Poslední červnovou středu vystoupilo v italských přístavech více než 10 tisíc zachráněných běženců, které lodě nabraly během tří dnů. Uprostřed července bylo během stejné doby naloděno na plavidla nevládních organizací ve Středozemním moři dalších více než 4 600 migrantů, kteří pluli na vratkých člunech z Libye do Evropy. Všichni pak byli převezeni do italských přístavů. Jak na Vás tyto opakující se zprávy, lišící se jen počtem zachráněných, působí?

Naprosto mne tyto informace nepřekvapují. Tento zákonitý vývoj jsem se svými kolegy už několikrát předpovídal a detailně popisoval nejen v mnoha rozhovorech pro Parlamentní listy, ale také v desítkách analýz, které jsme v Centru bezpečnostních studií CEVRO Institutu na téma migrace vypracovali a zveřejnili.

Ono přeci nejde ani tak moc o to, jak tyhle zprávy na mě či kohokoliv jiného působí, jako spíše o to, co se mnou každá ta zpráva udělá. Jsem člověk vůle, mám za to, že pokud někde vznikl nebo teprve vzniká problém, pak se snažím ho včas řešit. Normální člověk – ale i stát – nekoná pouze tehdy, pokud to považuje za malichernost nebo něco, co konvenuje jeho zájmům. A o kterou variantu asi jde v Itálii? Podle řady informací se všechno to, co se v migraci za posledních několik let – ne, nemylme se, že jde o poslední dva roky, za mnoho posledních let – událo, tj. připlouvání stále dalších migrantů z Afriky, je velmi dobře fungující byznys, který má sice mnoho vítězů, ale také hodně poražených, zejména Evropu a její občany. Ono jde o velmi výnosný, dnes už pevně zakořeněný obchod s lidskými bytostmi, tu na těžkou dřinu na italských polích, tu na velevýnosný obchod s tzv. péčí o uprchlíky, tu jen na doplnění ilegálních struktur obchodujících s bůhvíčím. Možná opusťme politickou korektnost a vzpomeňme si na dominantní zdroje obživy nigerijské diaspory v Itálii, ale třeba i v Rakousku a mnohde jinde, a bude nám jasné, že nejde o žádné náhody. Struktury tohoto promyšleného mafiánského systému je třeba zavázat, posílit a rozšířit. Ano, zcela bez obalu říkám, že v Itálii nejde jen o obchod s lidmi, ale o téměř industriální budování kriminálního prostředí s permanentně se rozšiřujícími možnostmi. A vůbec nejde o to, zda-li je, nebo není imigrace generátorem kriminality, ale o to, jak a kdo s těmi obchodovanými manipuluje a k čemu je v dalším zneužívá.

Kdo tedy jsou ti manipulátoři, co se v Itálii podílejí na obchodování s lidmi a promyšleném mafiánském systému?

Je poučné sledovat, komu – a ve výsledku nejen v Itálii – to slouží a co z toho vlastně mají. Náboráři, převaděči, převozníci, prodejci člunů a všeho potřebného, ubytovatelé, poskytovatelé stravování, zachránci, ošetřovatelé, vzdělavatelé, úředníci, policisté, nezištní dobrovolníci v nevládních organizacích, čerpající od vlád stovky miliard na tu bezplatnou pomoc, akademici, novináři, fotografové, sluníčkáři všeho druhu a zejména politici. Pro ně je to vděčné a nekončící téma, tedy zdroj vynikající obživy. Hlavně nic neřešit a o téma nepřijít. Zejména sociální inženýři neomarxistického střihu, kteří v posledních letech řídí Evropu, jsou nadšení i z jiných důvodů. V přímém přenosu usilují, zdá se, o vývoj nového evropského nadčlověka, který nejen, že s radostí snese teploty od minus padesáti do plus šedesáti stupňů, ale dokonce vyznává všechna náboženství současně, včetně těch neslučitelných, praktikuje monogamii stejně jako mnohoženství a mnohomužství, LBGT a celibát nevyjímaje. Jak objevili angličtí soudruzi, už nejde ani o dámy a pány – když staletí zaběhnutý pozdrav dobrý den dámy a pánové nahradili korektnějším, transsexuálům prý příjemnějším, pozdravem dobrý den všem – jde prostě o všechny, vyznávající všechno a nic. Vždyť prý multikulturalismus je náš cíl. Možná. Zatím se ale zdá, že ve stávající podobě je spíše cestou k dokonalému zničení Evropy. A to vše u vědomí, že evropští politici, kteří o této cestě rozhodují, naprosto žádnou odpovědnost za svá rozhodnutí, či naopak nečinnost, nenesou. S odůvodněním, že všichni všechno myslí dobře, jsou jim i záměrné a fatální chyby odpouštěny. A to už stály tisíce životů a ohrožují životy milionů dalších. Příchozích i těch domácích.