Pelta, Berbr, český fotbal a jeho budoucnost. Mluvili jsme s kandidátem do nejvyššího vedení FAČR

Český fotbal má v poslední době hodně vrtkavou pověst. Když se daří, lidé slaví, když naopak, nadávají. Jak udržet podle vás stabilitu?

Tak je to bohužel obecně úplně ve všem. Znám to jako trenér i funkcionář. Chybí nám podle mého názoru větší identita s klubem, svým způsobem i s národním mužstvem. Jak se nedaří, hned je všechno špatně. Nemáme žádnou trpělivost. Závidím těm státům, kde se fandí a povzbuzuje za každých okolností, ta sportovní kultura je tam prostě úplně jiná. Toto téma je pro mě už několik let jedním z těch opravdu zásadních. Je nutné více komunikovat, vytvářet lepší prostředí na stadionech, prostě lidi více vtáhnout do toho aktuálního dění. Je to ale zcela jistě dlouhodobá záležitost, na které ale musíme ihned začít pracovat.

Co byste při svém zvolení do pozice místopředsedy FAČR udělal jako první?

Nejdříve chci říct, že si nemyslím, že všechno, co se udělalo za poslední dobu, je špatně. Jsou ale věci, které je potřeba dotáhnout do konce. Chtěl bych se nejdříve se vším detailně seznámit, poslechnout si vize do dalšího období, protože jsem přesvědčen, že se na nich určitě pracuje. Já mám své představy a chtěl bych je uplatňovat. Umím si představit debaty nad systémem soutěží mládeže, ale i dospělého výkonnostního fotbalu. Je nutné dopracovat systém mládežnických akademií, to vnímám jako nesmírně důležité. Stejně jako otázku vzdělávání trenérů. Obecně chci říct, že mým cílem je jednoduše vrátit se k tomu, co historicky prostě fungovalo. Naprosto nezbytné je také pracovat na celkovém obrazu fotbalu vůči veřejnosti a státním institucím. To bude na začátku zřejmě to nejpodstatnější.

Jak jste spokojen s financováním fotbalu především na úrovni nižších a mládežnických soutěží?

To je velmi dobrá otázka. Mám v gesci jako náměstek hejtmana Olomouckého kraje mimo jiné sport a byl jsem také pověřen revizí dotačních sportovních programů pro náš kraj. Začít bychom měli ale od vrchu. To znamená, že prvním krokem je vlastní státní kapitola rozpočtu pro sport. Dále jasná definice toho, co financuje stát, co kraje a co města a obce. Zákon o podpoře sportu by měl být modifikován a tyto věci a spoustu dalších by měl zcela jasně řešit. Na to musí navazovat koncepce sportu v krajích a následně je nezbytné vypracovat koncepce sportu pro města. Samozřejmě většinou v krajích takové koncepce jsou k dispozici, ale měly by vycházet z koncepce státní. Což zatím není úplně v souladu.

Foto: František Jura

Jak se k této problematice staví Olomoucký kraj?

Olomoucký kraj zcela výrazně podporuje sportovní činnost oddílů a klubů v našem kraji. Pro příští rok jsme vyhlásili několik nových dotačních programů pro sport a mezi nimi také dotační titul na podporu vrcholové mládeže. Dále vyhlašujeme několik programů na podporu volnočasových aktivit a také na podporu sportovních akcí, různých malých i větších mezinárodních sportovních turnajů. Spolu s programem na rekonstrukci a výstavbu sportovišť investuje Olomoucký kraj do sportu částku velmi se blížící 200 milionům korun.

Od roku 2011 jste byl generálním sportovním manažerem prostějovského klubu. Jak si může laik tuto funkci představit a co konkrétně považujete za největší úspěchy své dosavadní práce?

V klubu 1. SK Prostějov jsem začal pracovat jako trenér přípravek už v roce 1998. Během těch devatenácti let jsem postupně prošel všemi kategoriemi a jako trenér jsem končil v minulém roce, kdy jsme dokázali po třinácti letech znovu postoupit do profesionální soutěže dospělých, do Fotbalové národní ligy. Od roku 2011 (kdy se po historicky složitém období znovu vrátil dospělý tým Prostějova do moravských soutěží) jsem byl ve funkci generálního sportovního manažera, což představovalo, že jsem byl nejen trenérem „A“ týmu, ale také sportovním ředitelem. Klub jsme v podstatě řídili v začátcích ve dvou lidech, a to s předsedou Petrem Langrem, který nás bohužel v tomto roce opustil. Největším úspěchem je tedy restart dospělého fotbalu v Prostějově. Během šesti let postup z divize do MSFL a loňský postup do FNL. Velké úspěchy sklízíme také v práci s mládeží, máme statut SpSM a také SCM. Vloni jsme měli celkem pět mládežnických reprezentantů. Domnívám se, že všichni v klubu jsme udělali kus práce, která je za námi vidět.

Jakou cítíte vlastně díky této své práci podporu na Moravě před valnou hromadou FAČR?

Věřím, že vzhledem k tomu, že nominaci jsem dostal od SK Sigma Olomouc a také od Krajského fotbalového svazu Olomouc, tak minimálně v Olomouckém kraji budu mít stoprocentní podporu. Vnímám to tak, že Morava dává jasně najevo, že změna jejich zástupců ve VV FAČR je opravdu žádoucí. Na Moravě není spokojenost s tím, jak jejich zástupci čtyři roky v českém fotbale pracovali. Tudíž si myslím, že určité šance a také podporu mám. Necítím se úplným favoritem, ale také se domnívám, že nejsem dopředu poražen.

Poslední týdny se český fotbal zjevně nehádá. Tak to alespoň mediálně působí. Řekli jste si, že byste měli táhnout za jeden provaz?

No snažíme se o to. Myslím ale, že v tomto smyslu je před námi ještě spousta práce. Nicméně já jsem životní optimista. Věřím, že jsme schopni se na rozumných věcech ve prospěch fotbalu domluvit. Jinak bych do toho vlastně ani nemohl jít.

Řeší se otázka úpravy stanov FAČR, tak aby systémově byl vždy zvolen předseda fotbalové asociace, jaký na to máte názor?

To je velmi citlivá otázka. Rozumím tomu, že je nezbytné zvolit v naší situaci předsedu asociace, a budu se pro to snažit udělat maximum. Zároveň si ale myslím, že moravská komora musí mít stejná práva i povinnosti jako početnější komora česká. Proto taky Morava přichází se svým návrhem pro případné čtvrté nebo páté kolo volby předsedy.

Je možné v nejbližší době, aby česká a moravská komora vystupovaly v rámci obecného zájmu o český fotbal jako jeden subjekt? Je vaším cílem spojovat funkcionáře v tomto smyslu?

To je zcela jistě jeden z těch základních cílů. Nemyslím, že jednoduchý, ale jsme všichni povinni na něm pracovat a dělat vše pro to, abychom minimálně v těch zásadních věcech vystupovali jednotně. Na Moravě takových silných a schopných funkcionářů moc nebylo. Patřil mezi ně podle mě například bohužel již zesnulý Mojmír Fryčák a také Jiří Kubíček. Mým neskromným přáním je se jim v tomto smyslu přiblížit.

Pro mnoho lidí je synonymem současného zla v českém fotbale postava Romana Berbra, jak vnímáte vy osobně jeho přínos pro český fotbal?

Roman Berbr si vybudoval určitou moc ve fotbalovém hnutí. Systematicky na tom pracoval. Vnímám to tak, že určitá část lidí ho nemá ráda a ta druhá část je s jeho prací spokojena. V tuto chvíli Roman Berbr skončí s prací ve fotbalovém hnutí pouze tehdy, až sám bude chtít. Tak to prostě je. Slyšel jsem ho mluvit o tom, že to možná bude dřív než za čtyři roky. Já chci ale začít měnit věci ve fotbale hned. Pro mě je zásadní, že je schopen kompromisu a v případě rozumných věcí je schopen podpořit i jiný názor. V tuto chvíli si myslím, že máme stejný cíl, a to je, aby se fotbal stabilizoval. Vnímám jeho obraz a nějakou minulost, ale nechci prostě stát někde za plotem a jenom křičet. Chci ty věci začít měnit hned! A ještě jedna věc. Potom, co se objevila ta nešťastná kauza, se postavil za fotbal a také za Peltu. Ne všichni tohle udělali, možná se to někomu zdá málo, ale pro mě je to velmi důležité.

Jak zpětně hodnotíte působení Miroslava Pelty v čele FAČR?

Předně chci říct, že zásadně ctím presumpci neviny a nemůžu se zbavit dojmu, že celá ta kauza je velmi podivná. Zvláštně načasovaná. Já jsem od té doby poskytl několik rozhovorů na toto téma a říkám pořád stejné věci. Souhlasím s panem doktorem Janstou, který se zcela jasně postavil za Míru Peltu v tom smyslu, že pokud jste předseda nějakého svazu a v intencích zákona nelobujete za svůj sport, tak tam nemáte v zásadě co dělat. Miroslav Pelta je člověk, který umí spojovat názorově rozdílné skupiny, umí vyjednávat a umí shánět finance. Domnívám se, že pro fotbal udělal strašně moc a hovoří za něj dlouhodobě jeho práce. Doufám, že případný soudní proces ukáže, že nešlo o trestný čin a jakékoliv porušení zákonů.

S jakým přesvědčením jdete obecně do volební valné hromady, jaká je vaše fotbalová filozofie?

Fotbal jako takový se musí znovu nastartovat. Důvěra se lehce ztrácí, ale opravdu těžko a složitě se buduje. Jedna skupina lidí říká, že všechno, co se stalo, je špatně, že musí přijít úplně nová garnitura lidí. Druhá skupina se zase drží za každou cenu zajetých kolejí. Já se na celou tu situaci chci dívat bez zásadních emocí a opravdu pragmaticky. Ne všechno se podařilo, to je potřeba si přiznat. Na druhou stranu jenom práce a výsledky můžou fotbalu vrátit kvalitní image. Já chci tvrdě pracovat a chci se cíleně dívat do budoucnosti. Fotbal jako takový se budu snažit vrátit tam, kde by měl být. Fotbal je prostě fenomén a měl by znovu umět lidi spojovat.