Paní Šabatová, na nedávné konferenci o bezdomovectví se hovořilo o tom, že bezdomovci a lidé ve složité sociální situaci prakticky ztrácejí možnost získat bydlení, poněvadž to je podmíněno jejich bezdlužností. Neuvažujete o tom, že byste se zasadila o nějakou navrženou změnu, která by částečně umožnila změkčit toto pravidlo (samozřejmě za nějakých podmínek)? Máte nějaké srovnání ze zahraničí? Nebyla by třeba někdy i cesta k tomu, aby některým lidem byly dluhy odpuštěny? Přece jen mohou pak mnozí být společnosti daleko užitečnější, než když se budou do konce života pohybovat kvůli dluhům a nemožnosti bydlet někde na perifériích společnosti...

Ano, dluhy jsou jednou z největších bariér, jež zabraňuje lidem, kteří nebydlí, získat pronájem bytu. V České republice sice platí již několik let zákon, který umožňuje oddlužení, mnoha lidem už pomohl, ale pro některé lidi jsou podmínky k oddlužení příliš tvrdé a nemohou je splnit, ani kdyby se sebevíce snažili. Není na veřejném ochránci práv, aby vymýšlel reálnější cesty k oddlužení, s řešením by měla přijít vláda, je to politické rozhodnutí. Ale chci připomenout, že v Rakousku je pro ty, kteří jsou opravdu na dně, obdobný zákon o dost příznivěji nastaven. Správné by také bylo vytvořit takové podmínky, aby i lidem s dluhy bylo dostupné základní sociální bydlení a měli pak možnost své dluhy splácet.

Pokud se ještě vrátíme k tomu, co letos významně rozvířilo hladinu veřejného mínění, byla to velká diskuze nad kauzou, v které jste rozhodla o tom, že studentka SZŠ v Ruské ulici v Praze byla diskriminována, když jí bylo zakazováno nošení muslimského šátku. Pokud se podíváte zpětně – byla jste smířena s tím, jak velká vlna nesouhlasu se na mnoha frontách proti tomuto rozhodnutí zvedne?