Miloš Zeman opět pojede na konferenci nazvanou Dialog civilizací na ostrově Rhodos pořádanou ruským oligarchou a spolupracovníkem Vladimira Putina Vladimirem Jakuninem. Zeman se zde chce sice setkat, jak uvedl jeho mluvčí, s maďarským a slovenským premiérem – takže tu nebude z EU osamocen jako minule – ale zavdává tím znovu šanci rozdráždit své kritiky. Je to z jeho strany nějaký záměrný kalkul, teď myslím směrem k jeho kritikům, že jezdí na takovéto akce?
Rozhodně si nemyslím, že tam jezdí kvůli kritikům. Zakládá si na tom, že jede podle své linie, a kritikům se vysmívá. Rozhodně bych ten popud neviděl v kriticích, ale v jeho konceptu. Za tím si jde a kritici pak přijdou a kritizují.
Jak hodnotit jeho postoje vůči Rusku či Ukrajině, které jsou jiné, než je oficiální linie zemí EU? Je trojským koněm Moskvy, jak tvrdí třeba Jakub Janda z think-thanku Evropské hodnoty (ale i jiní) a ruskou loutkou, nebo má prostě jiné názory?
Skutečně si myslím, že má svůj koncept. Osobně ho považuji za nebezpečný a nikoliv prospěšný naší zemi. Ale nevěřím, že je nějakým způsobem financován, podporován, nebo dokonce řízen Putinem. A takzvaný think-thank Evropské hodnoty je společnost, která si myslí, že ona ví, co jsou to evropské hodnoty, a udílí pohlavky těm, kdo má jiný názor. To bych vůbec nebral v úvahu.
Je nepochybné, že se Zeman zalíbil voličům protestním, protievropským, protiuprchlickým, možná i proruským. Může na nich postavit základ svého voličského elektorátu?
Zeman má v průběhu svého funkčního období vysokou podporu. Dá se soudit, že pokud půjde znovu do voleb, výsledek bude odpovídat této dlouhodobé podpoře. Námitky vůči němu chápu a sdílím – nejsem voličem a stoupencem Miloše Zemana a jeho styl mi je cizí. Je ale potřeba vidět, že některý typ lidí oslovuje. Neboť politika, která je na druhém břehu, také není nekritizovatelná. Vezměte si jako příklad ukrajinsko-ruskou krizi. Od samého počátku jsem odmítal vizi, že Ukrajina je zralá na vstup do Evropské unie, natož pak do NATO. A že je nebezpečné tuto iluzi v těch lidech podporovat. Miloš Zeman byl proti této iluzivní politice. Přitom je dodnes podporována. Když byl Zeman proti tomu, ještě neznamená, že je loutka Kremlu. Je kritik určité politiky, která se evidentně neosvědčila, vede ke zhoršení problému. Oddělil bych tedy věcnou stránku věci a to, jestli je nám Miloš Zeman sympatický, nebo nesympatický. Já ho nevolil a volit nebudu, ale nelze určitým prvkům jeho postojů upřít racionalitu.
Který prezident USA byl nejlepší?Anketa
Razicím štítem prezidentovy popularity je uprchlická krize. Hlavně v důsledku ní mu narostly voličské preference. V době, kdy veřejnost sledovala prioritně rusko-ukrajinský konflikt a prezident se klonil svými výroky spíše na ruskou stranu, zdaleka takovou popularitu neměl. Dá se tedy říci, že existuje skupina voličů, která se Zemanem souhlasí, co se týče jeho postojů k migrační krizi, islámu, terorismu, ale zároveň nesouhlasí s jeho podle nich příliš vstřícným postojem k Rusku?
To je otázka mířící na strukturu podporovatelů Miloše Zemana a na to by musel být nějaký speciální výzkum, abychom nehádali z letu ptáků, ale měli v ruce nějaká tvrdá data. Chápu ale racionální jádro tohoto dotazu a připouštím, že je možné, že určitý typ lidí podporuje jednu větev konceptu Miloše Zemana, přičemž ta druhá je jim cizí, nebo jsou dokonce proti ní. To je velmi dobře možné. Osobně vytýkám Zemanovu postoji frázovitou nabubřelost, která si zaslouží označení populistická, protože je to nerealizovatelné. Třeba když říká – Pošlete je domů. Jak? Kudy? Kdo je pošle domů? Kdo je pochytá? Tohle se snadno řekne, ale udělat se to nedá. Toto je jádro populismu. Že někdo řekne – udělá se to či ono, takhle to bude – a všichni vykřiknou hurá. Vůbec nemyslí na to, jestli je to možné realizovat, nebo ne. Zeman takovéto hraběcí rady a nápady rozhazuje lopatou. A že se to mnoha lidem líbí, nebo dokonce většinově, je důkazem toho, že racionalita není v populaci tak silně zakořeněná, jak bychom si přáli. Nekladou si otázku – není to planý žvást? Nebo je to reálná věc? Teze, že Ukrajina nepatří do NATO, není planý žvást. To je odmítnutí naprosto absurdního konceptu z oblasti vzdušných zámků. Ale poslat uprchlíky z Německa domů – to je také v oblasti vzdušných zámků, protože to nikdo reálně nedokáže udělat.
Projde tohle Zemanovo mediální vystupování ještě nějakou změnou?
Už ubral. Hodně uvolňuje uzdu, když vyjíždí do menších měst a vesnic. Tam se v místním sále nechává omílat obdivem lidí a občas hodí nějaký kabaretiérský špek. Ale v zásadnější dikci, zdá se mi, hodně ubral v cirkusové bombastičnosti.
Příští prezidentské volby označují například již zmiňované Evropské hodnoty jako „zápas o demokracii“. Čím to je, že se více zaměřují na volby prezidentské než ty parlamentní? Větší výkonnou moc má přeci vláda než prezident. Obava o demokracii by se měla více týkat toho, jaká bude vláda než prezident...
Samozřejmě. Máte pravdu. Celá tahle diskuze mi přijde zcela komická. Názory think-thanku Evropské hodnoty mě zajímají mnohem méně než názory Miloše Zemana. Že se tu nenašla nějaká osobnost, která by mu byla pravděpodobným soupeřem, to je smutné. Mohli bychom lamentovat nad stavem českého národa, ale budiž nám útěchou, co se děje ve Spojených státech amerických, které vnímáme jako prototyp demokracie. Tam stojí proti sobě nabubřelý blbec a zprofanovaná byrokratka. Tenhle třistapadesátimilionový národ nedokáže ze sebe vygenerovat osobnosti, které by zaujaly něčím jiným než žvásty nebo že ustála nevěru svého manžela. Takže myslím, že je to otázka doby. Osobnosti jsou jinde než v politice. Ve vědě, v průmyslu, obchodu, a do politiky se nehrnou. To je dost dobře možné. Není to tedy zápas o demokracii. Není tu nikdo, kdo by zaujal více než Miloš Zeman. Což neznamená, že je u nás demokracie na štíru.
Psali jsme:
Možná se kritici ale bojí, že se Miloš Zeman ve druhém volebním období utrhne ze řetězu a třeba opravdu prosadí referendum o našem setrvání v EU či NATO. Je to možné?
Nevidím ústavní možnost, jak by to udělal. Referendum musí proběhnout nějakou ústavní procedurou. Jako jsme měli referendum o vstupu do Unie, tak si dovedu představit i referendum o opuštění Unie. Pokládám to ale za šílenství a nesmysl. Miloš Zeman se hlásí k referendu, protože to má pozitivní ohlas u veřejnosti. Nemyslím si ale, že by ho mohl způsobit.
Kdyby podobné referendum nastalo, jak by dopadlo? Zvítězila by racionalita? Nebo skepse, která by mohla nastavit geopolitické směřování naší země jiným směrem? Tyto obavy zaznívají.
Ocitáme se ve sféře spekulací. Není takové referendum, ani se nechystá. Nicméně spekulujme. Doufám, že bychom tu chybu neudělali, jako se to stalo Angličanům. A že by to referendum potvrdilo naše členství v Unii. Pokud bychom se ale rozhodli pro Czexit, tak pánbůh s námi. Nad českým národem by bylo možno zlomit hůl, že je to národ hlupáků, co si nevidí na špičku nosu.
Na Czexit to nevypadá, ale je fakt, že tomu, že v Británii vyhrají zastánci Brexitu, jsem také nevěřil...
Ani já ne. Myslel jsem, že to dopadne těsně pro setrvání. Vždyť lidé, kteří to spunktovali, sami nevědí, co s tím. Anglie se do toho odchodu zatím nehrne. Myslím, že uhrajou nějakou plichtu a že zvítězí „chytrá horákyně“. Ani nahá, ani oblečená. Ani v Unii, ani mimo ní.
Nicméně hlasy o Czexitu se u nás ozývají, což by bylo v devadesátých letech nepředstavitelné. Naše veřejnost vstup do těchto institucí tehdy většinově podporovala. Udělaly politické garnitury a strany, které podporují náš prozápadní směr – ODS, ČSSD, TOP 09, KDU-ČSL či stoupenci Václava Havla – nějakou chybu, že už ta podpora není tak velká a mnozí lidé jsou ochotni zničit naše spojenecké závazky? Nebo tady hrají roli spíše mezinárodní vlivy – nezvládnutá migrace, nedostatečná ochrana vnější hranice EU a podobně?
Určitě ty mezinárodní vlivy. Politika Evropské unie zdegenerovala do ideologických konstrukcí. Bojuje se s vysavači a igelitovými pytlíky. Zásadní problémy kontinentu se neřeší. Přestalo se třeba mluvit o budování evropské infrastruktury. Což byla pro mě velká naděje, že se vybuduje evropská infrastrukturní síť – například rychlovlak z Rigy do Madridu. Nebo se mluvilo o dálnici Stockholm–Istanbul. To byly velkolepé projekty. Evropská unie přestala v těchto intencích myslet. Místo toho myslí v intencích sekaček na trávu. To není nic, co by lidi nadchlo. A když se dozvíme, že není možné chránit evropskou hranici, že nás vydírají státy jako Maroko a rozpadlá Libye a otvírá si na nás ústa nějaký pan Erdogan – kde se vzal, tu se vzal – to je přeci srdcervoucí ponížení Evropy. S tím ale nemají naši politici vůbec nic společného, nezavinili to. Naopak, jejich stanovisko je velmi rozumné. Snaží se regulovat vášně a zastávat racionální pozici ve víru bázlivosti těch takzvaných evropských elit. Jenže kvůli tomu, že je tam momentálně tlupa levičáků z roku 1968, nebudeme zavrhovat evropský projekt! To by byl naprostý nesmysl.
Takže doufáte, že až tuto „tlupu“ vystřídají jiní politici, proběhne v Unii nějaká reforma?
Není možné, aby tu káru táhli do bláta stále hlouběji titíž lidé. Je to proti smyslu demokracie. I totalitní sovětské politbyro, když šlo do tuhého, tak tam vyměnili lidi. Třeba když Chruščov několikrát zavlekl svět na pokraj atomové války, tak tohohle blázna prostě vyhodili. Není přeci možné, aby takoví příšerní lidé, jako je Juncker, tam byli pořád.
Kritici Miloše Zemana poukazují na proruské postoje Miloše Zemana, což mu ale na popularitě zatím příliš neubírá. Co by se ale čistě hypoteticky stalo (a nevěřím, že se tak stane), kdyby někdo přišel se senzačním odhalením a předložil přímo důkazy o tom, že Zemana ovlivňují ruské tajné služby a je ve vleku Ruska. Ovlivnilo by to výraznou část jeho příznivců a ohrozilo by to jeho postavení favorita příštích prezidentských voleb? Nebo by jim to bylo jedno?
Nastolujete velmi odvážnou hypotézu. To by pak přece bylo vyzvědačství a práce pro cizí mocnost. Přestala by všechna sranda a bylo by to na zásah policie. Ale to jsme u nepodložených hypotéz. I kdyby jimi byl řízen – a opakuji, že je to hypotéza a já jí nepřikládám žádnou věrohodnost – tak se to nedělá tak, že by přišel agent a řekl mu – teď podpoříte tohle a on by odvětil – podle rozkazu, pane plukovníku. To je nesmysl. Že Rusové měli své vlivové agenty – je samozřejmě pravda. Velmi silné indicie byly třeba u bývalého spolkového kancléře Willy Brandta. Může se to stát, ale nemáme reálný důvod to aplikovat na naše poměry. Nevím, co by se dělo, kdyby se něco takového prokázalo, a hlavně, nemá smysl se tím zabývat. I když vím, že v zájmu popularity a posílení ega se někteří lidé neostýchají ječet cosi o velezradě.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
