Parta zpravodajců se spacáky se zmocnila ČT a nepustila ji dodnes. Promlouvá bývalý ředitel a velký televizní pamětník

15.05.2016 14:07

Někdejší generální ředitel České televize a bývalý ministr kultury Jiří Balvín varuje. Pokud totiž lidé opravdu už nebudou spokojeni s vysíláním veřejnoprávní televize a s jeho leckdy neobjektivním zpravodajstvím, může prý nakonec vzniknout „německá aktivita“ neplacení koncesionářských poplatků, kterou v Německu podepsalo už více než 100 tisíc lidí. Balvín se totiž v rozhovoru ParlamentníchListů.cz zamýšlel nad nápadem prezidenta Miloše Zemana na „zestátnění“ České televize. A přitom poodkryl, který ředitel ČST z komunistické minulosti byl tím pravým manažerem a zavedl v televizi kapitalistický způsob práce a odměňování.

Parta zpravodajců se spacáky se zmocnila ČT a nepustila ji dodnes. Promlouvá bývalý ředitel a velký televizní pamětník
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Balvín v době, kdy byl ministrem kultury v demisi
reklama

Anketa

Podporujete Zemanův návrh na zestátnění České televize?

95%
5%
hlasovalo: 18834 lidí

Prezident Miloš Zeman se rozhodl zasadit další ránu České televizi a navrhl její zestátnění, tedy převedení její formy z veřejnoprávní instituce, financované poplatky, na státní organizaci placenou z rozpočtu. Co na takový návrh říká bývalý generální ředitel ČT a také bývalý ministr kultury?

Takových „návrhů“ už tady bylo v minulosti několik. Vždy pramení z nějaké momentální nespokojenosti s prací České televize, především se zpravodajstvím. Ještě jsem neslyšel podobnou reakci na základě odvysílané nepovedené pohádky nebo jiného dramatického díla. Vždy je to v souvislosti se zpravodajstvím a prapůvod všech problémů pochází z období „televizní krize“ na přelomu roků 2000/2001, kdy se tehdejší „zpravodajci“ – a právě za podpory politiků – naprosto nezákonně zmocnili České televize a nikdo proti nim nezasáhl. A ta rebelie pokračuje vlastně dodnes, kdy má řada politiků své „cestičky“ do ČT, a tak se vlastně drží „v šachu“.

Řada politiků vesměs odmítla Zemanův nápad. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že veřejnoprávní média nesmějí podléhat vládě ani podnikatelským skupinám – Sobotka před návrhem zestátnit ČT varoval na Twitteru. „Stále roste oligarchizace médií. Těm veřejnoprávním musí zůstat garance nezávislosti, nesmějí podléhat vládě ani podnikatelským skupinám,“ napsal premiér. Předseda sněmovního volebního výboru Martin Komárek (ANO) soudí, že hodnotit televizi nepřísluší ani politikům, ani prezidentovi. Pokud by byl na stole návrh „postátnit“ ČT, byl by zásadně proti tomu. Naproti tomu někdejší ministr kultury Vítězslav Jandák (ČSSD) podotkl, že model státní televize je v Evropě běžný a Zemanův názor pokládá za legitimní. Co soudíte o této názorové lavině?

V podstatě bych s panem premiérem souhlasil, kdyby to byla pravda. Roste oligarchizace médií, ale druhá část už není pravda, protože jak politici, tak různé podnikatelské skupiny své cestičky do ČT mají. A co se týká hodnocení České televize, na to má právo každý, když si ji všichni platíme, a Vítězslav Jandák pouze konstatoval fakt, který tzv. bijci za nezávislost ČT nechtějí vidět. A jestliže televizní zpravodajství neinformuje objektivně – viz případy v Německu, Švédsku atd. – vznikne německá aktivita neplacení koncesionářských poplatků, kterou už podepsalo více než 100 tisíc lidí.

Jako první se ale k nápadu Miloše Zemana vyslovil předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který se především cítil dotčen Zemanovými slovy o tom, že je nyní ČT pouhou hlásnou troubou TOP 09. Podle Kalouska chce prezident omezit svobodu slova. A rozhodně odmítl, že by ČT jeho TOP 09 stranila. „Já se často koušu vzteky do různých částí těla, když sleduji televizní zpravodajství. Ale na rozdíl od pana prezidenta jsem dalek toho, abych se mstil tím způsobem, že bych chtěl Českou televizi zavřít nebo zestátnit,“ řekl mimo jiné Kalousek. Co o jeho slovech soudíte?

Já už bych nyní nesouhlasil se slovy pana prezidenta o tom, že je ČT hlásnou troubou TOP 09, a chápu, že je Miroslav Kalousek dotčen, protože tomu tak bylo v době Karla Schwarzenberga, ale po jeho odchodu už nemá TOP 09 v ČT takový vliv.

Dost často od kritiků zaznívá, že hospodaření ČT je neprůhledné, prý se leckdy neví, kolik jaký seriál či pořad stojí, neboť jednotlivé projekty dnes není možné externě, tedy od mimotelevizních orgánů zkontrolovat. To je ale prý chyba, neboť tak je ČT v podezření, že jsou její projekty značně předražené. Jako někdejší produkční, tedy vedoucí výrobního štábu, a pak také coby šéfproducent tuto problematiku znáte tzv. odzdola, tedy s výrobou a financováním pořadů máte bohaté zkušenosti. Jak to v reálu tedy chodí?

Tak to je nejsložitější otázka… O tom, že je nějaký projekt předražený, začne vždy hovořit ten, kdo se svým projektem neuspěl. Tak to bylo, tak to bude. V devadesátých letech byla situace daleko jednodušší, ČT měla dva kanály a tolik se toho nevyrábělo. Je pravda, že ČT vyrábí některé dramatické seriály dráž než komerční televize, protože poskytuje tvůrcům větší pohodlí při výrobě – více natáčecích dnů – i při dokončovacích pracích – lidově řečeno, co si řeknou, to mají…

ČT je poměrně často kritizována za své údajně neobjektivní zpravodajství. V poslední době se třeba mediální odborníci pohoršovali nad tím, co předvedl moderátor pořadu Události, komentáře Lukáš Dolanský při rozhovoru s hejtmanem Michalem Haškem kvůli fotce s ruskými motorkáři z klubu Noční vlci. Mediální odborník Petr Žantovský mi k tomu řekl: „Byl to vyděračský, nátlakově, výslechově a policajtsky vedený rozhovor... Nejhorší výkon televizní profese, jaký jsem za poslední tři čtyři roky viděl.“ Jak se vám to poslouchá?

Pan Dolanský je profesně výborný moderátor, zmíněné Události, komentáře jsem neviděl, takže nemohu hodnotit. Ale právě tento případ je naprosto modelový – někomu je zpravodajství ČT trvale nakloněno a někdo to bude stále „schytávat“, ať udělá cokoliv. Michal Hašek se zúčastnil „lánské schůzky“ a ještě to v přímém přenosu ČT zapíral, tudíž „zklamal“ a bude trvale na černé listině, a jakmile si opět s nějakým svým činem „naběhne“, neopomene mu to ČT natřít!

Slyšela jsem, že uplatnit v České televizi některé autorské projekty je hodně těžké. Dokonce i lidé, kteří v televizi dlouhá léta pracovali, tvrdí, že ani oni tam nemohou se svými projekty prorazit. Jak je to možné?

Toto se opravdu velmi těžce hodnotí. Česká televize má obří rozpočet a tvůrců je také hodně, takže je hodně „králíčků na čerstvý salátek“. Každý by chtěl točit film, každý by chtěl točit seriál, desítky dokumentaristů mají stovky nápadů na dokumenty atd. Často si však za to může ČT sama, kdyby rovnou tvůrcům řekla – nemáme zájem, nelíbí se nám to, máme na toto téma více námětů, vybrali jsme jiný atd. – bylo by mnohem jasněji, než když svá rozhodnutí odkládá, případně jeden se schovává za druhého, typu „já bych to chtěl, ale ředitel je proti“…

Miloš Zeman také řekl: „Někteří moji poradci mi říkají, že základní vadou generálního ředitele České televize je to, že Českou televizi vlastně neřídí a že ji řídí nejrůznější úředníci na nižších postech.“ Co tomu říkáte?

To máte jako na ministerstvech, také se říká, že ministerstvo neřídí ministr, ale jeho náměstci… Generální ředitel má pod sebou řadu ředitelů – zpravodajství, studií, programu, finanční atd. a ti přece musejí své resorty řídit. A to, že občas na něco „nedohlédne“, to se stávalo a stane a nedělal bych z toho tragédii.

Když jsem v roce 1988 nastupovala do tehdejší Československé televize (ČST), televizi řídil docent Jan Zelenka (od roku 1969 do roku 1989). Když o téměř deset let později tento post obsadil Jakub Puchalský, tak jsem i od televizních matadorů a zkušených produkčních slýchávala, že v televizi byl naposledy pořádek právě za Zelenky. Není to ale přehnané tvrzení? Vždyť Zelenka byl přece členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa...

Já jsem pracoval v Československé televizi od roku 1972, naštěstí v Hlavní redakci hudebního vysílání, takže jsme byli ušetřeni politických tlaků a navíc Jan Zelenka byl hudebník a skladatel, takže byl redakci nakloněn. Zpravodajství vládl tvrdou rukou plukovník Diviš, takže „pořádek“ byl vynucen. O Puchalském a jeho následovníkovi (Dušan Chmelíček, pozn. red.) nemá smysl hovořit, ti neměli s manažerstvím a televizí nikdy nic společného na rozdíl od Jana Zelenky, který byl už tehdy manažerem v dnešním slova smyslu, v Československé televizi už tehdy vládl kapitalistický způsob práce a odměňování, nízké základní platy a vysoké odměny – tenkrát se tomu říkalo „doplňkové odměny“ – za dokončenou práci, tedy za dokončený a schválený pořad. Takže celý štáb byl zainteresován, aby se pořad co nejrychleji natočil a dokončil. V té době se poprvé použilo pro nás neznámé slovo barter, kdy Jan Zelenka neprodal Němcům další pokračování Nemocnice na kraji města, ale vyměnil za dokonalé technické vybavení dvou studií na Kavčích horách atd. Takže sice byl členem ÚV, ale byl to manažer typu Vladimíra Železného.

Jak hodnotíte tvorbu televize dnes, s určitým odstupem a nadhledem? Hovoří se o tom, že ČT neplní veřejnoprávní funkci. Jaké pořady v ČT ale chybějí? Má dnešní televize divákům nabízet různé reality show? A není to pod úroveň? Co podle vás veřejnoprávnímu médiu chybí?

V České republice každý rozumí televizi, každý by postavil lepší fotbalovou nebo hokejovou reprezentaci, každý je vynikající lékařský odborník… Pokud se nám jeden dva pořady na ČT nelíbí, nemůžeme paušálně říci, že ČT neplní veřejnoprávní funkci. Česká televize vyrábí a vysílá tisíce a tisíce hodin, pořadů, ale stejně se budou nacházet lidé, kterým chybí více dechovky, více folklorní muziky, více rocku, popu atd. Co se týká reality show, stal se z tohoto názvu tak široký okruh pořadů, že se opět nedá říct paušálně – reality show ne! Vždyť i slavná veřejnoprávní BBC odvysílala řadu tzv. reality show a nikdo se nad tím nepozastavil. A co veřejnoprávnímu médiu chybí? V mnoha oblastech vůbec nic, ale jak už říkal můj bývalý kolega Petr Studenovský, „když jde do televize Klaus, nepůjde se dívat na tu tvoji pohádku, ale jde do zpravodajství“, takže mnoho diváků a většina politiků posuzuje ČT podle zpravodajství a publicistiky a tam chybí větší pokora a naopak přebývá suverenita, nadřazenost, prosazování svého názoru na věc, což už by ve veřejnoprávním médiu vůbec nemělo být!

A nakonec problematika Rady ČT. Podle některých odborníků by měla být Rada ČT volena přímo, a to proto, aby do ní nesměřovali například vysloužilí politici, ale spíše odborníci, jichž si veřejnost váží. Jak se na to díváte vy?

Rady veřejnoprávních institucí v ČR jsou opravdu velikým problémem. Když jsem se před dávným časem ptal svých kolegů v Německu, Slovinsku, Chorvatsku, Švýcarsku na fungování jejich rad, často vůbec nevěděli, kolikačlennou radu mají, jak často se schází atd. Tam jsou opravdu rady volené ze starších, uznávaných, u nás by se řeklo vysloužilých odborníků ať už z mediálního, tak jiného prostředí – lékaři, profesoři, ale i sportovci atd. Rady v zahraničí nejsou proto, aby televizi řídily, aby ředitele komandovaly, co má a nemá dělat, co má a nemá vysílat, jak má nebo nemá obsazovat manažerská místa ve svém týmu, ale jsou spíše jakousi „radou starších“, která se zabývá nadčasovými problémy a doporučuje je televizi k zamyšlení. Nikdo ze členů zdejších rad nemá žádnou zodpovědnost za firmu, ale chce o všem rozhodovat, vše řídit, je to vlastně takových dalších několik ředitelů, ale bez zodpovědnosti za výsledky. A to je špatně.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Olga Böhmová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ursula je mimo realitu! Placení kývači v Bruselu nám zavaří... Z Trikolóry zní zděšení, jde i o česká auta

21:18 Ursula je mimo realitu! Placení kývači v Bruselu nám zavaří... Z Trikolóry zní zděšení, jde i o česká auta

ROZHOVOR „Masivní začáteční vlnu pandemie ČR zvládla velice dobře, dokonce tak dobře, že drtivá větš…