Prospělo podle vás Slovenské televizi a Slovenskému rozhlasu spojení do společné organizace? Doporučil, nebo nedoporučil byste to i České republice a proč?

Spojení rozhlasu a televize jako médií veřejné služby není novinka a funguje ve více zemích. Necítím se až tak kompetentní na vaši otázku odpovědět. Mohu jenom vyslovit  názor jako „konzument“ rozhlasových a televizních pořadů. Nezpozoroval jsem negativní směřování této nově vzniklé instituce. Navíc se domnívám, že při návrhu spojit Slovenský rozhlas a Slovenskou televizi mohly kromě ekonomických – a přesněji finančních – důvodů hrát svoji roli i synergické záměry. V současnosti například rozhlas i televize si navzájem odkazují své diváky či posluchače na pořady toho druhého.

V našich médiích dost často probíhají komentáře a debaty, které jsou poměrně jednostranné. Zavládá tu určitá „politická korektnost“, že se nehovoří o některých problémech nebo se bagatelizují a jede se „klasický mainstream“. Zpravodajství by přece mělo být vyvážené a objektivní a prostor by měl být dán oběma stranám...

V otázce jste uvedl slovní spojení jako „politická korektnost“ a „klasický meinstream“, tedy „klasické mínění“, ale ve vašem podání je vnímám jako určité negativum nebo nedostatek žurnalistické praxe. Podle mého názoru právě „politická korektnost“ a „klasický meinstream“ jsou dvě věci, které by měly být zásadním obsahem objektivních médií. Přijali bychom raději „politickou nekorektnost“ nebo „neklasický meinstream“? Nechci poučovat, ale názory  vytvářející média, periodika, tedy noviny, ale i časopisy, jsou charakteristické tím, že přinášejí aktuální, seriózní a precizní zpravodajství, jako je pravdivé a objektivní hodnocení. Proto se nazývá meinstreamové, tedy  „patřící k hlavnímu proudu“, tvořící mínění většiny lidí.

Podstatné je, aby novinář dovedl rozlišit, co je progresivní a co zpátečnické, co je komerční a zištné a co nezištné, co je spravedlivé a co nespravedlivé, co je mravné a co nemravné, co je hodnotné a co bez hodnoty. Při hodnocení jde o pravdivost a přesnost a objektivnost a vyváženost. Při vytváření mínění nestačí jenom názor. Názory musejí být podložené a přesvědčivé, tedy přesvědčivě prezentované. Vyváženost znamená, aby se dalo slovo všem zainteresovaným stranám v události nebo v popisovaném příběhu. Samozřejmě jednostrannost a nedání možnosti všem se vyjádřit je nesprávné, neetické a neprofesionální. V tom je třeba s vámi souhlasit.