Majitelé, provozovatelé i zaměstnanci restaurací, pohostinství, barů, hudebních klubů a podobných podniků zažívají velmi těžké časy. Po jarní vlně koronaviru jsou nyní znovu zavřené a čekají, co s nimi bude. Než se zeptám konkrétně, dá se vůbec dnešní situace s něčím srovnávat, s výjimkou válečných stavů, případně minulým režimem? A za jak závažnou ji považujete?

Jedná se o zcela bezprecedentní situaci, která byla nová pro všechny občany, vládu i samotné podnikatele. Domnívám se, že tak zásadní zastavení trhu celosvětově nezpůsobila zatím žádná předchozí událost v novodobé historii. Vždy se snažím hledat pro každou situaci i pozitivní změny. Pokud bych měl zde o něčem podobném uvažovat, pak možná o tom, že přinutila i tradiční obchodní modely uvažovat ve zcela jiných formátech, více využívat nové technologie a přístupy k zákazníkovi. Rovněž restart cestovního ruchu nám dává příležitost změnit mnohé na dosavadní struktuře turistů v jednotlivých destinacích, jednoduše řečeno, zaměřit se na ty segmenty, které jsou pro naši zemi dlouhodobě významné a stabilní.

Bohužel negativní stránka této pandemie převládá. Zásadní jsou samozřejmě dopady na zdraví lidí a ztráty na životech. Mimo to je to ale událost, která přinese mnoho existenčních problémů nejen podnikatelům ve službách, ale také jejich zaměstnancům. Je rovněž zřejmé, že se mění mapa cestovního ruchu ve světě. Navíc se zcela jistě změní také podmínky pro cestování, a to globálně. Přirovnávám to k teroristickým útokům ve Spojených státech amerických v roce 2001, které zcela změnily bezpečnostní prvky hlavně pro leteckou dopravu. Stejně tak musíme počítat s tím, že nové prvky prevence šíření virových onemocnění se stanou součástí služeb cestovního ruchu v následujících letech.

I když vláda zavedla různé druhy pomoci, podpory mezd a tak dále, pohostinství přesto hlásí uzavírání provozoven a propouštění zaměstnanců. Třetina už zavřela, konec pak podle ČTK hrozí až polovině stravovacích provozoven. V čem tkví největší problém?

Problém tkví hlavně v některých bariérách, na které naráží nejen velké podniky, ale rovněž drobní podnikatelé. Například nemožnost u malých firem kombinovat podporu OSVČ nebo s. r. o. s programy, jako je Antivirus. U velkých firem je to současná výše Dočasného rámce pomoci, stanovená Evropskou komisí. Jakákoliv firma může letos čerpat maximálně 800 tisíc eur na podporu. Například velké hotelové řetězce jsou pak brány jako jedna firma, přestože mají, jen v České republice, například více než 30 hotelů. Tyto společnosti již nemají na žádnou podporu v podzimní vlně nárok. Největším problémem je pak naprostá nejistota dalšího vývoje a rozhodování vlády, což vytváří prostředí, ve kterém prakticky není možné plánovat ani podnikat.

Je možné uvést nějaká konkrétní čísla – uzavřených podniků, propuštěných zaměstnanců?

Cestovní ruch celkově do veřejných rozpočtů přináší 125 miliard korun ročně. V letošním roce očekáváme propad spotřeby cestovního ruchu o 160 miliard, z celkových 300 miliard spotřeby v roce 2019. Uzavření restaurací například představuje ztráty spotřeby ve výši 411 milionů korun denně. Ubytovací zařízení v roce 2020 dosáhnou obsazenosti maximálně 25 procent a propadu tržeb až o 80 procent. To jsou poměrně depresivní čísla, za nimiž logicky bude stát také úbytek pracovních příležitostí a v některých případech i ukončení podnikatelské činnosti. Proto se domníváme, že je zcela legitimní, aby vláda za období, kdy z jejího nařízení musely být stravovací a ubytovací služby zcela nebo částečně uzavřeny, poskytla podnikatelům, kteří v minulosti odváděli nemalé finanční prostředky do veřejných rozpočtů, adekvátní pomoc.

Pro kompenzaci ubytovacích služeb, byl vytvořen program Covid – ubytování, který jsme vládě navrhli. Celkově podpořil ubytovací zařízení za jarní uzavření ve výši 2,5 miliardy korun. To je opravdu zlomek toho, jaké byly skutečné ztráty. Nyní již téměř měsíc diskutujeme o nutnosti otevřít tento program znovu a stále se nemůžeme dobrat konkrétního příslibu. Jenže akce musí být opravdu rychlá, pokud má být účinná. Pokud by podnikatelé šli cestou vymáhání škod přímo od státu, dostali bychom se na zcela jiná čísla. Takže jsme přesvědčeni, že podobné programy jsou pro všechny strany výhodné. Stravovací zařízení s výjimkou programu COVID – nájemné, které se týká zhruba poloviny provozovatelů, žádnou přímou pomoc dosud ani neobdržela.

Psali jsme:

ČSSD: Dluh 130 miliard je pro rozpočet naší republiky extrémní zátěž

Babiš chce nabídnout před Vánoci antigenní testy zdarma

Vyškov: Křečkovický památník připomíná minulost i osobnosti města

Tak nic: EU neproplatí Agrofertu dotaci. Už ji stejně proplatilo Česko

Jakou pomoc byste konkrétně uvítal? Tedy kde začít?

Jak bylo řečeno, rychlou a přímou dotaci ve formě programů COVID, a to jak pro provozovatele služeb, tak pro následně zasažené obory. Je třeba si uvědomit, že například dodavatelé, prádelny, pivovary, farmáři, dodavatelé surovin a mnozí další jsou na tom stejně. Uvítali bychom moratorium na splátky úvěrů u zasažených oborů, které nebudou mít kde generovat finanční prostředky. A v neposlední řadě odstranění některých bariér, které znemožňují čerpat podporu. A bude třeba se zabývat opětovným nastartováním cestovního ruchu v době, kdy pandemie odezní. Tady bychom očekávali pomoc a podporu nejen ze strany státu, ale také jednotlivých krajů, pro které je cestovní ruch rovněž významným zdrojem pracovních příležitostí a rozvoje regionů.

Kvůli omezením pohostinští vymýšlejí, co se dá. Jak se v praxi snaží všechno zvládnout – tedy vyjma rozvozu a prodeje přes okénko? Jsou kreativní ve snaze zachránit podnik? Jak například?

Co se týká okének v restauracích, je to spíše signál pro zákazníky, že restaurace tu stále je a mohou si zde koupit svá oblíbená jídla. Po stránce ekonomické to gastronomii nemůže zachránit, navíc příprava jídel s sebou je ještě náročnější a nákladnější než v běžném provozu. Provozovatelé restaurací v době podzimního uzavření otevřeli méně okének než na jaře. Je to přibližně 14 procent restaurací a celkově možná do 25 procent všech podniků veřejného stravování.

Je pravda, že jsou podnikatelé v Čechách kreativní a umí měnit pružně své přístupy, na druhou stranu v případě uzavření například restaurace toho již příliš vymyslet nelze. Restaurace se nedá dělat na dálku a bez hostů, rozvážka jídel je zajímavý světový trend, který se rozvíjel již před touto krizí, ale není to udržitelný model pro většinu restaurací, spíše doplňková služba. Přesto se v této době mnoho restaurací zlepšilo v online komunikaci s klienty, mnozí zavádějí vlastní rozvoz v okolí a také připravují kampaně pro stálé zákazníky. Tam, kam chodí takzvaní štamgasté, tedy stálá a opakovaná klientela, bude jistě snadnější opět začít podnikat.

Ukázalo se, že si lidé uvědomují, jak na tom podniky jsou a objednávají jídlo s rozvozem domů více než kdy jindy. Potěšilo vás to?

Určitě nás těší, že lidé dávají najevo svou solidaritu s oblíbenou restaurací, ale i penzionem či hotelem. Naše služby všeobecně jsou o zážitcích, v mnoha případech o příjemném trávení volného času a setkávání se s přáteli. To je mimochodem podle průzkumů hlavní důvod návštěvy restaurace až pro 49 procent hostů. Věříme, že zvláště domácí hosté už se těší, až budou moci opět navštívit svou oblíbenou restauraci nebo strávit víkend v některém ze svých oblíbených míst.

Uspořádali jsme spolu s Asociací hotelů a restaurací České republiky a Asociací malých a středních podniků a živnostníků České republiky také kampaň na podporu přímého nákupu jídel v okénkách restaurací, která se setkala s poměrně značným ohlasem. U rozvozů jídel je to složitější. Pokud nemá restaurace vlastní zajištění rozvozu, pak jsou náklady na tuto službu prostřednictvím zprostředkovatelů poměrně vysoké. Společnosti, které se zabývají objednávkou a rozvozem jídel, mají vynikající technologické zázemí, ale poslední dobou za svou službu požadují až 30 procent provize z prodaného pokrmu, což je v současné době naprosto neadekvátní. Dalo by se říci, že zprostředkovatelé online objednávky a dovozu jídel nepřiměřeně zneužívají situaci ve vlastní prospěch. Pochopili bychom, pokud by se náklady na distribuci spravedlivě rozdělili mezi zákazníka a restauraci.

Jistě sledujete, jak je tomu v jiných zemích Evropy, případně světa. Prosím, řekněte čtenářům pro srovnání nějaké zajímavé příklady omezování provozů, podpory státu a podobně…

Ano, máme samozřejmě informace ze zahraničí a myslím, že nejlepším vzorem by pro nás mohlo být Rakousko, kde si tradičně pohostinství a cestovního ruchu velmi váží, protože si uvědomují, jak je důležitý pro rozvoj země a životní úroveň obyvatel. Na druhou stranu je třeba říci, že v sousedním Německu, které často mnozí berou za příklad v podpoře podnikatelů, bylo sice deklarováno mnoho o pomoci podnikání, ale z praktických zkušeností naší partnerské organizace v Německu víme, že v praxi bylo vytvořeno opět poměrně značné množství bariér a byrokracie, které znemožnily mnoha podnikatelů na pomoc dosáhnout.

Jakou známku byste české vládě udělil za zvládání koronavirové krize, co se gastronomie týká a proč?

Vláda, stejně jako všichni občané, čelila zcela nové situaci bez jakýchkoliv předchozích zkušeností. To je fakt, který může mnohé vysvětlit a také obhájit. Hlavně mnohdy tápání a nedostatek informací pro podnikatele tak, aby mohli ve svých podnicích účinně a rychle rozhodovat a následně reagovat.  S první vlnou pandemie se díky rychlé reakci vlády u nás podařilo poměrně rychle vyrovnat. Pomoc vlády vznikala pomaleji, ale následně byla realizována, takže z tohoto pohledu spíše pozitivní hodnocení. Horší situace nastala na podzim, kdy bylo vše více chaotické, byť opět některá opatření na podporu podnikání přišla velmi rychle.

Zásadním problémem je asi celkově předávání jasných a detailních informací. Velmi si vážíme programu Antivirus, který zbrzdil masové propouštění v našem oboru. Na druhou stranu je to právě typický příklad výše uvedeného. Nejprve se podnikatelé dozvěděli, že budou moci čerpat Antivirus Plus se stoprocentním krytím mezd. Podrželi své zaměstnance a týden na to zjistili, že tento program se odečítá z limitu Dočasného rámce, tedy velké firmy již neměly možnost jej čerpat. Stejně tak podpora živnostníků – OSVČ a malých s. r. o. není možná v kombinaci například s Antivirem. Pokud by měli všichni jasné a přesné informace od počátku, byla by pro ně situace mnohem lépe zvládnutelná.

Komunikují politici s vámi, ale i dalšími, jichž se to týká, přijímaná opatření dostatečně? Jakou máte zkušenost?

Velmi dobrá je komunikace s ministerstvem průmyslu a obchodu, kde jsme ve spojení s krizovým štábem prakticky od jara a pravidelně komunikujeme jak s ministrem, tak náměstky. Stejně tak jsme opakovaně jednali s premiérem a je nutno říct, že i zde byly debaty velmi konstruktivní a věcné.
Od počátku máme ale poměrně velmi složitou komunikaci s ministerstvem zdravotnictví, to se však zlepšilo zásadně v okamžiku, kdy jsme začali jednat všichni společně pod záštitou Hospodářské komory.

Bohumír Dufek, předseda Asociace samostatných odborů pro CNN Prima News, jak jistě víte, prohlásil, že špatné restaurace a hospody zkrachují, což pomůže trhu. Ale také, že jich je v České republice mnoho. Máme jich až příliš? A co k jeho komentáři, na kterém si podle reportáže pořadu 168 hodin České televize trvá, říci?

Myslím, že jsme se k tomu vyjádřili opakovaně a dostatečně. Prohlášení pana předsedy považujeme za skandální a zcela nekompetentní. Navíc odbory, a zvláště jejich funkcionáři, by měly spíše bojovat za zachování pracovních míst a snižování nezáměnnosti. V neposlední řadě, by se asi měl pan Dufek vyjadřovat k oborům, které zastupuje, a ne k těm, kterým zjevně nerozumí.

Psali jsme:

Svaz obchodu a cestovního ruchu jde proti restauracím: Chceme paušál. Pro řetězce?

Když Dufek odešel z TV. Zdeněk Pohlreich solil u Xavera

Zázrak z Madridu. Klaus mladší zvedne tlak všem fanouškům lockdownu

Trapné? Fridrichová dělala z Babiše blbce. Užila si to

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.