Už skoro týden řešíme kauzu „syn Andreje Babiše“. Začalo to reportáží Slonkové s Kubíkem, ve které byla použita skrytá kamera. Bylo to na místě? Byla dramaticky přibarvená, nebo profesionálně odvedená? Poskytovala reálnou „munici“ k vážnému politickému útoku na Babiše? Lze v ní vidět prvky načasovaného útoku?
A kdo je ochoten věřit, že to Sabina Slonková dělá výhradně kvůli pravdě? Je to snad novodobá Johanka z Arku? Ani náhodou. Prý investigativní žurnalistika. Já v lepším případě vidím žurnalistiku aktivistickou, v horším případě žurnalistiku prodejnou.
Jakoby s odchodem Jana Petránka symbolicky spadlo novinářské řemeslo o další stupínek níže. Rádoby elitní novináři se chovají jako paparazzi, stírají rozdíl mezi zprávami a komentáři, reportáží a thrillerem, porušují novinářskou etiku a nedodržují – zdá se – ani zákony. Takový postup nelze obhajovat veřejným zájmem. Od kdy, pokud si tedy hrají na spravedlivé, účel světí prostředky?
To, že akce byla připravená a koordinovaná, je zcela evidentní. Otázka je kým a s jakými cíli. Na chvilku jsem se dokonce bavil představou, že celou kampaň vymyslel Marek Prchal. Ale vážně. Oligarcha v „normální“ politice a v „normální“ době je problém. O střetech zájmů bychom se mohli bavit hodiny.
Hodně špatný scénář vidíme na Ukrajině. 20 oligarchů bojujících o moc. 5% střední třídy, 25% těsně nad hranicí chudoby. Zbytek pod hranicí chudoby. Jenže nežijeme v normální době a politika také není standardní.
Babiše, Okamuru a další „démony“ stvořila svou politikou právě ta část politického spektra, která teď nejvíce křičí. A stejné či podobné scénáře vidíme v dalších evropských zemích, i v USA. To není náhoda. To je jasné selhání systému politických stran, které se v procesu globalizace zaprodaly mocenským zájmům korporací. Propojení politické a ekonomické moci ničilo a ničí demokracii všude na světě. Směřujeme ke korporátní totalitě, a to na globální úrovni. Nějaký oligarcha je proti tomu legrace.
Fotogalerie: - Demisi, Babiši!
Abych to shrnul: nějací „nájemní novináři“ sloužící zájmům, o kterých pravděpodobně nic netuší, dostali za úkol odstranit oligarchu, toho času premiéra, protože někomu nejde dost na ruku. Zájem občana? Nehraje tu žádnou roli.
Babiš okamžitě rozjel defenzivu založenou na upozorňování na synovu nemoc a na tom, že „je to kampaň“. Začal zdůrazňovat to, že svou rodinu má rád a také to, že jeho děti jsou psychicky nemocné. Média ve své většině dávala najevo, že mu to moc nevěří. Jak Babiš ustál první náraz?
Babiš má minimálně o třídu lepší marketingový tým, než opozice, ať tím myslíme kohokoli, kdo má zájem ho odstavit. I když on sám je pro své marketéry tak trochu problém. Má potíže zůstat „v roli“, protože neovládá dostatečně své emoce.
Jenže slabost opozice je daleko větší. A není slabší jen na úrovni realizace kampaně a PR. Ti, kdo akci spustili, vůbec nechápou převažující nálady ve společnosti. Co lidi skutečně trápí, z čeho mají obavy… V podstatě neví, „která bije“. Proto jsou odsouzeni k neúspěchu bez ohledu na prostředky, které do toho vloží. Vezměte jen bídu prezidentské kampaně pana Drahoše. To je bezradnost, která nezmizí. Dobře tak.
Emoce vyvrcholily 17. listopadem. Vy jste též „vyšel do ulic“? Jací lidé se podle vás sešli v okolí Národní třídy? Jaká míra „nabroušenosti“ na Babiše vládla?
Nevyšel, možná poprvé za celou dobu od tzv. sametové revoluce. Mě zajímá věcná argumentace, ne emocionální proklamace lidí postižených nenávistí, za kterou je skryt strach. Z psychologického pohledu je možná dobře, že se na demonstracích ta frustrace poněkud kanalizovala. U toho být nemusím.
Co soudíte o Miloši Zemanovi?Anketa
A hlavně nemůžu s čistým svědomím podpořit nikoho ze stávajících protagonistů. Zvláště když vidím, že politické subjekty v parlamentu podléhají ideologiím, jimiž nejsou ani schopné vysvětlit, natož adekvátně reagovat na dění a trendy ve světě. Když vidím, že někteří jednotlivci či skupiny pracují především pro své zájmy, nikoliv pro zájmy občanů ČR… Když vidím, že další skupiny a jednotlivci - vědomě, či nevědomě - prosazují zájmy cizí moci, ať jsou to některé státy, vlivné ekonomicko-politicko-bezpečnostní mocenské struktury či dokonce mafie.
V této situaci mohu aktivně podporovat pouze konkrétní kroky politiků a politických subjektů, o kterých jsem přesvědčen, že jsou v zájmu občanů této země. Je to jediný způsob, jak se stát spolu-tvůrcem společenské reality a ne její obětí.
Všiml jste si, jak se v posledním týdnu ještě více sblížily základny Babiše a Zemana ve stylu „Kalousek a pravdoláska nám tady chtějí dělat Majdan“ a „Babiše jsem nevolil, ale když vidím, jak na něj útočí Kalousek a novináři, hodím mu to“? Vyplývají takové nálady ze socioekonomických ukazatelů, nebo jde čistě o emoce a sentiment?
Občané zoufale hledají politiky, o kterých existuje nějaká naděje, že alespoň v některých případech budou hájit jejich zájmy. Tzv. demokratický blok (do kterého patří i ČSSD, i když si teď odskočila do vlády) je z hlediska domácí politiky plně odpovědný za zadlužení státu, rozkradené ne stovky miliard, ale biliony, podporu exekuční a insolvenční mafie, pracující chudobu v montovnách a skladištích… Z pohledu zahraniční politiky podporuje gender a různé další multi-kulti nesmysly, islámskou migraci, agresivní politiku některých západních mocností, podporuje růst napětí mezi NATO a Ruskem… Když si to dáme dohromady, má taková politika prakticky nulový překryv se zájmy občanů ČR.
Fotogalerie: - Korzo Národní
Zemanova politika naproti tomu alespoň v některých ohledech sleduje zájmy občanů. U Babiše je na prvním místě zájem Agrofertu, kde je překryv se zájmy občanů velmi malý. Je tam ale jedno zajímavé „ale“, které nabírá na významu: tlak na něj vyvíjený zvenčí z něj dělá spojence občanů. Ne proto, že by ho zajímali, ale proto, že udržení u moci vyžaduje jejich podporu. Pokud marketingový tým hnutí ANO například vyhodnotí, že Marrákeš či Istanbulská úmluva by znamenaly významné snížení podpory občanů, je alespoň naděje, že úmluvy přijaty nebudou. Je jasné, že na šachovnicích jsou v mnoha partiích i silnější figury než Babiš, nic tedy není jistého. Ale ve srovnání s demo-blokem je to „naděje dobrého“ versus „jistota špatného“.
Z pohledu sociologického ten skutečný příkop není hlouben po linii mladí – staří, chudí – bohatí, město – vesnice atd. I když tam určité statisticky významné korelace jsou. Vysvětlujícím faktorem je dělící linie globalisté – lokalisté (někdo by ale mohl třeba říci liberálové – konzervativci).
Globalisté jsou přesvědčeni, že svět, ve kterém žijeme nyní, je až na malé a opravitelné vady na kráse ten nejlepší z možných (pro ně). Jsou vždy trendy, všechno nové je podle nich dobré, jsou progresivističtí. Svobodu považují za neomezené právo (hlavně pro sebe). A i když občas emocionálně podlehnou nějaké skepsi, tu z klimatu, tu z přelidnění planety, tu z neschopnosti politiků, hloupých spoluobčanů atd., nakonec se vždy postaví za stávající parazitický systém a režim. Ukázkovým příkladem jsou třeba Piráti.
Co soudíte o Miroslavu Kalouskovi?Anketa
Naproti tomu lokalisté došli k závěru, že globalizace, která se projevuje centralizací politické a ekonomické moci mimo kontrolu občanů, je zlo. Jejich cílem je decentralizace, obrana tradiční kultury a tradičních hodnot. Ctí přirozený řád. Sem se počítám i já a hnutí CESTA, které jsem spoluzakládal.
A právě tito lokalisté často intuitivně volí Zemana i Babiše, i když bez velkého nadšení.
Pokud jde o vyhození květin Babiše, Zemana a Okamury do koše, jak moc tato akce vyjadřovala skutečné naladění davu? Co říci na tvrzení, že nejen vyhozením květin, ale i koncepcí oslav (či spíše demonstrací) byl 17. listopad „zprivatizován“ kruhy kolem liberální opozice?
Mohlo to být horší. Nehořely auta, nedemolovaly se výlohy, netekla krev. Co se týče „privatizace“, to už je pravda několik let. Globalisté jsou podporováni, mají tedy zdroje a jsou organizovaní. Lokalisté jsou zatím roztříštění a chudí.
Zaznívají hlasy, že když se nějaké demonstrace přijde zúčastnit Miroslav Kalousek, je to předem prohrané. Proč má Kalousek nálepku tak toxické tváře? Je to jen pověst, kterou šíří jeho zarytí odpůrci nebo ho tak vnímá i tábor pravidelných demonstrantů proti Babišovi a Zemanovi?
Kalousek je symbol výše uvedené protinárodní a mafiánské politiky demo-bloku. Když jsem ho viděl na pódiu, došly mi dvě věci: tu demonstraci organizují političtí amatéři (to neznamená, že za nimi nestál někdo opravdu vlivný) a že to Babiš – pokud nepřijdou další trumfy – ustojí. Pražská kavárna se mění na Pražskou kafkárnu.
Fotogalerie: - Sněmovna bez Babiše
Sdílíte mimochodem názor, že i kdyby Babiš padl a náhodou byly předčasné volby, ANO by posílilo, protože jeho voličská základna „odráží“ jakékoliv útoky a nařčení směrem k Babišovi?
Nevím, zda posílí procentuálně, ale určitě dojde k utužení a možná i rozšíření voličského jádra. Energetika a psychika Babiše plně pracuje v módu „co mě nezabije, to mě posílí“. Tlak ho motivuje a posiluje. Stejně tak je to u jeho voličů.
Čím to je, že v Praze se pořád demonstruje, ale příznivci Babiše a Zemana nedemonstrují? Jsou to srabi, jak zaznívá na sociálních sítích, nebo je jich málo? Na demonstraci na podporu Andreje Babiše na pražském Klárově se sešly jen desítky lidí. Na liberální straně aktivizace v ulicích, na zemanovsko-babišovské straně aktivizace u uren, souhlasíte s tímto tvrzením? Má demonstrování vůbec reálný dopad?
Já bych řekl, že jde o zkušenost a určitou moudrost. Chápou limity Zemana i Babiše. Jak jsem říkal, nedávají jim hlasy ve volbách s žádnou radostí a zápalem. Okamžik skutečné změny nastane v okamžiku, až se zvednou a do ulic vyjdou tito zkušení… většinou otcové a matky těch naivních „dětí“, které demonstrovaly ve čtvrtek a v sobotu. To bude nový „listopad“. Dávám jim rok, maximálně dva :)
Na závěr prosíme o váš soukromý odhad: Bude vládě v pátek vyslovena nedůvěra? Připraví si Kalousek a spol. něco speciálního, aby rozpravu využili ve svůj prospěch? A až opadne pěna dní, tak pateticky řečeno, čím bude česká politická krajina po věci „Babiš ml.“ jiná?
To záleží na neoliberálním křídlu ČSSD. Pokud dojdou k závěru, že nedůvěra vládě jim nic nepřinese, což je velmi pravděpodobné, nejspíše vládu podpoří. Odhaduji, že pro nedůvěru vládě se vysloví tak 70 poslanců. SPD si možná bude chtít zachovat otevřené dveře k ANO a zdrží se. Samotné projednávání bude určitě pěkný tyátr. A zbude kocovina, z které se jen tak nevyspíme. Smutným efektem toho všeho bude další polarizace společnosti, více nepochopení, nenávisti, méně ochoty diskutovat a přijmout jiný názor… Nahlíženo zvenčí, sledujeme realizaci strategie „rozděluj a panuj“ v přímém přenosu.
Nedá mi to, abych neučinil ještě jednu poznámku, aniž bych cokoliv tvrdil, jsou to jen indicie. Pokud chcete spustit válku, je nejdříve nutné zajistit několik věcí. Musíte vytvořit nenávist k nepříteli. Musíte polarizovat společnost tak, aby bylo ospravedlnitelné použít tvrdé represe vůči vnitřnímu nepříteli. Musíte mít vládu a elity, které budou přesvědčeny, že válka je jediné řešení nebo vám půjdou na ruku ze zištných důvodů. Musíte mít zákony, které to vše umožní. Musíte mít policii a justici, která bude držet basu. Musíte mít zajištěnou logistiku, například v oblasti dopravní infrastruktury pro dotčená území... Zbytek úvah nechávám na laskavém čtenáři.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
