Německo začne od 1. ledna 2021 vybírat miliardy od těch, kteří svým způsobem života i podnikání nejvíce zatěžují životní prostředí emisemi, a přerozdělí je na podporu investic do „bezemisních“ či „nízkoemisních“ technologií. Zavedením uhlíkové daně se vytvoří prostor pro to, aby se Německo stalo do třiceti let klimaticky neutrální. Co tento krok nejsilnější evropské ekonomiky přinese? A bude v něm muset Česko svého nejvýznamnějšího ekonomického partnera následovat?
Pamatujete si, jak se kvůli emisím a zelené politice nařídilo přimíchávání biopaliv do pohonných hmot? A jak tehdy panovala v podstatě celoevropské politická shoda, že je to tak „správně“? A jak se pak od toho začalo zase tiše, bez velké publicity, ustupovat, protože se ukázalo, že to nadělá ekologicky víc škody než užitku?
Tentokrát zase až tak velká shoda jako tehdy nepanuje na tom, že „bezemisní“ ekonomika je ekologicky dobrým nápadem. Tenhle nápad tlačí jen politici bez technického vzdělání. Prakticky všichni technicky vzdělaní odborníci včetně lidí z automobilek se shodují, že pokus o ryze elektrická auta je pitomost, že auta mají nejspíš budoucnost mnohem variabilnější než jen elektřina, velké naděje vkládají do vodíkového pohonu, který ovšem politici naprosto ignorují.
Tím vším chci říct, že představy politiků o tom, co je „správné“, co „zatěžuje prostředí“, jsou hloupé, nevzdělané, povrchní. Chytili se líbivého a politicky dobře znějícího konceptu. Ale rozumu v tom konceptu moc není. Politici umí jediné: Rozhodovat o přerozdělování hodnot, které nevytvořili, na projekty, které neumí uskutečnit, jen je umí přikázat. Přerozdělování bohatství má pro ně prioritu před tvorbou bohatství. Jenomže tím, že odejmou hodnoty těm, kdo je umí vytvořit, a přerozdělí je tam, kde je umí pouze utratit, nutně musejí soustavně snižovat schopnost ekonomiky tyto hodnoty generovat.
Evropa již spadla do socialismu, tohle již kapitalismus není. A jako každý socialismus, i tento zajde na neefektivitu, bude spolknut nějakým jiným, ekonomicky efektivnějším systémem. Asijským. A Asiaté si s – rádoby – ekologií moc vrásky dělat nebudou. Takže až ten náš neefektivní ekonomický systém, který jsme si sami svou hloupostí zničili, bude spolknut tím asijským, znovu se vrátíme k oné údajné neekologičnosti, v jejímž jménu jsme se předtím zničili. Jednoduché jak facka.
Fotogalerie: - Podnikatelé proti vládě
Zatímco Česko tento čtvrtek rozvolnilo část opatření a omezení přijatých kvůli koronavirové epidemii, v Německu oproti nám zůstanou restaurace a kavárny až do 10. ledna uzavřené, což platí i pro galerie, muzea a další volnočasové aktivity. Dvě sousední země a každá na to jde jinak. Komu se jeho postup může vyplatit a komu vymstít?
„Určitě si nenecháme diktovat jinou zemí, kdy máme něco otevřít,“ reagovala rakouská ministryně turistiky Elisabeth Köstingerová na návrhy Německa, Francie a Itálie, aby se o vánočních svátcích a na přelomu roku uzavřely lyžařské areály. Následně kancléř Sebastian Kurz oznámil, že Rakousko od 24. prosince umožní provozování venkovních zimních sportů včetně lyžování a bruslení. Mně se líbí to spojení „nenecháme si diktovat“. Není ale fungování EU založeno právě na tom, že se členským zemím diktuje, co smí a co nesmí?
Fungování žádného velkého celku, které bylo založeno na diktování, nevydrželo dlouho. Takový celek se historicky vždy rozpadl rychleji než celek, který nechal jednotlivých svým částem větší svobodu.
Ano, máte pravdu, že fungování Evropské unie dneska již popírá státní suverenitu jednotlivých členských zemí a chce jim diktovat. To však neznamená, že je přijatelné to akceptovat. Tvrdím, že je správné, že si Rakousko diktovat nenechá. Počet takových zemí postupně roste. Poslušnost už dávno vypovědělo Řecko, již delší čas rebeluje Itálie, čím dál víc proti diktování rebeluje i Maďarsko. Mně to moc jako spokojenost s diktováním od EU nepřipadá. Škoda, že my se k té rebelii ještě nepřidali.
Psali jsme:
Ve Spojených státech se nakazilo koronavirem téměř 15 milionů lidí a počet jeho obětí se blíží hranici 300 tisíc. Nastupující prezident USA Joe Biden se proto chystá, že v den své inaugurace 20. ledna požádá Američany, aby po dobu 100 dní nosili roušky a pomohli tak omezit šíření koronaviru. Tři bývalí prezidenti USA Barrack Obama, Bill Clinton a George Bush se zase ve snaze rozptýlit obavy veřejnosti ohledně bezpečnosti vakcíny proti nemoci COVID-19 rozhodli, že se nechají naočkovat před televizními kamerami. Také v Česku panuje vůči očkování většinová nedůvěra. Mohlo by ji pomoci zlomit podobné vystoupení respektovaných osobností, ať už politiků, umělců či jiných?
Důvěra je otázka informací. Čím víc mlžení, čím víc zamlžování informací, čím víc nátlaku a vydírání lidí tím, že kdo nebude očkovaný, nebude mít stejná práva – například cestovat – jako očkovaný, tím logicky menší důvěra v očkování. A teď si vezměte, jak naše úřady šetří s informacemi. Jak dokonce uvažovaly o tom, že za určitých okolností úplně přestanou informovat. Jak se pořád pracuje v médiích s úplně vadnými čísly o letalitě. Jak jsou vynucovány roušky, ačkoliv srovnání zemí, kde jsou a nejsou povinné, ba i prosté porovnání jednotlivých amerických států mezi sebou, které se liší v míře povinnosti roušky používat, ukazují, že jsou k ničemu. Za těchto okolností může někdo čekat, že když se na nás valí kvanta nesmyslných informací, když jakýkoliv jiný, i odborný, názor na nebezpečnost nákazy je označován za „lež“ a „dezinformaci“, že budou lidé celí žhaví věřit jiným zprávám, které se třeba týkají vakcín?
A pamatujete si, jak bývalý premiér Nečas před kamerami uzavřel demonstrativně své penzijní pojištění? A víte, co z něj dneska má? Řeknu vám to: Má reálnou ztrátu. K tomu nemusím vidět výpis účtu pana Nečase. Vím to, protože všechny penzijní fondy u nás v poslední době generují reálně ztrátu. Takže demonstrativní příklad pana Nečase ukázal, jak to nedělat. Proč proboha by teď kdokoliv měl věnovat pozornost nějakému jinému demonstrativnímu příkladu?
Proč by vlastně měl kdokoliv věnovat pozornost jakémukoliv příkladu ze svého okolí? Cožpak nám všem nebyl dán vlastní rozum, abychom my sami rozhodovali o tom, jak naložit se svým životem? Proč by pro nás měl být relevantní názor kohokoliv z našeho okolí? Jsme snad opice, abychom se místo používání lidské hlavy jen opičili?
V souvislosti s rušením superhrubé mzdy připomněl poslanec ČSSD Roman Onderka, že všechny vyspělé země na světě mají progresivní zdanění daně z příjmu fyzických osob, v Česku by se mu líbila trojí sazba: do výše průměrné mzdy 10 procent, do výše trojnásobku průměru 19 procent a nad trojnásobek 23 procent. Majetkové daně mu připadají absurdně nízké, zamlouvalo by se mu podstatně vyšší zdanění druhé a další nemovitosti vlastněné jednou osobou, nebyl by ani proti návratu dědické a darovací daně. Bylo by podobné posílení příjmové stránky státního rozpočtu v mimořádné situaci, do které jsme se v koronavirovém roce dostali, rozumnou cestou?
Pan poslanec Roman Onderka sice připomněl, jak to všechny „vyspělé“ země na světě v rámci aktuální levičácké epidemie dělají špatně, ale už nepřipomněl, jak to dělat líp. Ani jak se to kdysi dělalo správně, když touhle levicovou epidemií ještě svět nebyl nemocný.
Ráda bych přišla na kloub tomu, jak se to mohlo přihodit, že tak velké kvantum lidí bylo schopno uvěřit následujícímu matematicko-fyzikálnímu nesmyslu: Když budeme soustavně snižovat výkon motoru, který nás táhne, budeme se rozjíždět pořád rychleji. Aneb: Když budeme soustavně obírat o peníze lidi, kteří je svou prací generují, společnost bude bohatnout. Aneb když budeme brát hodnoty těm, kdo je umí vytvořit, a zvětšovat stát, který je umí jen neproduktivně strávit, lze nezchudnout.
Řeknu vám, proč tomu lidé po celém evropské-americkém světě v tak velkém měřítku uvěřili: Protože – jak jsem před chvílí řekla – jenom se opičí a zrcadlí prázdné fráze ostatních a rezignovali na použití vlastních rozumových schopností.
Český statistický úřad oznámil, že v minulém roce jsme měli vůbec nejvyšší spotřebu potravin od vzniku Česka. Dosáhla hodnoty 796,5 kg, což znamená meziroční nárůst 6,9 kg. Je takový rekordní růst pro ekonomiku dobrou zprávou, nebo s ohledem na snižující se soběstačnost u většiny komodit, na kterou lidé ze zemědělství či ovocnářství občas upozorňují, nás má tato informace spíše varovat?
To není zpráva dobrá, nebo špatná. To je prostě informace, která nemá žádný normativní náboj. Nějakou doktrínu o potravinové soběstačnosti sem vůbec nelze plést. V benzínu také nejsme soběstační, no a co? Naprosto logicky to, co nemáme vlastní, dovezeme. A to, co sice máme vlastní, ale neumíme to pořádně zpracovávat, dovezeme také, protože tak to je efektivnější a levnější. Tomu se říká komparativní výhody zahraničního obchodu a popřít tento princip známý staletí a prokázaný daty je asi tak na úrovni začít po pár staletích popírat kulatost země prokázanou všemi dostupnými fyzikálními metodami a pozorováními.
Psali jsme:
 |
Aby bylo jasno aneb Vrátí se Marx a Lenin? „Svoboda se nedá koupit. Odpovědnost se nedá zdědit. Demokracie se nedá nařídit. A přesto jako by dnešní svět svobodu zatracoval, odpovědnost umlčoval a demokracií opovrhoval. Jako by znovu volal po návratu Marxe s Leninem.“ * Objednat za zvýhodněnou cenu ZDE |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
