Podle v týdnu zveřejněných dat ČNB, nemusela centrální banka v říjnu ve prospěch koruny v podstatě téměř vůbec intervenovat. Objem uzavřených obchodů ČNB nedosáhl ani 80 milionů eur, takže koruně se dařilo i bez přímé pomoci centrální banky. Čím si tuto skutečnost vysvětlit?

To je jenom dobře, ČNB se tak daří držet její cíl ohledně poměrně silného kurzu koruny bez větší námahy. Má to podle mého odhadu dva důvody.

Prvním důvodem je jev, který se poměrně často objevuje ve zdravé a dobře komunikované monetární politice, neboli je to vlastně jakási pochvala finančního trhu pro ČNB za její transparentnost: Když centrální banka své záměry a svou monetární politiku dostatečně transparentně komunikuje, spekulanti přestanou tlačit proti ní, protože se prostě sžijí s tím, že kurz bude takový a makový a nemají tedy motivaci na jeho změny jakkoliv spekulovat. A pod tím slovem „spekulant“ si nemusíte hned představovat Sorose, Buffeta nebo Kostolanyho – každý z nás je vlastně takovým spekulantem třeba v situaci, kdy přemýšlí, jestli vyměnit peníze za euro kvůli dovolené dneska, nebo za půl roku. Pokud cítíme jistotu, že se kurz nezmění, neuvažujeme nad načasováním, a proto kurz nikam netlačíme.

Tím druhým jevem je, že euro si moc dobře vůči dalším měnám nevede. Není to tedy ani tak moc o tom, že by koruna byla tak silná, jako spíš o tom, že euro je relativně slabé. Třeba k dolaru, ale vlastně i ke koruně.

Maloobchodní tržby se v říjnu meziročně propadly o 9,4 %. Větší propad zaznamenaly od počátku milénia pouze jednou, a to v dubnu 2020. Tehdy však podstatná část kamenných obchodů kvůli první vlně pandemie covidu musela zavřít. I tak to bylo jen nepatrně více než letos v říjnu, a sice meziročně o 9,8 %. I když se dalo předpokládat, že se lidé při nákupech trochu uskromní, čím může být ten takřka rekordní pokles způsoben?