Oceňovaný vědec: V Česku se lže. Že migranti neublíží? O tom třeba. Zamlčuje se bohatství vlasti

Jaký máte názor na odstoupení Spojených států od klimatické smlouvy? Názory západoevropských politiků vypadají, jako by se nám zhroutil svět a USA nás „opět nechaly ve štychu“…

Pokud vím, tak Spojené státy americké jsou suverénní zemí a o jejich prezidentovi se mluvilo a dosud stále mluví jako o nejmocnějším muži planety Země. Pokud se tedy tento muž rozhodl tak, jak se rozhodl, tak k tomu musel mít opravdu důvody, pro které to udělal. Bohům žel, naše sdělovací prostředky, a nejen ty Babišovy, jsou více než ovlivňovány politiky, kteří si myslí, že při nich stojí svět, takže důvody amerického prezidenta k odstoupení od takzvané Pařížské smlouvy jsme se nedozvěděli. Těžko potom něco komentovat. Některé důvody se dají tušit, ať již je to pokus o vzestup amerického průmyslu či nevyváženost smlouvy ve směru k některým zemím. Viděl jsem v televizi graf, kde se praví, že například naše republika je v tomto směru pod průměrem EU, ale nikde se neříká, že mnohé státy od nás berou elektrickou energii, kterou tak „nečistě“ vyrábíme, a to za ceny mimořádně nízké, a ještě nám vyčítají naše atomové elektrárny. Podle mne by to také mohl být důvod k odstoupení od této smlouvy. Vy ale asi chcete vědět, co to udělá s podnebím na zeměkouli. Prý se teplota nepatrně zvýší. Kompenzovat by to mohlo zastavení kácení pralesů, ale to by pak nebylo dřevo na superkvalitní nábytky pro kanceláře mocných a hlavně, nebylo by kde pěstovat palmový olej a cukrovou třtinu, což by položilo mnohé státy včetně těch mocných. Již v minulosti jsem poukazoval na to, že v historii Země byla období mnohem teplejší, než je to současné, a Země se s tím vyrovnala. Ale to zde nebyl tvor chtivý peněz a moci, nebo moci a peněz. Můžeme si vybrat mezi neustále stoupající životní úrovní menšiny lidstva, nebo uskrovněním na náš úkor. Já bych klidně bral to druhé. Ale nebojte se, Země si s tím poradí. A odskáče to jeden živočišný nenasytný druh.

Co říkáte na to, že migranti z Afriky nevytvářejí žádné zdravotní riziko, že se to všechno objeví při screeningu hned po vylodění v Itálii...

Říkají-li to lékaři, bude to asi pravda. Říkají-li to Lékaři bez hranic, zdržuji se komentáře. Jen tolik chci dodat, že mnohé nemoci jedné skupiny obyvatel nemusejí být pro tu skupinu rizikem, ale mohou být velkým, ba i smrtelným rizikem pro skupiny jiné. Vždyť víte přece, co udělalo zavlečení spalniček mezi indiány obou Amerik. Jsou dosud mnohé otázky nevyřešené, i v lékařství, a někdy se zdá, že člověk usilovně pracuje na tom, aby se vyhubil dříve, než ty otázky rozluští. Myslím, že se neříká pravda, s fakty se manipuluje bez ohledu, jaké to může mít následky. Hlavně že bude laciná pracovní síla.

Vážná situace se stavem půdy u nás se moc neventiluje. Přitom na Moravě se již objevila na polích místa, kde nic neroste. Dopadneme jako staří Mayové, kteří vyčerpali svoji půdu?

Vážná situace s půdou začala, když jsme počátkem devadesátých let opustili dobře propracovaný systém ochrany půdy. Co jen půdy, a úrodné půdy, bylo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zastavěno plechovými boudami. Co se stalo s poli, na kterých se pěstuje dokola řepka, slunečnice, kukuřice. Co se stalo s poli, na kterých jsme opustili efektivní způsob střídání plodin, známý již prvotním zemědělcům. Co se stalo s poli, na které jsme pustili těžkou techniku a přehnojili umělými látkami, které nejen nedávají půdě, co by potřebovala, ale především ničí základní součást přirozené půdy – edafon. Tak se nedivme, že jsou místa, která neplodí. Jenže moudrost starých a poctivých zemědělců mizí a přicházejí farmáři. A ti o té půdě moc nevědí. A v nedaleké minulosti se přece vyplácely dotace za to, že půda nebude plodit. Znám několik takových příkladů. Myslím, že všechno souvisí s výchovou, tedy i s výchovou k lásce k půdě a k poznání půdy jakožto největšího bohatství, které v rámci naší vlasti máme. Pokud vím, mluví se o tom i v pohádkách.

Horolezci zničili v Krkonoších jedno z několika hnízd sokolů stěhovavých v ČR. Orel mořský letos v Brdech nemá mláďata. Není nejlepší způsob ochrany takový vojenský újezd? Viz bývalé oblasti na Šumavě...

Vojenské újezdy a zakázané zóny podle hranic jsou minulostí. Já nad nimi nepláču. Pláču však nad tím, jak se s přírodou u nás zachází. Na jedné straně se vymýšlejí přísně chráněná území a bojuje se o ně v parlamentu, na druhé straně děláme všechno pro to, aby se tyto zákony nedodržovaly. Už jednou jsem psal, že by v tomto směru měly u nás platit zákony jako v USA. To už by ti „páni“ horolezci seděli za katrem a dlouho by se odtamtud nedostali. A ještě jim děláme propagaci v televizi. Třeba dnes se ukazovalo, jak se ničí porost na skále pod hradem Bečov nad Teplou. Dovedou si vůbec představit, jak dlouho trvá, než na té skále něco vyroste? Inu, o přírodě se ve školách přestává učit, zato se propagují volnočasové aktivity, ve kterých má navrch stále jen nepoučený člověk. I já jsem lezl kdysi po skalách, ale takové zásahy jsme nikdy nedělali. Přírody, živé i neživé, jsme si maximálně vážili!

Je podle vás žlutá hezká? Tedy – řepka? Musíme ji pěstovat, protože to „chce“ Andrej Babiš? Nedivme se, za hrách a čočku zemědělci přece nedostanou řádně zaplaceno, a tak to raději dovezeme z Francie nebo ještě lépe z Kanady...

Jako dítě jsem miloval žlutou! Žluté byly pampelišky a blatouchy, orseje i na zahrádce tulipány, žluté bývaly forsytie i zlatý déšť, žlutá bývala housátka, kachňátka i kuřátka, žlutý byl žluťásek i otakárek, žlutá byla prostě barva jara. Pak jsem měl rád modrou, neboť dívky nosily zhusta modré plavky, modré byly i hvězdy oblohy, co se odrážely v hladině řeky, a i u nás rostla modrá tráva. Pak se to nějak zvrtlo, přibyla řepka i modrý pták. Ale celkem vzato, ty barvy za to nemohou, jsou samy o sobě krásné. Nevím, jestli pan Babiš chce, aby se řepka pěstovala. Ale pokud je mi známo, naši zemědělci s ní dělají terno na západních trzích, když tam se pěstuje opravdu jen velmi málo. A že se hrách a čočka u nás už nepěstují ani na horách, ani na dolině, je jen a jen naše chyba. Asi jsme vyšli vstříc francouzským a kanadským zemědělcům, kteří na to mají tučné dotace, a naši zemědělci ne. A kdyby nebyly ty dotace ve Francii či v Kanadě, to by se asi současní politici nevolili. A to oni nemohou dopustit. Tak se u nás pěstují řepka, kukuřice a slunečnice a naše pole chátrají. Hlavně že to vynáší!

Nezpůsobí enormní průmyslový vývoj Číny a Indie kolaps v jihovýchodní Asii, nebo si příroda zase tak nějak pomůže?

Příroda si ovšem pomůže. V tom jí nezabráníme. A máme snad bránit miliardovým státům v jejich rozvoji? Nebo jsou tady od toho, abychom je kritizovali za něco, čemu vůbec nerozumíme? A může-li mít jeden stát zbraně hromadného ničení, proč by je nemohl mít druhý? Či má ten druhý čekat a nechat si diktovat v demokratickém světě? Nebo není náš svět demokratický? Čtěte epigramy a vůbec nadčasové dílo Karla Havlíčka Borovského, i o tom se tam dočtete. Jen se divím, že takový velikán se nedostal mezi nejznámější Čechy, když se tam dostali někteří jiní.

Vy si zajisté myslíte, že naše sdělovací prostředky jsou ovlivňovány různými politiky, jak jste se letmo zmínil v odpovědi na první otázku, že…

A vy, pane redaktore, jste opačného názoru? Stačí se zaposlouchat třeba do zpravodajství či do dalších pořadů ČT a brzy zjistíte, komu se fandí. Nebo si snad myslíte, že ve zpravodajských relacích jsou vyváženě uváděny všechny strany? A všichni politici? Když pan prezident udělá „botu“, a on jich moc nedělá, je to nafouknuto a mluví se o tom týdny. Ovšem o tom, co udělá dobře, a toho je většina, se nemluví. Proč asi? Proč asi se dnes v televizi rozebírá zdravotní stav prezidentských kandidátů, když v minulosti – i té nedávné – jsme měli těžce nemocné představitele státu? Takže nejen pan Babiš, ale i ostatní politici ovlivňují média, ale o tom se cudně mlčí! Již jsem se zmínil i o tom, že neznáme spoustu faktů, které bychom znát měli, a že se k nim někteří z nás dostávají přes jiná falešná média, je nabíledni. Proč některý terorismus je označován za osvobozeneckou válku a jiný, stejný, zatracován jako krutost nejvyššího řádu? Znovu opakuji, že si myslím, že se neříká pravda, s fakty se manipuluje bez ohledu, jaké to může mít následky.

A ještě k té výuce přírodních věd. Je jí skutečně málo?

Určitě. Chci jen věřit, že budoucí páni ministři školství si toho všimnou a místo hloupých inkluzí a multikulturalismů se budou věnovat i tomuto problému. Všimněte si jen, jak na otázky o přírodě odpovídají třeba soutěžící v různých televizních soutěžích. Je to bída a jde z toho strach. Jak potom můžete chtít, abychom se zamysleli nad naším zemědělstvím? Nad ochranou přírody, když ji de facto neznáme? A to mluvím jen o přírodě živé. O neživé si vůbec nedělám iluze. Všechno jsou kameny, které všechno snesou. Opravdu snesou? Zeptejte se někoho a pak to uveřejněte, abych se taky pobavil a rozčílil. Jak chcete, abychom si vážili své země, když kudy chodíme, tudy pomlouváme naši historii už tolik let? A dosud se nepřestalo, jen se karta obrátila. Myslíte si, že je to dobře? Mluví se o finanční gramotnosti. A co myslíte, že se v ní učí? Že když nemám peníze, tak si věc koupit nemohu? Ne, mohu, od čeho jsou půjčky, přece. A že se člověk zadluží a že dluh ujídá z talíře, to už se neučí. Můžeme závidět našim otcům a dědům, že tohle se všechno i ve škole dozvídali. Stačí nahlédnout do jejich učebnic. To by se dnešní učitelé a žáci zbláznili, kdyby to měli zvládnout, co naše předchozí generace!

Ještě jedna otázka na závěr. Opravdu si myslíte, že se o české historii mluví špatně?

Mluví, a nejen o ní. I o české kultuře. Při maturitě z českého jazyka se mluví o Harry Potterovi a jiné zahraniční literatuře, a lidé přitom neznají díla našich největších spisovatelů a básníků. Z hudby dnes známe jen Novosvětskou od Dvořáka, ale že napsal také skladbu Můj domov, to jsem už dlouho neslyšel. A dnešní repertoár Národního divadla? Kolik je tam českých kusů? Kdy tam naposled zněla Libuše? Kolikrát za rok zazní Smetanova Má vlast? Vzýváme Masarykovu republiku, ale její ideje jsme už dávno pohřbili. Nadbíháme – a já bych to řekl i jinak – blízkému i vzdálenému zahraničí, které toho o nás ví pramálo. Jak chceme hrdě vystupovat v cizině, když nám sdělovací prostředky říkají, že se máme stydět? Za co? Že jsme se chovali v minulosti jako ti druzí? Že naše kroky byly „odměnou“ za jejich předchozí? Nedávno jsem četl v novinách článek pana prezidenta Václava Klause o odvaze našich předků. Nemusím a také nesouhlasím se vším, co pan prezident Klaus říká, ale za tento článek bych mu chtěl opravdu poděkovat. Tolik pravdy jsem v poslední době neslyšel a nečetl.

Nechci končit nějak pesimisticky. Člověk má stále věřit, že se situace zlepší. A já v to věřím! Jen by lidé měli více číst dobré knihy a nejen ze zahraničí, ale i ty české. Máme jich hodně a možná více než jiné, a třeba i velké národy. A také číst o české přírodě a dívat se na pořady, v nichž se ukazuje její krása a bohatost.