„Principiálně si myslím, že spoléhat na imigraci není správný postup, jak se chovat propopulačně. Není podle mne dobré místo podpory vlastního národa řešit problémy, které se nevytvořily v naší zemi, tím, že sem přivedeme milion dalších nositelů DNA,“ prohlásil lékař pro ParlamentníListy.cz.

Není pochyb o tom, že umělé oplodnění bude v budoucnu využívat čím dál více párů, které nebudou moci přivést na svět potomka přirozenou cestou. „V naší euroamerické civilizaci začíná být reprodukce velkým problémem. Příčin je mnoho, původcem jsou muži i ženy,“ vysvětluje David Rumpík. Podle statistik je v současné době v České republice neplodných dvacet až pětadvacet procent párů. Dětí narozených díky asistované reprodukci je v České republice v současné době kolem čtyř procent, podle některých odhadů za patnáct, dvacet let může být až polovina narozených dětí počata uměle.

Plodnost mužů se rychlým tempem snižuje

Známým problémem neplodnosti u mužů je úbytek počtu a pohyblivosti spermií, které je zaviněno většinou civilizačními faktory, zhoršujícím se životním prostředím, škodlivinami ve vodě, vzduchu i potravě, zvýšením radiotelekomunikačního smogu, magnetickým vlněním, ale i špatným životním stylem, zejména kouřením a stresem. Důkazem jsou revize tzv. hodnot spermiogramu, které provádí Světová zdravotnická organizace (WHO). Na vzorku náhodné populace, které podrobí vyšetření spermiogramu, stanoví normu počtu a pohyblivosti spermií. „Když jsem byl na medicíně, kolem roku 1990, byla norma 80 milionů spermií v jednom mililitru ejakulátu, postupně se snižovala na 40 milionů, v roce 2000 na 20 milionů a podle poslední revize WHO v roce 2010 už je bráno za normu 15 milionů spermií. To znamená, že během necelých třiceti let se norma snížila z 80 na 15 milionů spermií v jednom mililitru ejakulátu,“ upozornil předseda sekce asistované reprodukce na rychle postupující trend snižování plodnosti mužů ve vyspělých zemích.

Poprvé jsme u prvorodiček přesáhli věk třiceti let

Ale vina za neschopnost počít dítě je často i na straně žen. „Stále oddalují těhotenství, Česká republika dosáhla vloni velmi smutného rekordu – poprvé průměrný věk prvorodičky přesáhl třicet let, což je velice špatné,“ říká ParlamentnímListům.cz doktor Rumpík. Přibývá totiž žen, které začínají plánovat dítě po třicítce, což je podle něj o deset let později, než by měly, protože ideální věk na první porod je mezi 20. a 25. rokem, kdy je žena nejlépe připravena biologicky k tomu, aby měla dítě. Pro srovnání – ještě v roce 1989 byl průměrný věk rodiček 22,5 roku, v roce 2005 to bylo 25 let. Vedle vyššího věku bývají příčinou neplodnosti žen také genetické i civilizační faktory, kouření. Ale dnes mají mladí lidé více možností pro aktivní život než dřív. Před starostí o dítě dávají nejprve přednost studiu, cestování, kariéře. A když zjistí, že jim po třicítce ke štěstí něco chybí, může být už pozdě. „Je to trend ve vyspělých zemích, klade se důraz na postavení, společenský úspěch, kariéru,“ připouští gynekolog, ale cestu vidí v krocích, které dělají skandinávské země, například podporují mladé rodiny startovacími byty, kde po určitou dobu platí jen náklady na provoz bytu.