Poslední léta byla bohatá na události, které dle mnohých představují největší výzvu nejen pro ČR od listopadu ´89. Nejprve Ukrajina, válka v Sýrii a teď migrační krize. Co nám tato poslední léta řekla o naší demokracii, o tom, kam jsme se od listopadu ´89 dostali, o nás samých?

Myslím, že nám řekla, jak jsme zpohodlněli. Jak jsme zase spokojeni s průměrem. Jak jsme lenivě rezignovali na péči o veřejný prostor. Zase už věříme, že se o nás nejlépe postará stát se svými úředníky a bez dotace se už nedá ani rána. To vše v době, kdy je svět kolem nás v civilizačním pohybu, je nebezpečný, a tím nás staví před zaujetí takových postojů, na které připraveni nejsme. Ukrajina, Sýrie, běženecká katastrofa, islamistický terorismus jsou strašné jevy současnosti. To nejhorší, s čím nás ale konfrontují, je katastrofálně zoufalá úroveň současných politiků.

Myslíte si, že sdělovací prostředky podporují demokratickou otevřenou diskusi, nebo se jedná o manipulaci a propagandu?