O Karlu Schwarzenbergovi: Proč není prezidentem, jak si ublížil s Kalouskem, co u nás bude se šlechtou

03.12.2015 7:11 | Zprávy

ROZHOVOR Podle renomovaného historika Jiřího Pernese není jméno Schwarzenberg spojeno jen se současnou politikou, ale i s exilem 70. a 80. let i předválečným Československem. Pernes si ale není jist, zda Karel Schwarzenberg udělal dobře, když se spojil s TOP 09 a asociálními stanovisky, jež zastává Miroslav Kalousek.

O Karlu Schwarzenbergovi: Proč není prezidentem, jak si ublížil s Kalouskem, co u nás bude se šlechtou
Foto: ustrcr.cz
Popisek: Jiří Pernes

Po listopadu 89 se ve veřejném životě u nás objevili příslušníci šlechty, jakou tradici má její působení v české politice?

Do českého politického života se šlechta zapojila hned po obnově ústavního života v Rakousku 1860–1861, kdy spolupracovaly Strana konzervativního velkostatku a Národní strana, řečená staročeská, které spojovalo přesvědčení o potřebě federalizace Rakouska a oprávněnosti požadavku na vytvoření českého státu v rámci habsburské monarchie. V čele šlechtické strany stál hrabě Clam Martinic, v čele staročechů byl František Ladislav Rieger. Spolupráce byla dlouho úspěšná, až se mladočeši vůči staročechům vymezili i tím, že odmítali privilegia šlechty. Nejen Clam Martinic nebo Rudolf hrabě Thurn Taxis v Čechách, ale na Moravě například Václav hrabě Kounic byli příslušníky šlechty, kteří se zapojili do české politiky. Významný vliv české šlechty na politiku skončil zavedením rovného a všeobecného hlasovacího práva v letech 1905–1907, kdy výsadní postavení Strany konzervativního velkostatku zaniklo. Rozhodující vliv na ústup šlechty z veřejného života však měl až vznik Československé republiky.

Česká šlechta reprezentovaná i Karlem Schwarzenbergem se setkává s různými útoky a využívá se obecného odporu k aristokracii. Odkud se bere pověstné české plebejství?

To je podle mne dáno vývojem po Bílé hoře. Předtím se valná část české a moravské šlechty hlásila k protestantskému náboženství, pak musela habsburskou monarchii opustit a jejich majetku se zmocnily rody z ciziny. A ty mnohdy neměly k domácímu prostředí vztah a tíhly spíše k Vídni než k Praze nebo Brnu. Česky mluvící společnost přišla o své elity a zůstali hlavně poddaní na venkově, odtud pramení české plebejství a rovnostářství. Ale i česká závist. A z toho vyplývá i vztah ke šlechtě, kdy ji lidé nebrali jako autentického příslušníka česky mluvící společnosti, což byla do značné míry pravda.

Po komunistickém puči v roce 1948 šlechta buď skončila pronásledována, nebo její příslušníci emigrovali. V exilu pak působili i politicky – to se týká i Karla Schwarzenberga…

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Daniel

Mgr. Jan Berki, Ph.D. byl položen dotaz

peníze pro obce

Jsem pro, aby o více věcech mohli rozhodovat obce. Podle mě si vedou téměř vždy líp než stát. Ale dáte těm obcím také více peněz, třeba na to aby mohli financovat provoz škol? Protože, když ne, kde na to mají brát, co když nebudou mít kde a se školstvím to půjde ještě více z kopce než do teď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vidlák odhalil skutečné „utajené agenty“

4:46 Vidlák odhalil skutečné „utajené agenty“

VIDLÁKŮV TÝDEN „Když to škodí jako cizí agent, chová se to jako cizí agent, poškozuje to zemi jako c…