevyhnutelné, že se Moskvě podaří dobýt nejen Krym, ale i Donbas i Luhansko a definitivně je přičlenit k Rusku? 

Bohužel se domnívám a odhadoval bych, že Rusko neopustí Ukrajinu dříve, dokud nebude schopné demonstrovat a prokázat svoje vítězství, ať už bude jakékoli. Bez transparentně úspěšných výsledků ruská vojska nebudou z území Ukrajiny stažena. Domnívám se, že Moskvě jde o odříznutí Ukrajiny od Černého moře, což už se zčásti Ruské federaci podařilo, a o obsazení celé Doněcké a Luhanské oblasti, které zčásti ovládají ukrajinské síly. Není známo, jestli dojde u těchto republik k přičlenění k Ruské federaci. Vsadil bych se, že ano.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Karel Výborný

Mgr. Petr Gazdík byl položen dotaz

Jste snad jediný politik, co se o případ od začátku zajímá

Nová Sněmovna by měla opět zřídit vyšetřovací komisi k Bečvě. Ne aby zasahovala do vyšetřování, ale aby zajistila, že nebude ovlivňováno politicky,“ řekl Petr Gazdík. Ptám se Vás, jaké kompetence k tomu něco zjišťovat a zajišťovat sněmovna má? A kdo myslíte, že má z politiků zájem vyšetřování ovlivn...



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Prdlajs, Hřibe. Chlast a ohrožení: Hlavní nádraží stále romské, a to není vše

14:54 Prdlajs, Hřibe. Chlast a ohrožení: Hlavní nádraží stále romské, a to není vše

Konec problémů s těžkými podmínkami ukrajinských Romů na hlavním nádraží v Praze? Kdepak. Parlamentn…