V rozhovoru s předsedou Ústředního bramborářského svazu České republiky Miloslavem Chlanem si pokládáme otázku, zda mnohonásobné používání chemických prostředků není horší jak vůči přírodě, tak člověku. A nestojí za tím právě velké chemické lobby, které by pak muselo oželet desítky nejrůznějších postřiků?

Pojďme rovnou k meritu věci. Jsou lepší geneticky modifikované potraviny, nebo více a více chemie? Stříká se proti škůdcům, plísni, pak zase aby třeba nať rychleji a naráz uschla… Je to normální stav?

Jsem zastáncem, že by se mělo s určitým rizikem zvážit, že pěstování geneticky modifikovaných brambor je stejně velké jako plošné používání chemie, a to nejen na pěstování brambor, ale i jinde. Když jste na poli, vidíte nějaký pluh, nějaké sklízeče, ale hlavně ty postřikovače. Ta genetická modifikace většinou směřuje k tomu, aby se tam dávalo méně chemie.

U nás se pěstovala GMO Amfora, která ve své podstatě funguje tak, že to, co se vyrábí chemickým zpracováním škrobu a pak se dál používá ve výrobě papíru, tak tato modifikace by to vyrobila na poli.

Rozumím-li tomu, je to poněkud jiná genetická manipulace, než proti které se hodně protestuje…