Otřesné svědectví o Vítu Klusákovi: Rok mě pronásledoval na internetu, zvonil na mě. „Nácek Daliborek “ promluvil pro PL o praktikách pana režiséra už zcela otevřeně

Dokument Víta Klusáka Svět podle Daliborka vás líčí jako neonacistu a že prý je to autentické. Chtěl bych se zeptat, sympatizujete s extrémní pravicí?

Nesympatizuji, abych řekl pravdu, tak já jsem spíš apolitický. Tohle neřeším.

Nicméně Vít Klusák v rozhovoru s Martinem Veselovským uvedl, že jste se mu na prvním setkání představil jako neonacista. Co je na tom pravdy?

Tak jako, to si vážně nepamatuji, že bych se mu představoval jako ve stylu „dobrý den, já jsem neonacista“. To je podle mě blbost.

Jak jste se s režisérem Klusákem vlastně seznámil?

On mě hledal, pak jsem ho slyšel, jak mluví, a to jsem ještě nevěděl, kdo to vlastně je. A pak když se ozval ještě jednou zespodu a oslovil mě jménem, tak jsem teda vylezl a on se pak představil (Daliborek zde zřejmě mluví o tom, jak na něj Vít Klusák zvonil v Prostějově – pozn. PL), tak jsem věděl, o koho jde, že je to ten člověk, co mě otravoval na internetu už rok předtím, jak jsem ho odmítal. Já jsem se s ním bavit nechtěl, protože jsem ho neznal. Rozhodně mě nezajímal a poté jsem ho i bloknul, abych měl od něho klid.

Vít Klusák tvrdí, že ho k vám přivedla videa, která jste umísťoval na YouTube. Tam je jedno to video, kde předvádíte teleskopický obušek. Klusák naznačoval, že na videích se prezentuje neonacista. Co mi k tomu řeknete?

Všechny videa si do detailu nepamatuju. Rozhodně si ale myslím, že v žádném videu nebyl neonacismus nebo něco takového. Všechna ta videa byl točena s nadsázkou, jako parodie či byly komediální. Rozhodně jsem v žádném videu nehajloval nebo nedělal nějaké věci, které by byly nacistické.

Věděl jste, že hodlá Klusák film Svět podle Daliborka, na jehož natáčení jste se domluvili, veřejnosti představit jako dokument?

To jsem právě vůbec nevěděl. Prakticky celý film jsem si myslel, že hraju jako herec, a taky jsem se tak cítil. Ještě na začátku před natáčením přinesl tu smlouvu, aby mě přemluvil. Nejdřív mě ještě přemlouval s jednou paní z Respektu, a to mi přivezli flašku Becherovky.

Tam byla nějaká paní z Respektu?

Ano, nějaká Klusákova kamarádka. Nevím, jak se jmenovala, ale byla to starší paní a hodně kouřila camelky.

Jak vás přesvědčili?

Já jsem pořád spolupráci odmítal. Oni se mě pořád vyptávali, jestli nechci do filmu. Klusák mě vychvaloval. Říkal, že jsem ho zaujal a že jsem zajímavý. Nakonec na mě ale vytáhl ty peníze. To mi Klusák řekl: „Dalibore, rozmyslete si to. Mohl byste tím jenom získat a přijít si na docela zajímavé peníze. Řekl, že by to mohla být částka sto až sto padesát tisíc. Tak mě zviklal, trochu jsem ještě váhal, ale nakonec jsem řekl, že jo. Absolutně jsem nevěděl, do čeho jdu, a ani jsem ho neznal. Nakonec jsem ale dostal mnohem méně peněz. Klusák mi pak říkal, že bohužel Česká televize to neschválila, že nejsem žádný známý herec. Víte, jak se to říká, když ptáčka lapají...

Na internet unikla zhruba desetiminutová nahrávka, kde popisujete vlastní pohled na ten film. Já bych se vás zeptal, proč jste to nahrál?

Chtěl jsem mít vlastní vysvětlení, protože jsem si začal všímat čím dál víc, že spousta lidí to bohužel vnímá jako realitu. Psali mně třeba, že su jednoduchej a takový řeči. S tím, jak to Vít Klusák prezentoval čím dál víc agresivně, měl tu snahu mě ukázat jako takovýho. Tak proto jsem si to nahrál, abych mohl nahrát tu svoji verzi pravdy, abych se prostě bránil. Protože jsem si říkal, že když budu pořád mlčet, tak to bude vypadat, jako že bych s Vítem souhlasil ve všem.

V rozhovoru s Vítem Klusákem moderátor Martin Veselovský režiséra evidentně zaskočil jedním dokumentem. Víte, co to bylo za papír?

Byl to papír od České televize, který mi Vít přivezl pozdějc během natáčení, protože mi čím dál víc vadily ty scény s tím rasismem a nacismem, že jsem to prostě odmítal. Nechtěl jsem natáčet. Říkal jsem mu, že se mi to nelíbí a že nechci, aby to tam bylo. Jenže Vít to dycky okecal, říkal „prosim tě ježišmarja, vo co ti jde, vždyť normálně hraješ, vždyť já jsem režisér, já jsem zodpovědnej za film“. Na tohle on byl dost šikovnej. Jenomže mě to furt vadilo a ošíval jsem se, tak nakonec donesl ten papír od toho dramaturga České televize. Zajímavý je, že v jednom rozhovoru Klusák vykládal, že jsem si vyžádal smlouvu na film, protože jsem se bál, a v dalším zase říkal, že jsem si vyžádal ten papír od České televize. Jednou tvrdil tohle a jednou zase něco jinýho. Samozřejmě je to nesmysl. Já jsem si smlouvu na film nevyžádal, tu jsem dostal automaticky jako každej herec před natáčením.

Klusák vs. Veselovský

Prý na vás již bylo kvůli tomu, co ve filmu předvádíte, podáno trestní oznámení. Byl jste už u výslechu?

To je pravda. Klusák to zveřejnil na facebookové stránce Svět podle Daliborka. Koukal jsem se na profil toho člověka, co to podal. A je to celé takové divné. Má tam fotku, jako by byl nějakej fotbalovej chuligán. Má tam napsáno jugoslávia, sparta. To mi přišlo divný, že by takovej člověk zrovna. Údajně to byl někdo z Karlových Varů, nevím. Zatím mě policie nekontaktovala. Podle mě je to absolutně směšný podávat trestní oznámení na člověka, kterej hraje ve filmu. To musí být nějakej blbec, nebo já nevím.

Jak se budete hájit, když vás povolají?

Tak samozřejmě ukážu tu smlouvu na film. Já si myslím, že bych nemusel ani nic říkat. Ta smlouva, to je jasně podepsaný režisérem a tou jeho společností Hypermarket. Já si myslím, že tam není co řešit. A to, že ty scény po mně vyžadoval on a dirigoval mě, co mám před kamerou, dělat ve většině případů, tak to je taky pravda.

Když jste na filmu s Klusákem začínal spolupracovat, tušil jste, že by to mohlo mít takovouhle dohru?

Ne, vůbec jsem neměl představu o tom, jak ten film bude prezentovat, jako že to je reálný nebo autentický. To by mě vůbec nenapadlo, to jsem vůbec nevěděl. A během natáčení se třeba stalo, že tam byla nějaká scéna a kolem šel nějakej zvědavej člověk, já nevím, jestli to byla holka, to je jedno, a ptala se Klusáka, co tam natáčí. A on jí řekl, že dokument. Já jsem pak za ním přišel a řekl jsem mu, že mi přece předtím říkal, že je to hranej film. Klusák jenom tak mávl rukou a řekl: „Jo jo, je to hranej film. Je to hranej film.“ Takže on v podstatě někomu řekl něco jinýho, pak řekl ještě někomu dalšímu něco jinýho. On má velký talent přesvědčovat lidi, přetvařovat se. To on strašně dobře umí. Je to zvláštní člověk.

Klusák v médiích prezentoval, že vám prý v případě, že se dostanete do trestního řízení, pomůže. Dočkal jste se nějaké podpory, věříte mu?

Psal jsem mu ohledně toho trestního oznámení. Ptal jsem se ho, co s tím bude dělat. On mi napsal, že nemá peníze, ale že se pokusí domluvit se s tou společností Bontonfilm, jestli by nezaplatili právníka, kdyby šlo prý do tuhého. Já mu nevěřím, ale zároveň doufám, že žádnou takovou pomoc potřebovat nebudu vhledem k tomu, že mám tu smlouvu. Tak si myslím, že policajti nejsou hloupí a tam se to prostě píše. A smlouva je smlouva, podepsaná. Ať tvrdí, co chce, aj když nejsu právník, tak tam je důležitá ta smlouva.

A ještě mám ten papír od České televize. Jak bych si to potom měl vyložit, že Česká televize podvedla mě nebo diváky? Tam se píše něco jako, že to je hranej film, kde převládá fiktivní složka. To je takový celý zvláštní a pak mě ještě překvapila jedna věc. Že jak jsme byli na té předpremiéře v kině našem (v Prostějově – poznámka redaktora), tak tam mě požádala o rozhovor reportérka České televize z Olomouce a ptala se mě na různý věci, já jsem jí odpovídal.

Řekl jsem jí, jak to bylo, že mě přesvědčoval do těch scén a přemlouval mě, že to je hranej film, a říkal: „Dalibore prosím tě neblázni. Dyť to hraješ. Vidíš ne, že hraješ.“ Tak jsem jí to všechno vylíčil a následující dny jsem rozhovor hledal na internetu České televize a našel jsem tam pouze rozhovor s Vítem Klusákem. To mě utvrdilo v tom, že Česká televize, že se jí to nehodí do karet, že prostě nechce, aby se tohle šířilo, což je asi pochopitelný vzhledem k tomu, že ten film produkovala.

Vy jste se teď setkal v Prostějově s nějakým buddhistou. Jak jste se seznámili?

Beso Khvedelidze se jmenoval. Byl to velice sympatický člověk, takový zvláštní. Někoho takového jsem ještě nepotkal. Dostal jsem nabídku od někoho, že Česká televize tady má spisovatele, cestovatele, a jestli bych neměl zájem se s ním setkat. Řekl jsem, že ano, že to bude fajn, a tak jsme se setkali a bylo to fajn. Možná tam byl nějaký člověk, který to zprostředkoval. Já nevím, jestli byl přímo zaměstnanec České televize. Prostě tak nějak se to zprostředkovalo. Předčítal jsem z jeho knížky. Oni to i natáčeli, ale jestli to bude v televizi, to vlastně nevím.

Jaké má s natočeným materiálem Česká televize záměry?

No to přesně nevím. Já vím jen, že tady byl jako host a že někomu přišlo zajímavé to spojení jako mě tady s tím buddhistou. Tak jsme si pokecali aj v angličtině, i když ta moje angličtina je taková základní. Já jsem samouk. Ale bylo to dobrý jako. No a pak mi věštil budoucnost z jablka, že mě čeká ještě dlouhá cesta a potkám krásnou ženskou a bude z toho velká láska.

Co ta kniha, co vám dal? Na Facebooku jste psal, že ji čtete, a komentoval jste jednotlivé myšlenky. Co se vám na ni líbí?

To ani nevím, že jsem to psal na Facebooku, něco k té knížce. Ale četl jsem to a došel jsem na stránku 65 a čtu to po troškách dál. Musím říct, že to je moc zajímavý o tom koloběhu života, že se lidi rodí pořád dokola, a dokud nedojdou k nějakému osvícení, tak se budou rodit pořád dál. V předchozím životě třeba měli špatnou karmu, jako že dělali špatný věci, tak se to do toho příštího života promítne, jako že člověk může zemřít mladej, nebo může mít špatnej život, nebo se narodí jako zvíře, což mi přijde taky zajímavý.