Po Havlově pravdě a lásce zbyli zbohatlíci, korupce, podvody. Lidé to pochopili, říká docent Pána

10.06.2020 19:44

HŮŘ UŽ BYLO? „Nenazýval bych uměle vyvolanou paniku ohledně koronaviru krizí,“ říká zakladatel Vysoké školy evropských a regionálních studií a bývalý rektor Lubomír Pána a mluví o „komplotu různých elit, vydatně podporovaném sdělovacími prostředky“. V rozhovoru se velmi rázně vyjádřil na téma „Havlova pravda a láska“ a promluvil o rozdělené společnosti. Nevynechal ani umělce a zmínil „sametovou taškařici“. Velmi jasně pak podpořil větší potravinovou soběstačnost ČR. „Mít na pultech obchodů cibuli z Nového Zélandu za Kč 50/kg považuji za zvrhlost,“ říká.

Po Havlově pravdě a lásce zbyli zbohatlíci, korupce, podvody. Lidé to pochopili, říká docent Pána
Foto: archiv L. Pána
Popisek: Lubomír Pána, zakladatel vysoké školy a bývalý rektor
reklama

Mluví se o tom, že koronavirovou krizi jsme zatím zvládli, ale nastává krize ekonomická. Dostali jsme se do doby, kdy dochází na slova těch, kteří mluví o tom, že budoucnost je černá a „dobře už bylo“? Jako bývalý rektor vysoké školy, máte zkušenost s tím, že by mladí lidé dnešní dobu takto viděli?

Nenazýval bych uměle vyvolanou paniku ohledně koronaviru krizí. Tento komplot různých elit, vydatně podporovaný sdělovacími prostředky a sledující omezení lidských práv a občanských svobod ukázal na několik zajímavých momentů. Jedním z nich je, že omezení konzumního způsobu života a výroby spotřebních statků společnosti nijak neublíží. Ublíží jen nadnárodním společnostem, které přicházely o svoje nemravné zisky. Mladá generace, zvyklá vše dostávat na zlatém podnose, se musela uskrovnit, ale zároveň zjistila, že i bez některých vymožeností lze žít, a dokázala se dané situaci přizpůsobit. O černé budoucnosti bych proto nehovořil, naopak se ukázaly nové priority a možnosti.

Anketa

Je dobře, že Miloš Vystrčil pojede na Tchaj-wan?

10%
90%
hlasovalo: 22133 lidí

Není skepse, kterou nyní někteří cítí, tak trochu důsledkem toho, že v posledních třiceti letech se nám s nadsázkou vedlo tak dobře, že už si vlastně ani nedovedeme představit, jaké to je „žít špatně“?

Na vaši otázku jsem již částečně odpověděl. Ano, vedlo se nám dobře, ale to neznamená, že to bylo kvalitně. Předchozí měsíce ukázaly, kde je onen „plnohodnotný život“, že to není jen konzum, hmotné statky, nevázaná zábava. Co lidem hlavně chybělo? Bylo to setkávání, vzájemná komunikace, společné prožitky. A to si mnoho lidí uvědomilo. Překvapilo mě to zejména u školní mládeže, z nichž se velká část začala těšit do školy. Připomnělo mi to mé mládí, kdy jsem do školy chodil docela rád.

Podíváme-li se na to z pozice ideálů, co říci na to, že Havlova „pravda a láska“ dnes u některých lidí vyvolává spíše posměch, nebo averzi, národ spíše rozděluje? Jak moc se Češi za těch třicet porevolučních let změnili?

Lidé se nezměnili, ale mnozí pochopili, že ona Havlova „pravda a láska“ byl sice výborný marketinkový tah, který ale jim osobně nepřinesl žádné sociální jistoty, hmotné zajištění, ale naopak přinesl korupci, nespravedlivé rozdělování hmotných statků, prospěchářství. Vytvořil vrstvu zbohatlíků, kteří získali majetek nepoctivě a ve spojení s politickými elitami v této zemi převzali moc. Tak kde je ta pravda a láska? Národ se nerozdělil sám od sebe, ale tyto nově vzniklé elity rozdělily národ.

Když se vrátíme k situaci, kterou jsme museli v posledních týdnech zvládat, máte pocit, že Češi si dokázali v krizi způsobené koronavirem poradit? Vedli jsme si jako národ v době, kdy platila řada omezujících opatření, dobře?

Potvrdila se flexibilita a schopnost improvizovat a reagovat na nově vzniklé situace. Vždyť ne neprávem se u nás říká, že improvizace je v Česku systém práce. Ale vážně, když se podíváte na země, jako jsou USA, Švédsko, Španělsko či Itálie, je vidět propastný rozdíl oproti nám, Slovensku či Maďarsku. Ale i např. Portugalsku, které mělo zcela jiný dlouhodobý vakcinační program než sousední Španělsko.

Anketa

Měl by být odvolán radní ČT Zdeněk Šarapatka?

97%
3%
hlasovalo: 9984 lidí

Je Andrej Babiš tím správným člověkem, který by nás měl provést nastávající krizí? Je na obtíž jeho minulost z 80. let, nebo naopak léta v komunistickém zahraničním obchodě může zúročit? A vadí jeho minulost budování ekonomického impéria, nebo i to může být výhoda?

Pan Babiš si z mého pohledu vedl se svými kolegy v době krize dobře. Můžeme jemu i jeho týmu vytknout některé zmatené pokyny a rozhodnutí, ale v takto vypjaté době, kdy bylo potřebné rychle reagovat, je to odpustitelné. Co bych mu ale vytkl, bylo podléhání tlakům v souvislosti s tzv. pendlery, a to jak tlaku jich samotných, tak sousedních zemí Rakouska a Německa, kde se prý bez pendlerů nedokážou obejít. Přitom sociální pracovníci a lékaři byli potřeba i u nás. Konečně počty nemocných v Karlovarském kraji a v Domažlicích to potvrzují. Co se týče jeho minulosti a zkušeností. Minulost máme každý a zkušenosti a ekonomické znalosti pan Babiš má, na rozdíl od některý umělců či chemiků, kteří v minulosti ruinovali naše hospodářství.

V této souvislosti mi dovolte malou poznámku. Pan Babiš chce řídit stát jako firmu. S tím lze za určitých podmínek souhlasit, zejména pokud by řídil stát na principech nového řízení veřejné správy (new public managementu). V NPM se uplatňuje řada prvků z řízení firem, ale zároveň jsou aplikovány na podmínky veřejné správy. Bohužel se tak neděje. Například jmenování náměstka ministra zdravotnictví do vedení krizového štábu (poradního orgánu vlády) je ukázkovým příkladem nepochopení systémových aspektů správného řízení státu. To se následně projevilo (viz tiskové konference vlády) na tom, že pan premiér suploval roli ministra zdravotnictví a podcenil všechny ostatní složky veřejné správy, které se na řešení problémů s pandemií mají podílet (většina z nich spadá pod ministra vnitra, a proto je v plánech počítáno s tím, že on je předseda krizového štábu).

Kdo kromě politiků by v této době měl být „lídrem“ a autoritou, která bude lidem ukazovat směr? Mohli by to být umělci? V minulosti sehráli svou roli v sametové revoluci…

Umělci nechť se věnují svým profesím a nemotají se do věcí, kterým nerozumějí. Oni zejména dramatičtí umělci si někdy myslí, že stojí na divadle či hrají ve filmu, a neuvědomují si, že reálný život je něco jiného. A ten, kdo věří, že umělci sehráli nějakou roli v „sametové taškařici“, tak ještě ani po třiceti letech neprohlédl.

Anketa

Máte pochopení pro demonstrace za práva černochů v USA?

4%
96%
hlasovalo: 19287 lidí

V souvislosti s koronakrizí se začalo hodně hovořit o potravinové soběstačnosti, o tom, že svět zavřených hranic ukázal rizika spoléhání na dovoz. Už také začala debata o tom, aby se Česká republika stala soběstačnou jak v některých oblastech průmyslu, tak i v zemědělství. Je to ale podle vás vůbec možné, když jak vlastnicky, tak vývozně jsme jasně napojeni na Německo, potažmo na EU?

Naše země byla před třiceti lety téměř soběstačná a v průmyslu vyráběla investiční celky, auta, letadla, turbíny a dnes padesát procent potravin dováží a z průmyslu je montovnou Německa.
Souhlasím, aby výhledově bylo 85 % potravin tuzemského původu. Dokážeme si je vypěstovat sami. Mít na pultech obchodů cibuli z Nového Zélandu za Kč 50/kg považuji za zvrhlost. Zbývajících 15 %, či o něco více musejí být plodiny, které u nás nelze pěstovat anebo ty pro zpestření nabídky.

Montovny aut a výroba jejich komponentů u nás dlouhodobě nemá perspektivu. Jak jsem již říkal, nedávná situace nás přivedla k poznání, že bude nutné zúžit sortiment v nabídce automobilů, lidé si nebudou pořizovat nový vůz každé 3–4 roky a začne se vyrábět kvalitnější a opravitelné zboží, jako tomu bylo v minulosti.
Být soběstačnou zemí je vždy lepší, než být závislí na ostatních státech. Nikdo si nemůže být jistý politickým a ekonomickým vývojem a predikovat, jakým směrem se bude ubírat v zemích, na kterých bychom byli závislí. Příkladem nám můžou být Spojené státy, které přesunuly své výrobní kapacity do zemí s levnou pracovní sílou (typickým příkladem Čína), a tím se staly ekonomicky zranitelné a vydíratelné.

V rámci EU jsme se stali odbytištěm nekvalitních, ale zároveň drahých potravin právě z tohoto důvodu. Nemáme kapacity na jejich výrobu, a tím jsme závislí na jejich dovozu, ačkoli jejich kvalita se nedá srovnávat s tou v západních zemích EU.

K dispozici jsou finanční kapacity, které by se daly každoročně investovat do zemědělství a průmyslu. Naše hnutí dlouhodobě kritizuje plýtvání finančními prostředky na zbytečné projekty (typickým příkladem politické neziskové organizace, zneužívání dávek a podobně). Zvláště v této době bychom se měli snažit tyto finance přesměrovat k projektům, které pozvednou naše zemědělství a průmysl. Vedlejším efektem takto vynaložených peněz bude i zvýšení zaměstnanosti.



A souhlasíte s tím, že bychom měli usilovat o potravinovou soběstačnost v co největší míře i za cenu, že se to podepíše na ceně produkce, jak upozorňují odpůrci této vize, kteří poukazují i na to, že by se zřejmě značně omezil sortiment, například – místo 15 druhů jogurtů třeba jen pět?

Nesouhlasím s rádoby odborníky a některými novináři, kteří umějí národ jen strašit a předkládat mu katastrofické zprávy. Příklad s jogurty, ono jich je na trhu možná i více než třicet či čtyřicet druhů, ale podíváte-li se na kvalitu 3/4 z nich, jedná se o parodii na jogurt a tyto výrobky by se tak ani neměly nazývat a zmizí-li z nabídky, bude to jen dobře. Potravinová soběstačnost v době klimatických či jiných krizových situací je jistě užitečná věc.

Anketa

Měly by skončit Otázky Václava Moravce?

97%
3%
hlasovalo: 25564 lidí

Jak jsem již uvedl, potravinová soběstačnost by měla být naším cílem. Co se týče ceny produkce potravin, již teď jsou potraviny v našich obchodech dražší než na Západě. Což je paradoxní vzhledem k rozdílům ve výši platů. Tudíž výtky odpůrců této strategie se mi zdají přinejmenším přehnané. Zemědělství, produkce potravin a průmysl jsou strategická odvětví a měli bychom investovat do jejich rozvoje tomu odpovídající částky. To souvisí také s pozměňovacím návrhem poslanců SPD k novele zákona o potravinách. Navrhují, abychom v ČR již v roce 2021 produkovali 55 % českých potravin a následně každý rok tento podíl zvyšovaly o 5 %, až dosáhneme podílu českých potravin na 85 %.

Argumentovat tím, že se značně omezí sortiment, mi připadá taktéž liché. Každý produkt, který si zákazník žádá, se na trhu udrží. A jistě není problém vyrobit například 15 druhů jogurtů. Vše záleží na podpoře zemědělské produkce a nových technologiích výroby potravinářských produktů.

Evropská unie je projekt jen pro dobré počasí, zní nyní, když jsou mnozí z postupu Bruselu vůči koronakrizi skeptičtí. Nyní se navíc rodí plán Merkelové a Macrona, který by i nás mohl zavázat k tomu, abychom pomohli zemím EU zasaženým virem (a které jsou i tak na hraně ekonomického kolapsu), čili Itálii, Francii nebo Španělsku. Jde o prostou solidaritu, nebo bude naše země vysávána silnějšími? Jaký postup zvolit?

Evropská unie v současné podobě je špatný projekt. Před lety jsme vstupovali do zcela jiné Unie, snahy o vytvoření jakýchsi spojených států evropských či společná měna nebudou nikdy fungovat. Naše země je převodem zisků, dividend a dalších výnosů do zahraničí „vysávaná“ více než takové Polsko či Maďarsko. A současný projekt na tzv. pomoc Itálii, Španělsku či Francii je jen projektem k obohacení německých bank a povede jen k mnohaletému zadlužení celé EU, na kterém bychom se měli podílet. Jedná se jen snahu zachránit něco, co se nepovedlo a co kolabuje a co nemá budoucnost. Jednoduše řečeno, organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci ano (čtyři základní svobody vnitřního trhu: volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu), ale EU v současné podobě nikoliv.

Naším „ideovým vzorem“ posledních 30 let byly Spojené státy. Nyní jsou značně zasažené pandemií. Jde jen o dočasný defekt, nebo má americká demokracie a americké postavení ve světě skutečně vážné potíže? Co s USA nyní bude? A stejně tak, jak ze situace kolem pandemie vyjde Rusko?

USA jsou velká země s velkou ekonomickou základnou. Bohužel nyní hodně poškozenou vlnou outsourcování (druh dělby práce) výroby do zemí s levnou prací, zejména do Číny. Dnes kromě zbrojní výroby a výroby potravin nic jiného neexistuje. Vše se vyrábí za hranicemi země. Prezident Trump heslem „America first“ zahájil řešení této situace, která vedla k likvidaci střední třídy, výrobních dovedností dělníků, stagnaci aplikovaného výzkumu a dalších negativních dopadů. Nemám obavy, že USA i Rusko rychle obnoví svoje hospodářství a z současné situace jejich ekonomiky vyjdou posíleny. Otázkou je, jak si USA poradí s některými negativními sociálními jevy, takovými, jako jsme svědky nyní.

V minulosti jsme se připravovali na různé druhy krizí. Na krize migrační, na ohrožení terorismem, na ohrožení ze strany Ruska. Které „přípravy na krize“ byly zbytečné a jen plýtváním silami? Které se nám naopak vrátí?

Všechny krize, které jsou uměle vyvolány, jsou škodlivé a slouží jen malé hrstce těch, kteří je způsobili k realizaci svých cílů. Na některé krize musíme být připraveni, například na ty, které by způsobily přírodní katastrofy, např. povodně – stavba hrází, budování polderů apod. Ale paniky vyvolané farmaceutickými firmami, kdy jme nuceni nakupovat nepotřebné a nefunkční vakcíny za stamiliony, a které pak musíme likvidovat, tak takovým situacím bychom se měli vyhnout a zodpovědní lidé by měli používat vlastní mozek a nepodléhat tlakům těch, kterým jde jen o vlastní prospěch. A ohrožení ze strany Ruska? Oblíbený strašák těch, kteří rádi straší ostatní a potřebují nepřítele, na kterého je potřeba zbrojit a vyrábět další zbraně, což je kromě farmaceutického průmyslu to nejziskovější odvětví.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: David Hora

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Senátor Václavec: Osobně jsem naočkoval barda Nohavicu, chtěl vystupovat bez rizika. Tvrdé sankce proti neočkovaným ale neschvaluji

20:50 Senátor Václavec: Osobně jsem naočkoval barda Nohavicu, chtěl vystupovat bez rizika. Tvrdé sankce proti neočkovaným ale neschvaluji

Měla by v Česku existovat povinnost očkování proti covidu-19 u lidí pracujících ve zdravotnictví a v…