Po sněmovních volbách se ozývají velké obavy o demokracii v Česku. Prý se společnost stále více fašizuje a dochází k oligarchizaci politické scény. Sdílíte tyto obavy?
Do určité míry sdílím tyto obavy. Určitě máme našlápnuto k oligarchizaci naší politické scény a možná i autokratickému stylu vládnutí. Nerozumím sice v tomto kontextu frázi „společnost se stále více fašizuje“, nicméně všem antidemokratickým tendencím se rozhodně musíme bránit.
Byl jste prvním ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů. Proč ve střední Evropě dochází k odklonu od tradičních demokratických stran, stírání pojmů levice a pravice a příklonu ke stranám s přinejmenším autoritativním vedením?
Jde jednak o určitou krizi demokratického vládnutí, v našem konkrétním případě související navíc se všeobecnou hodnotovou krizí, neschopnost definovat napříč demokratickým politickým spektrem naše národní zájmy, zaujmout veřejnost a také vygenerovat úspěšné a silné politické lídry. Než naše společnost po listopadu 1989 stačila jako celek politicky uzrát – nemluvě o nedokončeném procesu vyrovnání se s totalitní komunistickou minulostí – byla konfrontována s dalšími globálními výzvami, které zdá se končí až u příklonu ke stranám s „přinejmenším autoritativním vedením“.
O Petru Fialovi se často hovořilo jako o slabém vůdci, akademikovi bez ostrých loktů, a přesto dokázal ODS vyvést z krize a začít její novou etapu. Přesto jsou v ODS slyšet i další myšlenkové proudy. Nebojíte se, že se strana bude do budoucna myšlenkově drolit a stane se nejednotnou, jak k tomu došlo v ČSSD?
Máte pravdu, Petr Fiala byl asi jedinou osobností, která mohla ODS vyvést z krize a zahájit novou etapu její politické historie. Myslím, že je absolutně normální, že v lůně ODS jako aktuálně nejsilnější demokratické politické straně jsou slyšet i další myšlenkové proudy. Vidím to právě naopak: v rámci ČSSD se některé názory spíše potlačovaly, což nakonec vedlo k její nejednotnosti a marginalizaci. Věřím navíc, že názorová různost se v budoucnu může stát silnou stránkou ODS.
Psali jsme:
Miroslav Kalousek z TOP 09 dlouho volal po sjednocení české demokratické pravice (TOP 09, Starostové a nezávislí, ODS). Je to pořád živé a mohlo by k tomu v budoucnu dojít?
V této souvislosti je dobré připomenout, že již před rokem volal po sjednocení české demokratické pravice Petr Fiala. A neúspěšně, mimo jiné také kvůli Kalouskově odmítnutí. Podle mého názoru je toto zdánlivě logické volání silně zatíženo řadou minulých reminiscencí a prosazováním partikulárních zájmů. Nicméně si myslím, že by se sjednocení pod vedením ODS v nadcházejícím období mohlo podařit. Uvidíme, jak se bude vyvíjet politická situace.
Ostatně sociální demokracie je nejstarší tuzemskou stranou a takhle dopadla. Proč jí velká část elektorátu přestala věřit?
To je velmi dobrá otázka, zejména při vědomí, že větší část jejího elektorátu získal Andrej Babiš s ANO, jehož právě sociální demokracie vtáhla v rámci své koaliční vlády do vrcholové politiky. Neumím na ní v úplnosti odpovědět. Nicméně si ji musí položit každý potenciální Babišův koaliční partner.
Povolební jednání jsou v plném proudu. S ANO ale moc stran jít do vládní koalice nechce. Jak to podle vás dopadne?
Nechme se ještě překvapit. Situace se poněkud změní konstituováním orgánů Poslanecké sněmovny a zásadně pak po volbě prezidenta.
Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek jsou vyšetřováni policií. Neobáváte se, že bude tato kauza s nimi u moci zametena pod koberec?
Určitě, takováto obava zde reálně existuje. Oba tito pánové zcela jistě nejsou osobnostmi, které by v poklidu čekaly, až v jejich korupční kauze rozhodne nezávislý soud. Babiš ani Faltýnek by z těchto důvodů neměli být ve vládě a veškeré parlamentní kontrolní mechanismy musí zůstat v rukou opozice.
Také se hovoří o vyšetřování prodeje OKD a dosluhujícího premiéra Bohuslava Sobotky. Jak tuto kauzu hodnotíte?
Tak za současné situace bych se zrovna u této kauzy neobával, že nebude nestranně a v úplnosti prošetřena a nedojde až k soudu. Potvrzuje se navíc, že žádná korupce se nedá jednou provždy zamést pod koberec.
Na Hradě se usadila politika velmi vstřícná k východním režimům. Prezident Zeman se přátelí tu s Putinem, tu se Si Tin-pchingem, který byl nedávno znovuzvolen do čela Komunistické strany Číny. Do jaké míry je taková politika pro Česko nebezpečná?
Podle mého názoru jde o zásadní hodnotové směřování České republiky. Nesmíme zapomínat, že jsme součástí Evropské unie a členem NATO. A tím nechci rozporovat, že zároveň musíme hledat nové trhy a nová odbytiště.
Za pár měsíců zde máme prezidentské volby. Koho z té plejády kandidátů vyberete?
Určitě si vyberu zralou osobnost pravicového zaměření, která do prezidentské volební kampaně přinese jasné názory a politickou zkušenost.
ODS se vyznačuje svým kritickým postojem k Evropské unii. Francouzský prezident Emmanuel Macron se snaží ji integrovat, jiní evropští lídři mají spíše odstředivé tendence. Jakou linii zastáváte vy?
Určitě souhlasím s názory, že EU se musí výrazně změnit a rozhodně si myslím, že bychom u toho měli být.
Mělo by být v Česku vypsáno referendum o setrvání v EU?
Nejsem o tom přesvědčen.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
