Jak jste zatím spokojeni s vládou Bohuslava Sobotky?
Anketa
hlasovalo: 9310 lidí
Posledních devět měsíců se díky své pozici v hnutí Úsvit pohybujete v nejvyšší politice. Jaká je to zkušenost?
No, ono to není 9 měsíců, ale přes desítku let. Do sněmovny jsme s Tomiem přišli ze Senátu a předtím jsme po léta lobbovali za nejrůznější zákony, nebo naopak proti některým zrůdnostem. Po celou dobu jsme jednali s politiky na nejvyšší úrovni - s ministry, premiéry, poslanci a mnozí z nich se stali i našimi přáteli.
Musím říct, že v jistém ohledu byla naše situace trochu jednodušší - Tomia měl každý rád, protože doufal, že z jeho popularity něco trhne i pro sebe, svou partaj. To s jeho kandidaturou skončilo. Takže expředsedkyně sněmovny, která například křtila Tomiovu a moji knihu Umění vládnout, mu před volbami odmítla podat ruku kvůli jeho kritice paní Nagyové a jejích praktik na vládě.
Byl jste poměrně rázným kritikem vlád předchozích let. Máte pocit, že se za současné vlády něco změnilo?
Je brzy cokoliv hodnotit. Tato vláda musí chtě nechtě nějaké změny udělat, jinak hlavně ANO a ČSSD přijde o voliče. I proto museli zkousnout zákon o referendu, respektive dát ho do vládního prohlášení. A budou muset něco udělat s exekutory a museli přijmout nějaké stropy, třeba u příspěvků na bydlení. Zmiňuju to proto, že to jsou původně naše návrhy a vládou odmítnuté. Ale ty odmítla jen z politických důvodů. Chápu, že nemůže přijmout návrh Úsvitu a přenechat mu mediální body. Takže z našich návrhů se udělali údajné „paskvily", a pak je vláda, a leckdy v daleko horší a nepromyšlené podobě, předkládá sama.
S podobným programem podstatných změn šlo do voleb hnutí ANO, které dostalo možnost prosazovat své priority ve vládě. Jak se mu podle vás daří tyto změny prosazovat?
No, přese všechnu moji náklonnost k Andrejovi Babišovi si dovolím pochybovat o tom, že ANO má program. ANO ještě během kampaně tápalo, co vlastně chce, mělo jedinou mantru - budeme stát řídit jako firmu, a jejich návrhy oscilovaly ode zdi ke zdi a, pravda, velkou část tezí přejali hoši a holky od nás - audity na ministerstvech, exekuce, a jiné. Ostatně tak jako jiné strany.
Ostatně i myšlenku manažerského vedení státu jsme popsali s Tomiem v knize Umění vládnout dávno před vznikem ANO - přičemž jsme vycházeli z fungující praxe v mnoha velkoměstech USA, kde třeba radní dělají výběrové řízení na starostu - manažera města, a ten pracuje tak dlouho, dokud jsou s ním občané spokojeni a město prosperuje.
Pamatuji na mail před volbami od kolegy, který psal zoufalý apel, že všechna naše témata už omílají i další strany a že musíme rychle vymyslet něco dalšího. Já jsem ovšem proti účelovým marketingovým tahům, naopak, máme zcela jasný čitelný program, přímou demokracii, k níž jsme napsali knihu, a s použitím lichtenštejnského modelu jsme dokonce představili modelový návrh Ústavy. To je něco revolučního, s čím nikdo nepřišel, a je to zásadnější než cokoli, protože tohle ovlivní všechno další.
Troufám si říct, že ideově jsme dnes lídrem na politickém trhu, který je ideově vyprázdněný. My máme jasný program a cíl - přímou demokracii - vládu a kontrolu občana nad svou zemí. Evropské volby jsme prohráli, ani to nešlo jinak při našich možnostech a mediálním ataku. Ale přišli jsme s dalším novým tématem budoucnosti, a to je nelegální imigrace a sociální turistika. Voliči bohužel uvěřili médiím a politikům, že to není u nás problém. My říkáme ano, problém dneška to není, ale když nic nebudeme dělat, když budeme pokračovat v současné proimigrační politice a podpoře sociální turistiky, pak to bude průser jako Brno.
Víte, že sněmovna odhlasovala změnu zákona, který dává nárok na sociální dávky cizincům už po několika měsících pobytu? A že v rámci slučování rodin za tímto cizincem smí přijet celá jeho rodina? A že i ona má ihned podle zákona nárok na sociální dávky - bez vteřiny práce pro tuto zemi? Že imigrantům chce kolega Dientsbier dát volební právo - právo hlasovat o osudu země, kterou neznají, která jim je cizí, právo ovlivnit kulturu a tradice, které jsou od těch jejich často setsakra jiné?
Ten trend oslabit národní kulturu, tradice, vlastenectví tu je dlouhodobý. S nezakořeněnou směskou lidí se lépe manipuluje - stačí jim právě jen ty sociální dávky a jsou z nich disciplinovaní voliči, co za dávky vás budou opakovaně volit. Ale je to cesta do pekla. Země, která nemá národ, je odsouzená k zániku. Američané národ neměli, a tak si ho uměle vytvořili a v tom jejich vypjatém nacionalismu je síla, která z nich dělá mocnost.
Měli bychom být šťastní, že jsme relativně homogenní národ. To je naše výhoda. Multikulturalismus zkolaboval. Potomci imigrantů v Belgii, Británii, Německu nenávidí své hostitele, parazitují na původních národech a za odměnu je tu a tam přepadají, vraždí, vypalují jim domy a obchody. Viz včera v Paříži.
Žádný Evropan v arabské zemi se tak chovat nebude - u arabských, černošských a dalších přistěhovalců je to bohužel dnes už samozřejmost. Nemám pocit, že jsme lepší než třeba Arabové - oni se v mnoha svých zemích chovají velmi slušně, ovšem mnozí z nich Evropany nepovažují za lidi, ale za ďáblovy spřežence. Což je pak problém i pro nás.
Ale abych se vrátil k programu - chybí korektní, objektivní a veřejná diskuze o programech politických stran.Čekal bych, že nad tak revoluční myšlenkou, jako je zavedení demokracie v ČR, se strhne mediální diskuze - odborníků politiků, komentátorů a občanů. Bohužel je mrtvo po pěšině, protože většině dosah zavedení demokracie v naší zemi nedochází, a ten, komu dochází, se toho bojí jak čert kříže.
Až ta diskuze přijde, tak lidé zjistí, že za prvé nežijeme v demokracii a za druhé demokracie přináší systémové řešení většiny současných problémů.
Pokud totiž vezmeme naši Ústavu a politickou praxi, zjistíme, že žijeme ve stranické oligarchii, kdy vládne úzká stranická elita, což se skutečnou demokracií nemá nic společného - je to hra na demokracii.
A stranická oligarchie vede, mj. sto let popsaného tzv. železného zákona oligarchie, ke korupci, oslabení idejí na úkor plnění stranické kasy atd. Tyhle potíže nelze řešit dílčími prostředky, ale protože jsou systémové, musí se měnit systém. Ti, kdo studují dějiny, politologii, tohle všechno musí vědět - proč mlčí, je mi záhadou. V ostatním světě politologové a filozofové už dávno volají po demokracii. Příznačný byl nedávno Noam Chomsky v České televizi, kde naivní moderátor se ho ptal, proč nejvlivnější filozof nekandiduje v USA třeba na prezidenta. Zřejmě marně několikrát se pokusil tomu hochovi vysvětlit, že v USA jsou k volbám třeba peníze, a nikoli myšlenky nebo charakterní osobnost. A to platí i u nás. A samozřejmě, když někdo politikům kariéru zaplatí, tak ten politik musí také podle toho tančit a zpívat.
Určité skupiny v poslední době často mluví o nebezpečí, které má pro demokracii představovat ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Mluví se o střetu zájmů nebo o jeho pohrdání demokratickými procedurami. Jak se na tuto kritiku díváte vy? A jak vůbec hodnotíte politické působení Andreje Babiše?
Jak jsem řekl, Andreje Babiše mám docela rád, byť je to náš největší konkurent. Takže nebezpečí od něj nečekám, jeho vliv byl vždy velký, jak víme, uměl dobře komunikovat jak s Grossem, tak před mnoha lety s každým - se Sobotkou, Kalouskem i Topolánkem. Jen nebyl vidět. Takže pro zemi a demokracii je vždy dobře, když je vlivný člověk vidět a můžeme jeho kroky a práci sledovat přímo. I pro něj je jistě lepší změny provádět sám než přes politické loutky.
Jak se daří hnutí Úsvit prosazovat své priority, se kterými šlo do voleb?
Prioritou z mého pohledu byla, je a bude demokracie. Pokud tady budou zemi spravovat lidé pod přímou kontrolou občanů - přímo volení, přímo odvolatelní, tak máme spoustu věcí vyřešených. Lidé mohou, a budou, dělat chyby vždy, vždycky se najde nějaký lotr. Ale dnes teméř nemáme opravné mechanismy. Ty, co máme - volby za 4 roky nebo soudy, policie atd., vůbec nefungují. Naopak víme, že část justice a policie pracuje pod taktovkou gangsterských politiků. Ti slušní v policii či justici bohužel nestačí převážit neblahý vliv těch neslušných. Ostatně představte si, že máte garantované místo a plat na 4 až 6 let bez ohledu na to, co a jak děláte. A žádnou sankci za to, že nesplníte, co jste slíbil za to, že budete zvolen.
Tomio Okamura
- SPD
- Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
- místopředseda PS PČR
Samozřejmě, pak je spoustě lidí úplně jedno, jak žijí jejich voliči, protože po zvolení už je nepotřebují. Maximálně se zajímají o zviditelňování se sportovci a problémy řeší jen ty, které trápí velké byznysmeny a lobbisty. Já to vidím denně - dnes jsem na obědě s předsedou jednoho poslaneckého klubu viděl pána, co ve sněmovně lobbuje proti našemu zákonu o lichvě, a naopak chce neomezené úroky a penále a k tomu zúžení práva půjčovat peníze jen pro vyvolené držitele omezených licencí, tedy pro banky. I mě se snažil tento pán přesvědčit, že nejlepší bude, když peníze budou půjčovat jen jeho klienti, a že pak není třeba úroky zastropovat. Bohužel, není tu jediný člověk, který by lobboval za lidi v dluhové pasti, za oběti lichvářů. Zatím vítězí peníze, ale až budou vítězit hlasy občanů, tak se politici budou muset vzpamatovat, nebo půjdou od válu.
Tomio Okamura mluvil o tom, že vládní strany přebírají nápady hnutí Úsvit a vydávají je za vlastní, aby z nich získaly politické body. Cítíte to také?
Nevím, zda to Tomio řekl takhle. Ano, ostatní strany naše myšlenky, témata a jejich řešení přebírají a zcela jistě to dělají kvůli politickému profitu. Ale to je z mého pohledu jednak očekávatelné, a hlavně v pořádku. Pokud jde o mne, tak jsem se pustil do politiky právě proto, abychom se nějak posunuli a začali řešit neřešené. Pokud neoprávněné a lichvářské exekuce dnes možná začně vláda řešit, tak je mi jedno, že na počátku řetězce jsem byl jako iniciátor a nositel řešení první. V tomto ohledu nejde o slávu, ale o řešení problémů. A že jsou děsivé a strašné - nejen já, ale tisíce lidí jsou například oběťmi podvodníků, kteří nadělali dluhy na cizí občanky, a přestože soudy i exekutoři mají doklady, že jejich nároky jsou nespravedlivé, tak bazírují například na formalitách - na promeškání odvolacích lhůt, přičemž drtivá většina obětí neměla šanci se o nějakém neoprávněném dluhu dozvědět.
Aktuálně řeším kauzu paní, která před násilnickým manželem utekla z domu a ztratila občanku. Někdo jí na občanku nasekal 40 černých jízd - přičemž s poplatky dluh dělal přes 700 000. Neměla šanci se nic dozvědět, protože se s dětmi pohybovala po azylových domech, známých a podnájmech. A soud uznal, že černé jízdy nespáchala, ale že prošvihla, tuším, že snad jen o několik týdnů, lhůtu na odvolání. No to je přece prasárna! Copak je možné odsoudit nevinného a vykonat trest navzdory tomu, že je prokázaná jeho nevina? Jen proto, že se neodvolal ve správné lhůtě? Já, spolu s právníkem Adamem Batunou, připravuji návrh zákona, a to nejlépe ústavního, o nepromlčitelných právech občana.
Právo na spravedlnost nelze přece promlčet. To mimochodem odporuje i stávajícímu zákonu, který říká, že každý právní akt, který je v rozporu s dobrými mravy, je neplatný. Bohužel soudy a další toto zcela jasné a zásadní pravidlo nerespektují. Takže je třeba zcela jasně říct, že žádná formalita nemůže mít přednost před spravedlností. A nejde jen opřestupky - v kauze justičního zločinu ve věci Vlastimila Pechance odsouzeného za vraždu jsem podal trestní
oznámení na jiné daleko pravděpodobnější pachatele. Policie odmítla toto vůbec šetřit, protože podle zákona už je pachatel za mřížemi. Co to je nesmysl?
Psali jsme:
Jestliže mám sebemenší podezření, že pachatel je někdo jiný, že dokonce ve vězení je nevinný člověk, tak naopak celý systém se musí rozjet na plné obrátky, aby vyvrátil, nebo potvrdil, zda jde, či nejde o justiční omyl. Z praxe víme, že neviných máme dost a dost - pamatujete jistě kauzu hromadných vrahů Stodolových - nejméně jednu vraždu policie původně odložila jako přirozenou smrt a další vraždy dokonce připsala dvěma nevinným manželům, které soud odsoudil do vězení. Teprve po několika letech, kdy se Stodolovi mimoděk přiznali i k „jejich" vraždám, byli tito manželé propuštěni. Dva nevinní lidé - to je neuvěřitelné. Bohužel, protože to je neuvěřitelné, dodnes mi nikdo nechce pomoci se systémovými změnami, které by justiční omyly a zločiny řešily, tak, jako tomu je standardně v západních demokraciích.
Třičtvrtě roku je už celkem dlouhá doba na získání zkušeností. Jak se z nich chce hnutí Úsvit poučit? Chystáte nějaké změny ve své politice?
Ano. Před námi je podzimní ideová konference Úsvitu - chci předstoupit před ostatní s návrhem komplexnějšího programu, připravuji mezinárodní konferenci o přímé demokracii a jednám se zahraničními partnery o koordinaci naší práce. Cílem je nejen přímá demokracie v ČR, ale také v rámci EU. Konkrétní data budu mít asi až po neděli, ale díky spojení s aktivisty za přímou demokracii v celé EU má i Úsvit své zástupce v europarlamentu, s nimiž budeme prosazovat například zákon o celoevropském referendu. A samozřejmě z EU budeme také tlačit na česká média a politiky a donutíme je krok za krokem demokraticky přijmout a zavést u nás demokracii.
Na podzim nás čekají komunální a senátní volby. Jak se na ně chystáte?
Nijak dramaticky - budujeme regionální struktury a tam, kde naši lidé chtějí kandidovat, tam je podpoříme. V případě Senátu budeme mít několik kandidátů, ale rozhodli jsme se, že nebudeme kandidovat za každou cenu všude. Nemáme na to ostatně ani peníze. A tahat je z Tomia poté, co jsme si prožili s překroucením našeho účetnictví, si také už nedovolíme. Letos máme celkem troje volby - evropské, komunální, senátní a my měli ještě navíc doplňovací senátní na Zlínsku.
Vzhledem k tomu, že náš jediný příjem je státní příspěvek, který je, tuším, něco přes 30 milionů (netuším teď přesně kolik), tak si zjistíte, kolik asi máme na jedny volby na jeden okres či obvod. Jsou to srandovní částky v řádu statisíců, a to, i když opravdu budeme kandidovat jen někde. S velkými stranami, které mají na volby stamiliony, se nemůžeme měřit, a je dost tristní, když se podařilo médiím rozšířit mýtus, jak jsme bohatí. Ať někdo spočítá, kolik ze státu vytahala ODS nebo ČSSD - každá víc jak dvě a půl miliardy. To jsou neskutečné prachy a nejsou v tom sponzorské dary a už vůbec ne černé peníze z úplatků. Pochopitelně ani ANO není bez kačky - Andrej do něj vrazil pár set milionů a dnes bude stamiliony dostávat od státu. Takže od toho se odvíjí naše strategie na kampaně - jen to, co si můžeme dovolit.
Hnutí Úsvit se dostalo do české politiky v době, která je neobyčejně bouřlivá i z hlediska mezinárodní politiky. Co dnes považujete za největší problém v této oblasti? Mohou tyto geopolitické hry nějak významně ohrozit i naši zemi?
Jestli máte na mysli Ukrajinu, tak ano. Stejně jako naše mise v muslimských zemích. Dlouhou dobu jsme byli jen takovou Casablankou pro teroristy. Mnoho z nich se ještě u nás školilo, takže to tu mají rádi. Se stále větším angažmá po boku USA se samozřejmě v budoucnu nevyhneme ani odvetám. I proto jsme proti nelegální imigraci. Z potomků imigrantů se rekrutuje většina teroristů v západních zemích a samozřejmě přinášejí i sociální nepokoje. Připravuji s kolegy pro nás komplexní zahraniční strategii, kde bych strašně rád akcentoval naši úzkou spolupráci jak s asijskými zeměmi, tak hlavně s Latinskou Amerikou a Ruskem.
Velká část těchto zemí má velmi dobrý vztah k nám, mají kupodivu podobné hodnoty - latinoameričané jsou křesťané jako my a jsou to země s gigantickým potenciálem pro spolupráci. Řečeno v nadsázce - je tu pro nás nekonečný trh pro odbyt našeho průmyslového zboží a technologií a naopak - oni mají pro naše potřeby nekonečné zdroje surovin. Zěmě jako třeba Kazachstán - což je obilnice světa - jsou ideál pro nás. Potřebují zemědělské stroje, sila, ale také technologie na zpracování obilí - sladovny, pivovary, pražírny atd.
A to nemluvím o Mexiku, mé téměř druhé vlasti. Tam je pivo národní a nejoblíbenější nápoj a Mexiko je největší vývozce piva na světě. Tequilu tu pijí turisté z Evropy a gringové z USA. Ale pivo tu je drahé a krom několika piv nedosahuje české úrovně. Prostě pro naše technologie, ale i suroviny, je neomezený - nikdy nejsme schopni nasytit jejich trh pivem nebo chmelem.Jen na okraj - jedno z nejlepších piv společnosti Moctezuma se jmenuje Bohemia. Mám ale obavu, že jméno není po Češích, ale je po německých sládcích z Čech, kteří tu budovali pivovary. To, co tu ale slyšíte na každém kroku, je dechovka - tradiční mariachi není zabiják s kytarou, jak ho ukazuje Rodriguez, ale je to tlustý prďola, který hraje mexickou obdobu dechovky. A jak se sem dostala?
Když Mexičané porazili okupační vojska samozvaného habsburského „císaře" Maxmiliána, tak sice všechny okupanty vyhnali, ale pouze českým muzikantům (ve vojenských kapelách jich bylo v podstatě 100 procent) udělali nabídku - to, co jim slíbil Maxmilián, dostanou od Mexičanů, když budou hrát pro ně. „Císař" při verbování slíbil žold a po ovládnutí Mexika půdu. A tak mnoho našich muzikantů zůstalo ve vojenských kapelách a samozřejmě s nimi i naše dechovka a písničky.
V osmdesátých letech jste jako mladý disident kritizoval SSSR a jeho politiku vůči naší zemi. Jak se díváte na dnešní Rusko? Lze zahraniční politiku Moskvy tehdy a dnes srovnávat?
Svým způsobem ano - v principu i ta největší velmoc je ve vleku domácí politiky i vnějších událostí. A pak záleží na osobnostech, jak se dokáží z logiky dění vymanit. Může Putin povolit otěže a otevřít v zemi stavidla liberálnímu režimu? To tam už bylo za Jelcina a přineslo to rozkradení státního majetku, tak jako u nás. Mně se nemusí líbit, že zavřel bláznivé feministky jen pro výtržnictví, ale může si dovolit nechat hanobit pravoslavné chrámy? Může si nechat přerůst přes hlavu oligarchy? Může si dovolit ukázat slabost? Ta země by se rozpadla.
Ostatně věřte - Pussy Riot nebo Chodorkovskij by v USA šli do basy ještě dřív. Když si v USA na pláži holka sundá podprsenku, tak do minuty je u ní polda a kasíruje pokutu nebo je soud a basa. A chtě nechtě - Američané přes veškerou korupci a nepotismus na nejvyšší vládní úrovni začali trestat a soudit i bankéře a manažery odpovědné za krachy bank. A jak jde třeba o daně, tak v USA by neseděl jen Chodorkovskij, ale asi i většina Čechů. Netrpí tam v daních sebemenší nepoctivost a trestají každou lež. To je následováníhodné. Nějaké odklánění ani optimalizace netolerují. K demokracii patří i tvrdé vymáhání odpovědnosti. A i když USA demokracií rozhodně nejsou, tak jako ani my, alespoň v něčem se od nich můžeme učit.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
