Donald Trump začal úřadovat za hlasitých protestů části nespokojené americké veřejnosti. Co na něm může milionům lidí tak vadit, že jdou do ulic násilně protestovat? Jeho obhroublost, jeho odchýlení se od minulé agendy, jeho údajný rasismus, příklon k Rusku a obdiv k Putinovi?
Tyto protesty dost připomínají některé země třetího světa. Pamatuji si rozsáhlé protesty – milionové davy – poté, co v Mexiku v roce 2006 těsně prohrál prezidentské volby levicový kandidát López Obrador. Dostal jsem se tehdy do centra protestů úplně náhodou, neplánovaně. Mexičtí protestující se ovšem chovali velmi spořádaně a zcela nenásilně, na rozdíl od některých Trumpových protivníků v nedávné době. Mimochodem, protesty v Mexiku nebyly tehdy nic platné, výsledek voleb se nezměnil. Chyba je tedy v politických fanaticích, kteří neumějí prohrávat a nechtějí se smířit s tím, jak funguje demokracie.
Obavy dala najevo řada evropských politiků. Jsou podle vás oprávněné vzhledem k Trumpovým snahám po ekonomickém izolacionismu i jeho výrokům, v nichž označil Evropu za nedůležitou?
Obavy ze ztráty významu Evropy by měli mít ti, kteří to spoluzavinili. Mám na mysli současnou politickou garnituru hlavního proudu. A pokud jde o izolacionismus, nezapomínejme, že i současná Evropská unie je izolována od velké části světa celními i mimocelními bariérami. Nevyčítejme Trumpovi brvu v oku, když sami – myslím celá Evropa – v něm máme břevno.
Trump ruší mezinárodních obchodní smlouvy, pod hrozbou trestu láká americké firmy zpět do Spojených států. Pomůže to americké ekonomice? A jaký to bude mít vliv na globální a především evropskou ekonomiku, na kterou jsme silně napojeni?
Jak dopadne volební spolek KDU-ČSL, Gazdíkových Starostů, SNK-ED a dalších hnutí?Anketa
Jsem přívrženec volného obchodu a jsem proti celním bariérám. Nemyslím si, že právě toto americké ekonomice pomůže. Na druhé straně, pokud bych byl v situaci amerického voliče a měl volbu mezi zvýšením dovozních cel a nižšími daněmi z příjmů na jedné straně (Trump) a nízkými cly při vysokém zdanění (Clintonová), jednoznačně si vyberu první možnost.
Další obavy Evropanů souvisí s Trumpovým postojem k NATO. Označil ho za zastaralé a vyzval Evropany, aby se začali starat o své zbrojní výdaje sami. Nečeká se od něj podpora vojenského tlaku na Rusko a podpora Pobaltí či Polska v něm. Jak by měla Evropa reagovat? Semknout se kolem Merkelové? Začít politiku všech azimutů?
Ale proboha! Jak můžeme Trumpovi vyčítat, že nechce bránit Evropu, když Evropa sama se odmítá bránit? Nejen to. Současná EU nejenže nemá vůli se bránit, ona dokonce není ani schopna nazvat nepřítele jeho jménem. Dokonce ani není schopna si připustit, že nepřítel je nepřítel. Co potom mají Spojené státy dělat s takovými spojenci?
A jak by Evropa měla reagovat? Vyhýbat se jednoduchým, líbivým, snadným a zaručeně špatným řešením jako „více se semknout“, „více Evropy“, a tak podobně. Tato mentalita vždy vede ke skupinovému myšlení, ke vzájemnému utvrzování se v omylu.
Zastánci Trumpa tvrdí, že je jen trestán liberálními, multikulturními a globalistickými kruhy za to, že jde proti právům menšin či gayů a že nechce po světě šířit lidská práva a demokracii. Dokonce se mluví o angažmá podnikatele a filantropa George Sorose, coby jakéhosi čarodějného ochránce obamovského uspořádání. Co si o tom myslíte? Je neziskový sektor ve vleku odcházející politické reprezentace?
Jde tu hlavně o to, že část amerických voličů prostě neumí prohrávat. To je celý příběh.
Mimochodem, nechápu, proč se americkým socialistům říká „liberálové“, když jejich politické vyznání je jednoznačně antiliberální: samý příkaz, samý zákaz, vysoké daně, kontrola všeho možného i nemožného, útoky na druhý a dokonce i na první dodatek Ústavy. Tenhle paradox ať mi prosím někdo vysvětlí.
Pokud jde o George Sorose, konglomerát jeho nevládních organizací je podezírán z organizování ,,barevných revolucí“, ovlivňováni politiky po celém světě ve prospěch liberálních představ apod. U nás sponzoroval boj za práva Romu či boj proti ruské propagandě. Jak se díváte na činnost tohoto muže, který některým bývá oceňován jako ochrance západních hodnot? O co mu podle vás jde?
George Soros je zvláštní a rozporuplná postava. Před rokem 1989 podporoval protikomunistickou opozici ve střední Evropě, včetně Československa, za což mu dodnes patří vřelé díky. V roce 1992 osvobodil britskou libru ze svěrací kazajky systému ERM a vlastně ji tím zachránil. Nebýt Sorose, v Británii by se platilo eurem. Země by patrně zažila velmi těžkou finanční krizi, zhruba na úrovni Irska nebo Španělska. Sorosovi by za to měli postavit pomník na Whitehallu.
Méně nadšeně hodnotím Sorosovy současné aktivity. Co se mu honí hlavou, opravdu netuším. Snad si dal předsevzetí páchat dobro, i kdyby měl kvůli tomu zničit Evropu jako kontinent svobodných národů. Anebo je to projev stáří. Ostatně, i jakožto finančník má Soros svůj zenit již za sebou.
Europoslanec Jan Zahradil napsal, že Trump dělá tečku za 90. léty - léty Clintona, Albrightové či Havla. Je způsob chápání mezinárodních vztahů jakožto boje USA za lepší svět u konce? Je dobře, když už Trumpovi nebude záležet na boji Ukrajiny proti Rusku, ochraně lidských práv a naopak s Ruskem může uzavírat pragmatické dohody? Souhlasíte s tím, že tento ,,starý svět“ skončil?
Éra Clintona a Albrightové byla dobou, kdy byla zaseta semena mnoha problémů. Bill Clinton zanedbával bezpečnost do takové míry, že vůbec nevěnoval pozornost prvnímu útoku Al Kajdy na newyorské Twin Towers v únoru 1993. Chybělo tehdy jen málo – pár metrů – a obrovská nálož v podzemních garážích mohla pokácet jeden mrakodrap tak, aby padl na druhý a vzal jej s sebou k zemi. Namísto 11. září 2001 mohl být černým dnem 26. únor 1993. Jen o pár metrů to tehdy teroristům nevyšlo.
A co udělal Clinton? Vůbec nic! Ignoroval celou záležitost, dokonce ani nenasadil na její vyšetřování elitní skupinu ze CIA. Případ byl vyšetřován jako běžný zločin, nikoli jako bezpečnostní hrozba pro USA. Podobných teroristických útoků Clinton ignoroval ještě několik. Byl to právě Clinton a jeho administrativa – včetně nejhorší ministryně zahraničí všech dob, Madeleine Albrightové –, kdo otevřel dveře terorismu svým lajdáctvím, neznalostí a nezodpovědností. Svět si doposud neuvědomil, jak neuvěřitelně špatným prezidentem Clinton byl a jaké následky měly a mají jeho chyby.
Psali jsme:
Pokud jde o G. W. Bushe, ten udělal první chybu invazí do Iráku. Druhou, vážnější chybu, udělal tím, že předpokládal, že Irák je civilizovaná země, která je schopna sama sebe demokraticky řídit. Nebyla to pravda. Irák měl být rozdělen na nezávislý Kurdistán a na několik závislých území. Jenže toto uspořádání by nebylo „politicky korektní“, takže výsledkem byl chaos, násilí, bída, smrt a nakonec vzestup Islámského státu během vlády prezidenta Obamy, který byl v zahraniční politice snad ještě bezradnější než Clinton a G. W. Bush dohromady.
Je jen dobře, že tato éra – éra ignorování skutečných rizik a boje na nesprávných místech světa – již snad definitivně končí. Americe dochází, že střet civilizací, o kterém psal profesor Samuel Huntington, je bolestivou všední realitou, které je nutno čelit adekvátními prostředky.
Jak podle vás zvolení Donalda Trumpa změní svět? Dokážete odhadnout, jaký vliv to bude mít v důsledku na Českou republiku?
Jak Donald Trump změní svět, ukáže pouze čas. Řeknu jen to, co bych sám od Trumpa chtěl. Mám rád Ameriku, vážím si Ameriky a přeji si, aby tato země byla stále světovou supervelmocí, protože není žádná lepší možnost.
Tedy: přál bych si, aby Amerika dokázala vždy poznat své přátele a nepřátele. Přál bych si, aby se Amerika držela hesla, že hlavním byznysem této země je byznys, jak kdysi řekl úspěšný prezident Calvin Coolidge. Přál bych si, aby se Trumpovi podařilo vymýtit byrokratickou džungli, která dusí podnikání, a reformovat daně, aby byly snesitelnější. A pokud by Amerika měla být angažována v nějakém dalším světovém konfliktu, ať se tak stane jen z dobrých důvodů a s nasazením, které zaručí vítězství. Pokud jde o Česko, tato země je spojencem USA a není důvod tento stav měnit.
Den po inauguraci Trumpa se sešli Le Penová, Wilders, Okamura, Samvini, Perryová a další nacionalisté. Vyjádřili Trumpovi podporu. Jsou to ,,budoucí vládci Evropy“? Mohou se jejich nadvládě současné evropské establishmentové strany vyhnout, když zpřísní politiku směrem k migrantům? Co za pět let zbude s uspořádáním Evropy, které dnes zrcadlí např. Evropský parlament?
Strany, které byly posledních zhruba třicet let u moci v západní Evropě, zkazily, co se jen dalo. Nejde jen o migrační katastrofu, jde hlavně o rakovinu zvanou evropský sociální stát. Evropští politikové, levicoví i takzvaně pravicoví, soutěžili zhruba od roku 1975 v disciplíně známé jako rozdávání peněz z cizího. Dokázali zadlužit budoucí generace. Dokázali zdanit současnou generaci na úroveň válečného stavu – kdyby Evropa byla skutečně ve válce, nebylo by ji z čeho zaplatit. Dostali Evropu do stavu, kdy se Evropané přestávají rodit, protože mladí nemají peníze na bydlení a mnozí z nich nemají práci. A proč mladí nemají práci? Je to zase kvůlisociálnímu státu, protože pracovní síla je v důsledku daní a sociálních odvodů bizarně předražená.
A co na to bruselské mocenské elity? Na vše mají jednu odpověď, maximálně dvě: „Musíme se semknout“ a „více Evropy“. Připomíná mi to stylem i intelektuální úrovní ono proslulé „Se Sovětským svazem na věčné časy.“ Zkrátka hloupá propaganda, které už věří jen ti skalní.
Nemám absolutně žádný respekt k současným západoevropským politickým špičkám. Na druhé straně, ani jejich protivníci ve mně nebudí přehnané nadšení. Le Penová je vnímána jako naděje Francie, ale její ekonomické názory nejsou příliš inspirativní, abych to řekl mírně. Britská strana nezávislosti UKIP také není pravicová strana, jde o jakýsi hybrid mezi konzervativci a Stranou práce, od něhož nelze čekat liberalizaci britské ekonomiky v oblasti daní nebo regulatorní zátěže. Poněkud nadějnější je německá AfD, ale i tam vidím některá „ale“.
Donald Trump je z jiného těsta. Jasně dává najevo, že mu jde o nižší daně a o velmi podstatnou redukci byrokracie a regulace. Nikoho takového v Evropě nemáme – alespoň nikoho vlivného. Richard Sulík na Slovensku je politik podle mého gusta, ale jeho vliv je bohužel jen lokální.
Trumpův postoj k médiím připomíná postoj českého prezidenta Miloše Zemana. I podle Trumpa o něm média lžou, proto je aktivní na sociálních sítích. Proč západní média, ale i média obecně ztrácejí důvěru svých čtenářů? Jsou oprávněné výtky, že mainstreamová média předkládala jen jeden „správný“ názor a nyní jsou za to trestána? Jak se v této souvislosti díváte na česká média? Referují podle vás objektivně?
Někdy během 60. let západní marxisté ve velké většině připustili, že ozbrojená proletářská revoluce nikdy nepřijde. Uchýlili se proto k „velkému pochodu institucemi“, jak to nazval Rudi Dutschke, jeden z vůdčích aktivistů levicových studentských nepokojů v roce 1968.
O co šlo? Aktivistům se řeklo „už žádné zápalné láhve ani barikády, ode dneška se budete pěkně učit, a až se stanete sami učiteli, profesory, novináři, úředníky a politiky, budete sami učit, hlásat a praktikovat marxistické myšlenky. Budete fungovat v rámci nenáviděného kapitalistického systému – tak ho pěkně rozložíte zevnitř.“
A ono to fungovalo a stále funguje. Tisíce radikálních levičáků se daly na kariéru veřejných činitelů, zejména učitelů na vysokých školách humanitního zaměření. Vychovali generaci stovek tisíc následníků, kteří nenávidí kapitalismus, Západ, svobodu. Tito studenti považovali za normální nenávidět kapitalisty (protože vykořisťují chudé a ničí životní prostředí), nenávidět muže (protože je mezi nimi přece plno násilníků, kteří zneužívají ženy), nenávidět bělochy (protože jejich předkové přece vlastnili černé otroky), nenávidět Izrael (protože zlí Židé přece utlačují hodné nevinné Araby), a tak dále.
V poslední generaci jsou již desítky milionů nepřátel kapitalismu po celém západním světě. Včetně vlád mnoha zemí, především v Evropě. Všimněte si, že argumenty zapálených levičáckých bojovníků za sociální rovnost a pokrok jsou založeny na kolektivní vině (muži, běloši), na závisti (velké korporace, boháči, kapitalisté), na tradičních předsudcích (Židé, Izrael) a na dědičném hříchu (potomci otrokářů a kolonizátorů). Tomu se dnes říká progresivní myšlení.
Nedávno se dokonce vyskytly protesty proti „bílé matematice“, protože prý neklade důraz na rovnost všech ras a genderů. Většina matematiků byli bílí muži – tedy a priori zločinci – a kromě toho, matematika je pekelně těžký předmět pro většinu levicově myslících.
Novinářská profese je levičáckým aktivismem promořena snad nejvíce: pomáhá tomu i fakt, že v řadě západních zemí jsou média z velké části dotována nebo přímo provozována státem. Švédský nebo italský tisk dostává vládní dotace. Myslíte, že novináři v těchto zemích budou k vládě spíše kritičtí anebo spíše patolízalští?
V Americe je tomu trochu jinak, neexistuje tam žádná státní televize (Američané se řídí heslem „svobodný národ nepotřebuje státní televizi“), ale o to větší politický nátlak panuje na humanitních fakultách tamních univerzity. Student, který uvažuje nelevicově, je ve velmi těžké situaci. A odkud pocházejí všichni novináři téměř bez výjimky? Z humanitních fakult, pochopitelně. Trump má pravdu: dnešní americká média nejsou nezávislé a objektivní sdělovací prostředky, ale z velké části aktivistické politické organizace.
Situace v Česku je poněkud odlišná, protože vzpomínky na Rudé právo a komunistickou Československou televizi jsou ještě živé. Ve střední a starší generaci novinářů proto prakticky chybí zapálení protibělošští, antikapitalističtí a antiizraelští aktivisté. Česká média jsou relativním ostrovem zdravého rozumu ve srovnání s většinou „vyspělých západních zemí“. Ale pozor, i zde se již formuje ideologicky zakotvený antikapitalistický dorost, který nezažil dobrodiní reálného socialismu a který uvažuje „progresivně“. Máme se ještě na co těšit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
