O Karlu Schwarzenbergovi: Proč není prezidentem, jak si ublížil s Kalouskem, co u nás bude se šlechtou

03.12.2015 7:11 | Zprávy
autor: David Daniel

ROZHOVOR Podle renomovaného historika Jiřího Pernese není jméno Schwarzenberg spojeno jen se současnou politikou, ale i s exilem 70. a 80. let i předválečným Československem. Pernes si ale není jist, zda Karel Schwarzenberg udělal dobře, když se spojil s TOP 09 a asociálními stanovisky, jež zastává Miroslav Kalousek.

O Karlu Schwarzenbergovi: Proč není prezidentem, jak si ublížil s Kalouskem, co u nás bude se šlechtou
Foto: ustrcr.cz
Popisek: Jiří Pernes

Po listopadu 89 se ve veřejném životě u nás objevili příslušníci šlechty, jakou tradici má její působení v české politice?

Do českého politického života se šlechta zapojila hned po obnově ústavního života v Rakousku 1860–1861, kdy spolupracovaly Strana konzervativního velkostatku a Národní strana, řečená staročeská, které spojovalo přesvědčení o potřebě federalizace Rakouska a oprávněnosti požadavku na vytvoření českého státu v rámci habsburské monarchie. V čele šlechtické strany stál hrabě Clam Martinic, v čele staročechů byl František Ladislav Rieger. Spolupráce byla dlouho úspěšná, až se mladočeši vůči staročechům vymezili i tím, že odmítali privilegia šlechty. Nejen Clam Martinic nebo Rudolf hrabě Thurn Taxis v Čechách, ale na Moravě například Václav hrabě Kounic byli příslušníky šlechty, kteří se zapojili do české politiky. Významný vliv české šlechty na politiku skončil zavedením rovného a všeobecného hlasovacího práva v letech 1905–1907, kdy výsadní postavení Strany konzervativního velkostatku zaniklo. Rozhodující vliv na ústup šlechty z veřejného života však měl až vznik Československé republiky.

Česká šlechta reprezentovaná i Karlem Schwarzenbergem se setkává s různými útoky a využívá se obecného odporu k aristokracii. Odkud se bere pověstné české plebejství?

To je podle mne dáno vývojem po Bílé hoře. Předtím se valná část české a moravské šlechty hlásila k protestantskému náboženství, pak musela habsburskou monarchii opustit a jejich majetku se zmocnily rody z ciziny. A ty mnohdy neměly k domácímu prostředí vztah a tíhly spíše k Vídni než k Praze nebo Brnu. Česky mluvící společnost přišla o své elity a zůstali hlavně poddaní na venkově, odtud pramení české plebejství a rovnostářství. Ale i česká závist. A z toho vyplývá i vztah ke šlechtě, kdy ji lidé nebrali jako autentického příslušníka česky mluvící společnosti, což byla do značné míry pravda.

Po komunistickém puči v roce 1948 šlechta buď skončila pronásledována, nebo její příslušníci emigrovali. V exilu pak působili i politicky – to se týká i Karla Schwarzenberga…

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

JUDr. Jindřich Rajchl byl položen dotaz

Nemyslíte, že mají všichni právo vyjádřit svůj názor?

To mají snad třeba umělci mlčet, jen proto, že jsou známí – viz váš komentář https://www.parlamentnilisty.cz/profily/JUDr-Jindrich-Rajchl-132491/clanek/Kde-ti-potulni-kejkliri-nabyli-dojmu-ze-rozumi-politice-143120? A když se někdo známí objeví třeba na nějakém mítinku nebo sjezdu politikům, myslím,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jeden úřad, jedno razítko. Tomáš Doležal a nový stavební zákon

18:05 Jeden úřad, jedno razítko. Tomáš Doležal a nový stavební zákon

Katastrofální digitalizace, pomalé úřady a drahé bydlení. Politolog, ekonom, ale předně poslanec SPD…