Pandemie koronaviru ukázala, jak nebezpečná může být závislost na dovozu potravin. Naši zemědělci patří k nejlepším v Evropě, říká šéf Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek

11.05.2020 8:05

POTRAVINOVÁ SOBĚSTAČNOST A SUVERÉNNÍ STÁT Veřejnost se o zemědělství začíná většinou zajímat až v momentě, když zjistí, jak rychle se zdražují potraviny v obchodě. Takový šok zažívají právě nyní. I koronavir je zapomenut, když například cena květáku se v obchodě pohybuje v rozmezí 80 až 100 korun! Vepřové zdražilo o více než 20 procent. Zdražování je i z důvodů naší malé potravinové soběstačnosti a stále větší závislosti na dovozu potravin z jiných států. Je o tom přesvědčen i prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, když říká, že soběstačnost naší země ve výrobě vepřového masa se pohybuje mezi 36 až 38 procenty, u drůbežího je to 55 procent, u vajíček 60 procent a u mléka kolem 90 procent.

Pandemie koronaviru ukázala, jak nebezpečná může být závislost na dovozu potravin. Naši zemědělci patří k nejlepším v Evropě, říká šéf Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek
Foto: akcr.cz
Popisek: Zdeněk Jandejsek, člen představenstva Agrární komory ČR
reklama

Podle některých odhadů jsme ve výrobě potravin soběstační asi z 65 procent, jestli vůbec. To je na tom české zemědělství opravdu tak špatně?

Není to tak dávno, co byl některými médii, zvláště ČT, dehonestován agrární stav. Často jsem poslouchal od spoluobčanů, kteří se s agrárním sektorem nikdy osobně nepotkali, co my zemědělci děláme špatně a jak se máme k přírodě chovat. Bylo mi velmi těžko poslouchat, když 90 procent rádoby moudrých mluvilo hlouposti, a uráželi nás, nás, kteří jsme studovali agronomické, zootechnické a další související vědy a poctivě pracujeme na polích, ve stájích, a podařilo se nám dosáhnout výsledků, které se v úspěšných zemích EU hodnotí jako špičkové.

Anketa

Máte důvěru v Bezpečnostní informační službu (BIS) ?

4%
96%
hlasovalo: 17870 lidí

Sledovali jsme chování našich spoluobčanů po vyhlášení opatření k omezení shromažďování apod. Viděl jsem zástupy v supermarketech, rychle vyprazdňující se regály a velmi obětavou práci ve zpracovatelských podnicích, kde práce místo 8 hodin se prodlužovala na 14 až 16 hodin, a pokud nebyl dostatek pracovníků, nastupovali technici včetně vedení.

Neviděl jsem ale zástupy spotřebitelů u hospodářů, kteří odmítají intenzívní prvovýrobu a mluví s despektem o soběstačnosti a bezpečnosti potravin. Vše si prý dovezeme, není nutné vyrábět doma. Pravda je ale úplně jiná. Byl jsem svědkem události, kdy během tří dnů nabízeli dodavatelé z Polska ceny o 100 procent vyšší za stejné zboží a domácí překupníci oslovovali naše zpracovatele, aby jim prodali zboží i za zvýšenou cenu. Zpracovatelé však mají smlouvy za pevné obchodní ceny a těmto tlakům nepodlehli.

Až skončí toto nelehké pandemické období, co je nutné udělat, aby naši spoluobčané měli dostatek domácích a kvalitních potravin?

Za prvé, je už opravdu nutné prosadit společnou zemědělskou politiku a jednotný trh, které nikdy společné nebyly. Není možné vyrábět levněji a z trhu být vytlačován vlivem podstatně vyšších podpor a dotací našich „kolonizátorů“. Pokud neprosadíme stejné podmínky, nemá smysl být součástí obra na hliněných nohou, který je veden byrokraty, kteří rozhodují ve prospěch dvou států, kteří uzavřeli 22. 1. 2019 dohodu o kooperaci a integraci a v podstatě tvoří superstát.

Evropské dotace do zemědělské výroby jsou kritizovány dlouhodobě. Co s tím?

Často poslouchám a čtu, že podpory a dotace do zemědělských podniků nepatří. Já s tím souhlasím a hlasuji oběma rukama. Ale na jednotném trhu nesmí být dotace a podpory pak v žádné ze zemí EU. Teď to nejzásadnější; když nebudou nikde dotace či podpory, musíme počítat s tím, že ceny potravin se zvýší asi o 30 procent, protože dotace a podpory nezůstávají u zemědělce a potravináře, ale zajištují levné potraviny i pro nízkopříjmové skupiny našich obyvatel.

Proč to mohu tvrdit? Svědčí o tom statistika, zemědělci prodávají v průměru za ceny vyšší o 60 procent, než tomu bylo v roce 1990 (obilí, mouka, maso...) a nakupují vstupy například nafta byla 2 Kčs za litr, dnes je za 28 korun za litr, vodné 0,80 Kčs za m3 (bylo jen vodné), dnes 60 až 90 korun za m3 (vodné a stočné), stroje, například traktory stály 100 až 300 tis. korun za kus, dnes 2,5 až 5,5 milionů za kus a mohu pokračovat s dalšími příklady.

Vidíte, dotace nezůstávají zemědělcům, ale hradí zvýšené náklady, aby mohly být potraviny dostupné všem. Bez dotací a podpor u všech států v Evropě by byla naše soběstačnost dávno 80 až 100 procent, ale potraviny, jak bylo uvedeno, by byly podstatně dražší.

Fotogalerie: - Farmářské trhy v provozu

Otevření farmářských trhů. Oproti očekávání se dav...
Otevření farmářských trhů. Oproti očekávání se dav...
Otevření farmářských trhů. Oproti očekávání se dav...
Otevření farmářských trhů. Oproti očekávání se dav...
Otevření farmářských trhů. Oproti očekávání se dav...
Otevření farmářských trhů. Oproti očekávání se dav...

Řekl jste, že „zemědělská půda je národním bohatstvím a základním výrobním prostředkem k zajištění potravin“; chováme se k ní ale opravdu tak, jak si zaslouží?  

Zemědělskou půdu musíme zúrodňovat, a to zajistíme jen hospodařením na ní, a to s vyváženou živočišnou výrobou – a ne jako v současné době, kdy živočišná výroba je několikanásobně nižší na 100 ha zemědělské půdy než v původních 15 zemích EU. Tím chybí organická hmota v půdě a zadržování vody v půdě nefunguje. Trvale mluvíme o zatravňování, ale je třeba si uvědomit, že v současné době máme pouze 31,1 procent orné půdy z celkové rozlohy země, a to v žádné zemi s obdobným reliéfem není. Narostlá travní hmota se navíc nevyužívá v živočišné výrobě, protože zvířat je málo, ale je mulčována.

Jak vnímáte fakt, že velké množství kvalitní zemědělské půdy je zabíráno na stavbu různých hal a velkoskladů na okrajích velkých měst?

Je nezbytné nastavit zákonem zákaz využívání nejlepších černozemních půd k výstavbě a u kvalitních zemědělských půd nastavit ceny za odnětí zemědělského půdního fondu na úrovni 3 až 5krát vyšší než jsou v současné době. Je dostatek zchátralých areálu po zkrachovalých podnicích a ostatních ploch včetně méně kvalitních zemědělských půd.

Anketa

Kdo je vám sympatičtější?

hlasovalo: 29482 lidí
Téměř všichni mluví o nedostatku vody v půdě, ale převážná většina parkovišť a odstavných ploch kolem supermarketů a výrobních či skladovacích hal je vybetonována či vyasfaltována. V zákonu o povolování staveb je nutné ihned řešit povinnost stavět vodopropustné plochy u velkých a větších staveb. Řešit erozi a vsakování vody do půdy moderním hospodařením na bázi precizního zemědělství, nikoliv nesmyslným zatravňováním, které vede k nulové produkci a k minimálnímu zasakování vody do půdního profilu.

Podpory a dotace na plochu je nezbytné podmínit chovem hospodářských zvířat k tvorbě organické hmoty v půdě a zvyšovat úrodnost půdy a na většině ploch nastavit pravidelné vápnění k snižování kyselosti půd.

Zákonem je nutné nastavit podmínky koupě a prodeje zemědělské půdy. Zemědělská půda je národní bohatství, nikoliv běžná nemovitost, kde může volně vstoupit spekulativní kapitál vzniklý z jiných odvětví s vysokou přidanou hodnotou.

V těchto dnech mluvíme především o překonávání koronaviru. Stejně aktuální je ale právě také potravinová soběstačnost. Pokud se celý svět ocitne v krizové situaci, přestávají fungovat i světové trhy a nákup potravin pak nemusí být vůbec jednoduchý. Přesvědčili jsme se o tom nedávno při nedostatku ochranných a hygienických prostředků. Soběstačnost a bezpečnost v potravinách by proto měla být naší prioritou, stejně tak, jako hospodaření s vodou. Souhlasíte? Jak jsme na tom statisticky s dovozem a vývozem zemědělských produktů?

V současné době je záporné saldo zemědělského zahraničního obchodu 47,3 miliard korun, a z toho ještě 8 miliard korun přispívá tabákový průmysl kladným směrem. Přebytek se přitom pohyboval v letech 1990 až 1994 od 0 až do 10 miliard korun ročně. V letech, kdy byla naše soběstačnost 100 procent, jsme přitom neměli možnost uplatňovat nejlepší světovou genetiku, nejlepší světové odrůdy, nebyly u nás nejvýkonnější a nejkvalitnější stroje, a přesto jsme byli soběstační.

V současné době, kdy máme k dispozici vše, co bylo uvedeno, můžeme zabezpečovat soběstačnost v základních potravinách mírného pásma bez jakýchkoliv vlivů na krajinu, ovzduší, či vodu. Naše zemědělská produkce, zejména v živočišné výrobě, je na stavech hospodářských zvířat od 22 procent hovězí dobytek, přes 28 až 29 procent u dojných krav a ve stavech prasnic. Tyto nízké stavy hospodářských zvířat přesto zajištují v průměru soběstačnost kolem 58 procent. Z toho je zřejmé, že i přes tyto nízké stavy je produkce na jeden kus mimořádně vysoká, v užitkovosti mléka, v produkci vepřového masa na prasnici, ve výkrmu drůbeže patříme mezi špičku Evropy a neztrácíme se ani ve světě.

Fotogalerie: - Zavřené krámy

Projděte si s námi pár cedulí na dočasně zavřených...
Projděte si s námi pár cedulí na dočasně zavřených...
Projděte si s námi pár cedulí na dočasně zavřených...
Projděte si s námi pár cedulí na dočasně zavřených...
Projděte si s námi pár cedulí na dočasně zavřených...
Projděte si s námi pár cedulí na dočasně zavřených...

Jak řeší potravinovou soběstačnost ostatní státy v Evropě?

Úplně opačně než u nás. Je třeba se zamyslet, proč země jako Španělsko produkuje 373 procent vepřového masa a není tomu tak dávno, kdy byla tato země sotva soběstačná. Proč ve Spolkové republice Německo ještě před deseti lety byla soběstačnost pouze na 80 procent a v současné době je její soběstačnost například ve vepřovém mase přibližně 122 procent. Proč Polsko, které bylo v drůbeži sotva soběstačné v roce 1990, v současné době produkuje 274 procent domácí spotřeby drůbežího masa. Nebudou asi tyto země hloupé, či jejich podnikatelé negramotní, když produkují na svém území více, než sami spotřebovávají, a zabývají se obrovským exportem do jiných zemí EU, ale i mimo EU.

Je tomu totiž tak, že úrodnost půdy se zvyšuje tehdy, pokud se na ni hospodaří a pokud je dostatečný stav hospodářských zvířat na hektar zemědělské půdy. Půda je jedním ze základních faktorů existence lidstva. A ten, kdo půdu neužívá tak, aby ji zúrodňoval, je barbar, který si neváží vlastních obyvatel a hlavně potomků, kteří budou v naší zemi žít.

Vy se jako prezident Agrární komory ČR logicky jen těžko smiřujete s naší potravinovou nesoběstačností. Oprávněně poukazujete i na jiné nebezpečí, které hrozí dovozem potravin k nám. Čeho se máme ještě bát?

Nemělo by nám být jedno, že dovážíme potraviny, kde nemáme dostatečnou kontrolu nad kvalitou přírodních podmínek, kupříkladu nevíme, jaká je kvalita půdy, jestli není kontaminována například těžkými kovy či ohrožená radiací nebo spady z elektráren apod. Nevíme, jak se produkují suroviny, z kterých se vyrábí dovážené potraviny a kolik používají pesticidů, herbicidů, průmyslových hnojiv apod. Nemáme vůbec přehled, jaká je kontrola nad celou vertikálou výroby a produkcí potravin v zemích, z kterých dovážíme.

Situace doma je úplně jiná, tady máme pod kontrolou suroviny od počátku až do konce výrobní vertikály, tedy až po prodej potravinářských výrobků. Náš systém kontroly patří k nejlepším na světě – a my máme dovážet to, co nemusí být vždy nejlepší a přitom si ještě znečišťovat přírodní prostředí dovozem? Jen transport potravin do České republiky představuje ročně více než 100 tisíc kamiónů, které přivážejí do České republiky potraviny, a připočtěme k tomu další statisíce kamiónů, které přes naši krásnou zemi jenom projíždějí do zemí jako jsou Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a jiných.

Naši krásnou zemi máme k tomu, abychom na ni pracovali, zúrodňovali ji a využívali jejích darů.

Autor: Josef Richter

Materiál je publikován pod patronací prezidenta Agrární komory ČR Ing. Zdeňka Jandejska, CSc.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Josef Richter
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karneval Maláčové a spol.! Seniorům dají 15 miliard, učitelům přihodí 9 procent. A zbytek lidí má šetřit? Senátor Zeman hájí ty, co na to všechno musí vydělat

21:30 Karneval Maláčové a spol.! Seniorům dají 15 miliard, učitelům přihodí 9 procent. A zbytek lidí má šetřit? Senátor Zeman hájí ty, co na to všechno musí vydělat

ROZHOVOR „Z mého pohledu čím chudší stát, tím je to lepší, protože aspoň nebude rozhazovat. Je to ve…