Máte za sebou cestu po Mongolsku na výročí svobodných voleb, v Japonsku jste se zúčastnil pietního aktu v Hirošimě, absolvoval jste řadu jednání. S jakými zážitky přijíždíte?
Byla to náročná dvanáctidenní cesta a českému daňovému poplatníkovi se velmi vyplatila. Nemohu prozrazovat konkrétní firmy, protože některé dohody například s japonskými partnery jsou před podpisem. Jedná se o velké investice japonských firem v České republice v oblasti energetiky, hi-technologií atd.
Zúčastnil jste se také pietního aktu, který byl uspořádán v souvislosti s uplynutím 70 let od výbuchu jaderné bomby v Hirošimě. Co k tomu říci?
Když jste v Hirošimě 6. srpna 2015, 70 let poté, a maminka s dítětem rozezvučí zvon, který měl symbolicky připomenout tragickou událost, jde z toho mráz po zádech. Dojdou vám určité souvislosti, k čemu vede násilí, lidská neústupnost, tvrdohlavost, jak obrovská je odpovědnost politiků, ale také každého občana. Násilí nevzniká jen tak, ale většinou tím, že poctivá a slušná většina lidí k některým krokům konkrétních jedinců mlčí – a pak se nestačíme divit.
Po návratu z Hirošimy jste napsal na profil: „Tady si člověk ještě víc uvědomí, že mír, lásku a pokoj rozhodně netvoří politici.“ Jenže politici jsou lidé, které jsme si zvolili. Kde je tedy chyba?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá