U sousedů poprvé vyhrála Svobodná strana Rakouska. Někteří čeští „demokraté“ a komentátoři médií hlavního proudu se děsí. Jsou takové obavy oprávněné?

Vyděšenost není program. Stranu svobodných je nutné poměřovat programem a dosavadními zkušenostmi. Předsedové lidovců a sociálních demokratů, kteří skončili na druhém a třetím místě, uznali jejich vítězství a vyjádřili se pro jejich právo zahájit jednání o sestavení vlády. Vyslovili se také pro to, aby vítězná strana obsadila funkci předsedy parlamentu. Není to psané pravidlo, ale tradice.

Žádný ostrý sanitární kordon tedy uvnitř rakouské politiky nevzniká, a tím spíše bychom jej neměli vytvářet jako sousedé. S Rakouskem spolupracujeme v EU, ale třeba i ve Slavkovském formátu (Česko, Slovensko, Rakousko). Od roku 2018 i na úrovni předsedů parlamentů. Bylo by chybou zrušit to jen proto, že se nám nelíbí vítěz voleb.

Nemají Rakušané stále migračně nejasného tápání Evropy a neustálého dotování, přestože jsou na rozdíl od těchto zemí neutrální, Ukrajiny penězi a zbraněmi, již dost jako voliči na Slovensku či v Maďarsku?