O Karlu Schwarzenbergovi: Proč není prezidentem, jak si ublížil s Kalouskem, co u nás bude se šlechtou

03.12.2015 7:11 | Zprávy

ROZHOVOR Podle renomovaného historika Jiřího Pernese není jméno Schwarzenberg spojeno jen se současnou politikou, ale i s exilem 70. a 80. let i předválečným Československem. Pernes si ale není jist, zda Karel Schwarzenberg udělal dobře, když se spojil s TOP 09 a asociálními stanovisky, jež zastává Miroslav Kalousek.

O Karlu Schwarzenbergovi: Proč není prezidentem, jak si ublížil s Kalouskem, co u nás bude se šlechtou
Foto: ustrcr.cz
Popisek: Jiří Pernes

Po listopadu 89 se ve veřejném životě u nás objevili příslušníci šlechty, jakou tradici má její působení v české politice?

Do českého politického života se šlechta zapojila hned po obnově ústavního života v Rakousku 1860–1861, kdy spolupracovaly Strana konzervativního velkostatku a Národní strana, řečená staročeská, které spojovalo přesvědčení o potřebě federalizace Rakouska a oprávněnosti požadavku na vytvoření českého státu v rámci habsburské monarchie. V čele šlechtické strany stál hrabě Clam Martinic, v čele staročechů byl František Ladislav Rieger. Spolupráce byla dlouho úspěšná, až se mladočeši vůči staročechům vymezili i tím, že odmítali privilegia šlechty. Nejen Clam Martinic nebo Rudolf hrabě Thurn Taxis v Čechách, ale na Moravě například Václav hrabě Kounic byli příslušníky šlechty, kteří se zapojili do české politiky. Významný vliv české šlechty na politiku skončil zavedením rovného a všeobecného hlasovacího práva v letech 1905–1907, kdy výsadní postavení Strany konzervativního velkostatku zaniklo. Rozhodující vliv na ústup šlechty z veřejného života však měl až vznik Československé republiky.

Česká šlechta reprezentovaná i Karlem Schwarzenbergem se setkává s různými útoky a využívá se obecného odporu k aristokracii. Odkud se bere pověstné české plebejství?

To je podle mne dáno vývojem po Bílé hoře. Předtím se valná část české a moravské šlechty hlásila k protestantskému náboženství, pak musela habsburskou monarchii opustit a jejich majetku se zmocnily rody z ciziny. A ty mnohdy neměly k domácímu prostředí vztah a tíhly spíše k Vídni než k Praze nebo Brnu. Česky mluvící společnost přišla o své elity a zůstali hlavně poddaní na venkově, odtud pramení české plebejství a rovnostářství. Ale i česká závist. A z toho vyplývá i vztah ke šlechtě, kdy ji lidé nebrali jako autentického příslušníka česky mluvící společnosti, což byla do značné míry pravda.

Po komunistickém puči v roce 1948 šlechta buď skončila pronásledována, nebo její příslušníci emigrovali. V exilu pak působili i politicky – to se týká i Karla Schwarzenberga…

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Daniel

Ing. Libor Turek, Ph.D. byl položen dotaz

K vaší odpovědi na téma bitcoiny

Dobrý den, četl jsem zde vaši odpověď, kde odkazujete na vyjádření nějakého soudního znalce. Mohu se zeptat, jak na vás osobně celá kauza a její vysvětlení Blažkem působí? Na mě teda dost nedůvěryhodně, i proto, že se ukazuje, že Blažek i ve svém vysvětlení mlží - třeba o přítomnosti notáře. Navíc j...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl k Izraeli a Íránu: Zákulisní dohoda je možná. Šance pro Rusko

12:30 Jiří Weigl k Izraeli a Íránu: Zákulisní dohoda je možná. Šance pro Rusko

„Izraelským zájmem nepochybně je zatáhnout USA do celé krize,“ říká arabista a ředitel Institutu Vác…